Psychosociální rizika jsou smrtelnější než fyzické nehody. Mnoho z nich je způsobeno ischemickou chorobou srdeční a další sebevraždami.
Nová studie provedená evropskými úřady odhalila, že v důsledku stresu spojeného s prací zemře v Evropě každoročně přibližně 10 000 lidí. Již v jiných studiích, například v celosvětové zprávě společnosti Gallup z roku 2025, jsme se přesvědčili, že úroveň stresu mezi zaměstnanci zůstává v posledních letech rekordní a že to může vést k tomu, že se lidé cítí velmi odloučeni od své práce, chtějí ji opustit a jsou mnohem méně produktivní.
Nejvíce ohroženy jsou ženy
Ještě závažnější je však zjištění tohoto orgánu v Evropě, že psychosociální rizika jsou smrtelnější než fyzické nehody. Podle této studie je 6 190 úmrtí způsobeno ischemickou chorobou srdeční v souvislosti s pracovním stresem a 4 843 životů je ztraceno v důsledku sebevražd souvisejících s depresemi v práci.
Podle Mezinárodní federace novinářů tato čísla poukazují na závažné důsledky nejistoty v zaměstnání, dlouhé pracovní doby a obtěžování v práci. Čísla vycházejí z výzkumu Evropského odborového institutu (ETUI), který byl prezentován 28. dubna letošního roku, na Mezinárodní den památky zaměstnanců.
Při tom všem jsou nejvíce obtěžovány ženy. Pracovnice jsou neúměrně postiženy psychosociálními riziky, dlouhou pracovní dobou, nejistotou zaměstnání a obtěžováním v práci. Kromě toho existuje geografická nerovnováha, přičemž úmrtí v důsledku pracovního stresu jsou častější ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.
Nápady na řešení
Evropská konfederace odborových svazů (EKOS) využila této zprávy k výzvě, aby evropská legislativa zahrnovala závazné povinnosti zaměstnavatelů hodnotit a řídit psychosociální rizika ve spolupráci s odbory. Tvrdí, že stávající právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropě jsou nedostatečné. Údaje EU ukazují, že právní povinnost motivuje většinu evropských podniků k přijetí opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ale v současné době neexistuje žádná legislativa EU věnovaná psychosociálním rizikům při práci.
K řešení této krize navrhuje zavést programy wellness na pracovišti, které zahrnují aktivity snižující stres, jako je meditace a fyzické cvičení. Kromě toho doporučuje podporovat v podnicích kulturu podpory a otevřené komunikace, aby se zaměstnanci cítili pohodlně a mohli vyjádřit své obavy.
Co je to syndrom vyhoření
Syndrom vyhoření definuje výše zmíněná Vysoká škola psychologie jako psychickou poruchu, která postihuje pracovníky, kteří žijí v permanentním stresu a úzkosti. Koreluje se sebevražednými úmysly, protože způsobuje depersonalizaci, rozvíjí současně postoje a situace deprese, úzkosti nebo únavy v důsledku nadměrné a prodloužené pracovní doby. Tento problém vyhoření navíc stojí i za příznaky alkoholismu a drogové závislosti, jak vysvětlují odborníci. Světová zdravotnická organizace uznala vyhoření jako profesní fenomén a zdůraznila význam jeho řešení podporou zdravého pracovního prostředí a přístupu zaměstnanců ke službám duševního zdraví.