Do roku 2050 bude pozdě. A varování přichází právě teď

Do roku 2050 bude pozdě. A varování přichází právě teď

Zdroj obrázku: phone11alex@gmail.com / Depositphotos

Studie Národního centra pro ekologickou analýzu a syntézu (NCEAS) při Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře varuje, že kumulativní dopad lidské činnosti na oceány se do roku 2050 zdvojnásobí, a to během pouhých 25 let. 


Výzkum zveřejněný v časopise Science označuje za hlavní příčiny tohoto bezprecedentního zrychlení degradace moří oteplování oceánů a úbytek biomasy v důsledku nadměrného rybolovu. Ben Halpern, mořský ekolog a ředitel NCEAS, vedl projekt, který se zabýval mnoha stresovými faktory, včetně zvyšování hladiny moří, okyselování oceánů a znečištění živinami. „Je to znepokojivé a nečekané ne proto, že se dopady budou zvyšovat – což není překvapivé – ale proto, že se budou zvyšovat tak moc a tak rychle,“ řekl vědec, jehož práce ukazuje, že žádný mořský ekosystém nezůstane nedotčen.

Nejvíce postižené budou pobřežní oblasti

Výzkum předpovídá, že pobřežní oblasti ponesou hlavní tíhu těchto kumulativních dopadů, protože se na ně soustředí většina lidské činnosti v oceánech. Tropické a polární oblasti zažijí nejrychlejší nárůst, což  by podle autorů „mohlo přerůst kapacitu ekosystémů vyrovnat se se změnami životního prostředí“.

Související článek

Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou
Zvuk z Marsu odhalil skrytý jev. Vědci jsou šokováni elektrickou aktivitou

Na Marsu probíhá elektrická aktivita – vědci poprvé potvrdili triboelektrické výboje v atmosféře díky mikrofonu roveru Perseverance. Tento objev mění naše chápání marťanského klimatu, bezpečnosti misí i šancí na nalezení stop minulého života.

Studie uvádí, že pro zmírnění těchto dopadů by bylo zásadní provádět politiky zaměřené na omezení klimatických změn a posílení řízení rybolovu. Výzkumníci rovněž doporučují upřednostnit ochranu zvláště zranitelných stanovišť, jako jsou slané bažiny a mangrovové porosty, a zdůrazňují, že tuto pesimistickou budoucnost je stále možné změnit prostřednictvím koordinovaných a naléhavých opatření.

Další dopady a zmírňující opatření

Kromě výše uvedených faktorů studie upozorňuje na dopad plastů v oceánech, které mají vliv nejen na mořské živočichy, ale také na lidské zdraví. Znečištění plastem je stále větším problémem, podle Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) se do oceánů každoročně dostane více než 8 milionů tun plastu.

V boji proti těmto problémům odborníci navrhují zavádění čistých technologií a obnovitelných zdrojů energie s cílem snížit emise uhlíku, které jsou klíčovým faktorem globálního oteplování a okyselování oceánů. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zdůraznil potřebu omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia, aby se zabránilo nejhorším dopadům změny klimatu.

Vlády a obce jsou rovněž vyzývány, aby zlepšily nakládání s odpady a podporovaly oběhové hospodářství, které usiluje o snížení množství odpadu opětovným využitím a recyklací materiálů. Tato opatření by nejen pomohla snížit znečištění plastem, ale mohla by mít také pozitivní dopad na snížení tlaku na mořské ekosystémy.

V neposlední řadě je pro řešení těchto globálních výzev nezbytná mezinárodní spolupráce. Iniciativy, jako je například 14. cíl udržitelného rozvoje OSN, který usiluje o zachování a udržitelné využívání oceánů, moří a mořských zdrojů, jsou klíčové pro koordinaci úsilí a zajištění zdravější budoucnosti našich oceánů.

Zdroje článku

phys.org, science.org
#