Vesmír nás samozřejmě nepřestává překvapovat svými nejúžasnějšími záhadami. V posledních letech vyvíjí astronomická komunita stále dokonalejší technologie, které umožňují odhalit návštěvníky ze vzdálených oblastí vesmíru. Výkonnější teleskopy a sofistikovanější algoritmy analýzy dat umožnily identifikovat tyto mezihvězdné objekty s větší přesností.
Tyto mezihvězdné objekty představují jedinečnou příležitost ke studiu materiálů, které vznikly ve slunečních soustavách zcela odlišných od té naší. Jejich analýza může odhalit tajemství o složení a vývoji jiných galaktických oblastí. Studium těchto těles může například poskytnout vodítka o vzniku planet a přítomnosti organických molekul v jiných soustavách. V naší Sluneční soustavě se již několik takových těles nachází, nejznámější z nich je Oumuamua.
Detekce těchto zbloudilých nebeských těles vyvolává zásadní otázky o tom, jak často procházejí naším vesmírným sousedstvím nepozorovaně. Každý nový objev rozšiřuje naše znalosti o těchto záhadných hvězdných cestovatelích a přibližuje nás k lepšímu pochopení vesmíru kolem nás.
Astronomové oficiálně potvrdili objev třetího mezihvězdného objektu, který prolétá naší sluneční soustavou. Tento objev představuje významný posun v moderní astronomii, neboť se jedná o největší objekt extrasolárního původu, který byl kdy identifikován.
Objekt, který Centrum pro malé planety Mezinárodní astronomické unie pojmenovalo 3I/Atlas, byl díky svému převážně ledovému složení klasifikován jako kometa. Jonathan McDowell, astronom z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, vysvětluje, že rozptýlený vzhled objektu naznačuje, že se jedná o strukturu složenou převážně z ledu, nikoli z hornin. Toto ledové složení je běžné u komet, které se obvykle tvoří v nejchladnějších a nejvzdálenějších oblastech sluneční soustavy.
Rychlost návštěvníka je mimořádná: pohybuje se rychlostí více než 60 kilometrů za sekundu, což je údaj, který potvrzuje jeho extrasolární původ. Tato rychlost naznačuje, že na rozdíl od komet a asteroidů původem z naší soustavy není gravitačně vázán na Slunce. Její hyperbolická trajektorie ukazuje, že pochází z mezihvězdného prostoru a bude pokračovat ve své cestě do dalších oblastí galaxie.
Richard Moissl, vedoucí oddělení planetární obrany Evropské kosmické agentury, ujistil veřejnost, že objekt nepředstavuje pro Zemi žádnou hrozbu. Jeho trasa povede do blízkosti oběžné dráhy Marsu, aniž by způsobil dopad na jakoukoli planetu. Totéž platí pro Oumuamua a další mezigalaktický objekt.
Původní objev provedl program ATLAS financovaný NASA na Havaji, později jej potvrdily observatoře po celém světě. ATLAS, což je zkratka pro Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System, je systém určený k detekci asteroidů, které by mohly narazit do Země, ale je schopen identifikovat i mezihvězdné objekty. Retrospektivní data umožňují sledovat jeho trajektorii až do poloviny června, což poskytuje cenné informace o jeho chování na oběžné dráze.
S odhadovaným průměrem mezi 10 a 20 kilometry tento objekt výrazně překonává své předchůdce Oumuamua (2017) a 2I/Borisov (2019). Odborníci předpokládají, že by se mohlo jednat o značnou populaci podobných objektů, které nepozorovaně prolétají naší sluneční soustavou. Tyto objekty, které jsou větší, se snáze detekují, ale mnoho menších objektů by mohlo zůstat nepovšimnuto.
Mark Norris z University of Central Lancashire poukazuje na to, že nový objekt se pohybuje mnohem rychleji než dosud detekovaní mezihvězdní návštěvníci. Odhady naznačují, že by naší sluneční soustavou mohlo současně procházet až 10 000 mezihvězdných objektů. Toto číslo naznačuje, že mezihvězdný prostor je zalidněn více, než se dosud předpokládalo, a každý z těchto objektů by mohl nabídnout cenné informace o vesmíru.
Objekt bude pozorovatelný až do příštího roku, v říjnu dosáhne maximální jasnosti a poté se trvale vzdálí do mezihvězdného prostoru. Astronomové doufají, že během této doby se jim podaří shromáždit další data, která by mohla pomoci rozluštit záhady jeho původu a složení.