Energii již vyrobíme i z dešťových srážek

Energii již vyrobíme i z dešťových srážek

Singapurští vědci vyvinuli průkopnický systém na přeměnu dešťových kapek na elektřinu s 10% účinností.


Při neúnavném hledání obnovitelných zdrojů energie se vědci překvapivě zaměřili na všudypřítomný zdroj: déšť. Zatímco se celosvětová pozornost soustředí na slunce a vítr, jeden tým vědců dosáhl něčeho mimořádného: výroby elektřiny z kapek vody padajících do potrubí. Tento inovativní systém má potenciál být instalován na jakoukoli svislou plochu v našich městech a proměnit městskou krajinu v generátor energie.

Vědci z Národní univerzity v Singapuru vyvinuli systém, který přeměňuje dešťovou vodu na elektrickou energii. Metoda, podrobně popsaná v časopise ACS Central Science, využívá vertikální trubky vyrobené z vodivého polymeru, který přeměňuje pohyb kapek na elektřinu. Tato technologie je nejen inovativní, ale také krokem k diverzifikaci obnovitelných zdrojů energie.

Fyzikální princip této inovace je založen na segmentovaném proudění. Jak kapky padají dolů 32centimetrovou trubicí, fragmentují se a vytvářejí vzduchové bubliny mezi jednotlivými částmi vody. Tento proces vytváří oddělení elektrických nábojů, které zachycují elektrody na koncích zařízení. Při prvních testech se systému podařilo napájet 12 LED diod po dobu přibližně 20 sekund, což je pro technologii v rané fázi vývoje slibný výsledek.

Související článek

Odborníci přeměňují mořskou vodu na energii: Výsledkem je nová barva vodíku
Odborníci přeměňují mořskou vodu na energii: Výsledkem je nová barva vodíku

Vědci z MIT World Peace University (MITWPU) představili převratnou novinku v oblasti výroby vodíku, která využívá šťávu z cukrové třtiny a mořskou vodu. Tento inovativní přístup byl nazván novou barvou vodíku a představuje významný skok v oblasti udržitelných energetických řešení.

Tento průlomový objev představuje zajímavou alternativu k velkým větrným turbínám, které Evropa vyvíjí, aby konkurovala Číně. Zatímco turbíny vyžadují masivní infrastrukturu, tyto trubice o průměru pouhé 2 milimetry by mohly být instalovány na fasády budov, čímž by se zvýšil počet výrobních míst ve stávajících prostorách.

Geografická přizpůsobivost systému je pozoruhodná, protože může fungovat kdekoli, kde jsou pravidelné srážky. To kontrastuje s ambiciózními čínskými projekty obnovitelných zdrojů, které vyžadují specifické podmínky. Na rozdíl od piko-hydroturbín, které potřebují stálé průtoky, tyto trubice vyžadují pouze občasné srážky, které jsou v městském prostředí mnohem běžnějším a dostupnějším zdrojem.

Výzkumníci potvrdili, že zdvojení trubic generuje dvakrát více energie, což usnadňuje škálování podle specifických potřeb každého zařízení. Tento koncept je v souladu s dalšími inovativními řešeními, jako jsou systémy, které přeměňují opuštěné doly na baterie, nebo podvodní „draci“, kteří využívají oceánské proudy k výrobě elektřiny.

Zajímavé je, že experimenty byly prováděny s kapkami padajícími rychlostí pouze 0,15 m/s, zatímco skutečný déšť padá rychlostí přibližně 9 m/s. To naznačuje, že systém by mohl být mnohem účinnější než skutečný. To naznačuje, že systém by mohl být mnohem účinnější během skutečné bouřky. Přetrvávají však problémy, jako je odolnost materiálů vystavených působení živlů a cenová konkurenceschopnost vůči jiným novým technologiím, jako je například zelený vodík.

I když se v dohledné době nedočkáme celých budov poháněných deštěm, otevírá tato technologie novou cestu k výrobě elektřiny v městských prostorách, kde již žijeme. Její skutečný přínos spočívá v tom, že se z něčeho tak každodenního, jako je déšť, stává cenný zdroj, zejména v místech, kde instalace solárních panelů nebo větrných mlýnů není proveditelná z důvodu omezeného prostoru, klimatu nebo rozpočtu.

Tato inovace má nejen potenciál změnit náš pohled na obnovitelné zdroje energie, ale může také v budoucnu významně přispět k udržitelnosti měst.

Zdroje článku:
newscientist.com

#