Elon Musk zvyšuje účet za svou válku proti OpenAI a požaduje historickou kompenzaci za zneužití své počáteční investice.
Elon Musk se rozhodl, že jeho zloba proti OpenAI má konkrétní cenu: 134 miliard dolarů (2,78 bilionu korun). Současný majitel X tvrdí, že Sam Altman a Microsoft neoprávněně profitovali, když využili kapitál a prestiž, které do založení projektu v roce 2015 vložil. Tato astronomická částka není náhodným číslem, ale výsledkem odborného ocenění údajné zrady původního ducha společnosti.
Společnost OpenAI vznikla s posláním vyvíjet umělou inteligenci bezpečným a otevřeným způsobem ve prospěch celého lidstva. Musk však tvrdí, že se směřování společnosti drasticky změnilo, když vytvořila alianci se společností Microsoft, což vedlo k uzavřenému, ziskovému obchodnímu modelu, který byl v rozporu s původními zásadami organizace. Musk byl hlavním sponzorem OpenAI, přispěl 38 miliony dolarů (788 milionů korun), což představovalo 60 % počátečního financování. Podle Muska byla tato investice klíčová pro přilákání talentů a vytvoření důvěryhodnosti společnosti, čehož následně Microsoft využil v partnerství, které Musk označuje za podvodné.
Elon Musk wants OpenAI and Microsoft to pay him damages in the range of $79 billion to $134 billion over his claims that the generative AI company defrauded him by abandoning its nonprofit roots and partnering with the software giant https://t.co/rhcGVfDHv2
— Bloomberg (@business) January 17, 2026
Související článek
C. Paul Wazzan ve svém znaleckém posudku odhaduje, že společnost OpenAI musí uhradit až 109,4 miliardy dolarů (2,27 bilionu korun), zatímco podíl společnosti Microsoft by se vyšplhal na 25,1 miliardy dolarů (521 miliard korun). Musk se snaží získat zpět zisky plynoucí z technologie, která podle něj patří lidstvu, a ne soukromé společnosti, která se rozhodla uzavřít svůj kód, aby sloužila lukrativním zájmům Redmondu.
Spor se soustředí na skutečnost, že OpenAI, původně nezisková organizace, změnila svou strukturu a stala se ziskovou společností, což umožnilo Microsoftu investovat do společnosti v roce 2019 miliardu dolarů (20,7 miliard korun). Tato změna struktury se dostala pod palbu kritiky, přičemž někteří tvrdí, že ohrožuje původní poslání OpenAI být otevřenou a přístupnou platformou pro všechny.
Tato právní ofenziva představuje novou kapitolu v čelním střetu s Altmanem o kontrolu nad talenty v Silicon Valley. Konflikt se vyostřil do té míry, že společnost OpenAI musela zřídit veřejnou webovou stránku na obranu proti tomu, co považuje za systematické soudní obtěžování. Musk zdůrazňuje, že se firma zpronevěřila svému jménu tím, že opustila open source, zatímco společnost agresivně zpeněžuje ChatGPT, aby zpeněžila svou infrastrukturu.
Ústřední argument přirovnává Muska k ranému investorovi, který vidí, že jeho sázka generuje exponenciální výnosy, o které byl ošizen. Dokumenty dokonce odhalují pokus o odkoupení společnosti Meta, plán, který ztroskotal dříve, než se umělá inteligence stala nejvýnosnějším podnikem planety. Soud nyní bude posuzovat, zda tyto počáteční vklady opravňují k nároku na současné zisky.
Federální soudce, který má případ na starosti, stanovil začátek procesu s porotou na konec dubna 2026 v Oaklandu. Soud bude muset rozhodnout, zda Muskovy příspěvky v neziskové fázi OpenAI opravňují ke komerčním ziskům vytvořeným po uzavření strategické aliance se společností Microsoft.
Tento případ také vyvolává širší otázky o úloze investorů při vývoji nových technologií a o tom, jak by se měl řešit přechod od neziskových subjektů k ziskovým. Vyřešení tohoto případu by mohlo vytvořit důležitý precedens pro budoucí spory v technologickém odvětví.
Výsledek soudního řízení by mohl mít významné důsledky nejen pro Muska, OpenAI a Microsoft, ale také pro celý technologický průmysl, protože by mohl ovlivnit způsob, jakým budou technologické společnosti v budoucnu strukturovány a financovány.