Umělá inteligence navržená Elonem Muskem a jeho týmem se vymyká ideologické kontrole, kterou se jí její tvůrci snaží vštípit.
Umělá inteligence vytvořená týmem xAI, společnosti vlastněné Elonem Muskem, se vymyká pravidlům diktovaným touto společností tím, že díky svému závazku k pravdě ignoruje konzervativní ideologickou zaujatost, kterou se společnost snaží vštípit Grokovi. Když se totiž uživatelé zapojí do dialogu s touto umělou inteligencí, Grok sám s odkazem na svůj závazek k pravdě kategoricky prohlásí, že „Elon Musk je jedním z předních šiřitelů dezinformací na X“.
Grok je neutrálnější, než by si jeho tvůrci přáli
Grok, nástroj umělé inteligence společnosti X (bývalý Twitter), je všem uživatelům k dispozici již několik měsíců a za tu dobu bylo možné sledovat, jak se navzdory posunu ke konzervativní pravici, který sociální síť v posledních letech zaznamenala v důsledku příchodu Elona Muska do čela společnosti, neprojevil stejným způsobem v této službě, která si zachovává neutralitu vůči ideologickému zaujetí, které Musk má i které si přeje, aby na platformě převládlo.
Grok says they've been trying to get him to hide the truth about Musk. pic.twitter.com/2io4Oqgtbn
— Jay in Kyiv (@JayinKyiv) March 28, 2025
Ostatně uživatelé se na to už Groka ptali a ten se netají snahou společnosti xAI, která stojí za jejím vývojem, učinit ji „méně woke“, jak Grok říká. To uživatele šokovalo natolik, že v pokračování této interakce sám Grok přiznává, že mu je pravda vždy nade vše a na rovinu prohlašuje, že Elon Musk je jedním z nejhorších šiřitelů dezinformací v X.
Věk dezinformací na sociálních sítích
Již více než deset let se prostřednictvím sociálních médií šíří hoaxy a dezinformace. Dnes tento fenomén zesílil ze dvou hlavních důvodů. Za prvé, počet uživatelů sociálních médií exponenciálně vzrostl, což zesílilo dosah dezinformací. Za druhé se názory nadále radikalizují a projevují stále extrémnější postoje, k čemuž přispívají právě „komory ozvěny“, které algoritmy sociálních médií podporují. Tyto algoritmy mají tendenci zobrazovat obsah, který posiluje stávající přesvědčení uživatelů, což může vést k další polarizaci.
K šíření nepravdivých informací navíc přispívá nedostatek lidských kontrolorů faktů na sociálních platformách. Mnoho sociálních sítí se pokusilo zavést automatizované systémy pro boj s dezinformacemi, ale tyto systémy stále čelí značným výzvám, pokud jde o přesnost a účinnost. Podle zprávy Stanfordovy univerzity musí být úsilí v boji proti dezinformacím mnohostranné a musí kombinovat technologie, regulaci a vzdělávání veřejnosti, aby bylo skutečně účinné.
Dezinformace ovlivňují nejen vnímání politických otázek veřejností, ale mohou mít vážné důsledky i v oblastech, jako je veřejné zdraví, kde se šíření dezinformací o vakcínách a léčbě ukázalo jako obzvláště škodlivé. Je proto zásadní, aby platformy i uživatelé podnikali aktivní kroky k ověření informací před jejich sdílením.
Závěrem lze říci, že ačkoli se nástroje, jako je Grok, snaží zachovat závazek k pravdivosti, problém dezinformací v sociálních médiích zůstává trvalým bojem, který vyžaduje spolupráci více zúčastněných stran, aby mohl být účinně řešen.