Dítě z buněk dvou otců? Laboratoře testují nemožné

Dítě z buněk dvou otců? Laboratoře testují nemožné

Zdroj obrázku: iLexx / Depositphotos

Neplodnost je po desetiletí jedním z největších zdravotních problémů milionů lidí na celém světě. Léčebné postupy, jako je oplodnění in vitro, nabízejí naději, ale mnoho případů zůstává nevyřešeno kvůli úplné absenci funkčních reprodukčních buněk.


Genetické inženýrství mezitím pokročilo mílovými kroky a umožňuje manipulovat s buňkami s dosud nevídanou přesností. Techniky přeprogramování buněk ukázaly, že je možné přeměnit dospělé buňky na primitivnější verze, což otevírá nové terapeutické možnosti.

Vědecká komunita je nyní na prahu objevu, který by mohl navždy změnit pojetí lidské reprodukce. Výzkumníci z celého světa se předhánějí v dosažení cíle, který se ještě před několika lety zdál nemožný.

Když věda vzdoruje přírodě

Laboratoře v několika zemích pracují proti proudu času, aby dosáhly něčeho mimořádného: vytvoření lidských reprodukčních buněk z buněk kůže. Tato technologie, známá jako in vitro gametogeneze (IVG), se podle deníku The Guardian již osvědčila u laboratorních myší.

Související článek

Lidské tělo má horní hranici únosné teploty. Co nám hrozí při jejím překočení?
Lidské tělo má horní hranici únosné teploty. Co nám hrozí při jejím překočení?

Jakou maximální teplotu naše tělo vydrží, než zkolabuje? Věda má jasnou odpověď, ale také nuance, protože kromě prostého čísla na teploměru se na ní podílí mnoho dalších faktorů.

Přeprogramování dospělých buněk na funkční vajíčka a spermie vyžaduje složitý proces, který napodobuje přirozený vývoj. Vědci manipulují s kožními buňkami zpět do pluripotentního stavu, podobně jako u embryonálních kmenových buněk. Poté pomocí specifických růstových faktorů a hormonů vedou tyto buňky k tomu, aby se z nich staly gamety.

Na rozdíl od pokusů s myšmi představuje práce s lidskými buňkami jedinečnou výzvu. Naše reprodukční buňky potřebují k vývoji více času a čelí podstatně složitějším procesům. Kromě toho tento typ výzkumu omezují přísné vládní předpisy.

Týmům na Kalifornské univerzitě v San Diegu se v roce 2018 podařilo vytvořit prekurzory vajíček z lidské kůže. Jiný výzkum vyvinul buňky podobné spermiím, i když zatím ne plně funkční. Tyto pokroky představují důležité kroky směrem ke klinickému využití.

Páry stejného pohlaví by mohly mít biologické děti díky sdílení DNA obou rodičů. Lidé s neplodností způsobenou léčbou rakoviny nebo genetickým onemocněním by našli nové reprodukční možnosti. Bylo by dokonce možné studovat genetické choroby, které ovlivňují reprodukci.

Tuto technologii však provázejí složité etické otázky. Obavy z komercializace lidské reprodukce, možných genetických abnormalit u potomků a rozdílných náboženských názorů vyvolávají intenzivní debatu. Někteří se obávají, že vznikne společenský tlak na používání těchto technik.

Vědci odhadují, že první klinické testy by mohly začít v příštím desetiletí, ačkoli jejich široká dostupnost bude trvat další roky. Pro zajištění odpovědného rozvoje této revoluční technologie bude nezbytná pečlivá regulace a průběžné etické kontroly.

Budoucí důsledky a výzvy

Vývoj gamet v laboratoři nabízí nejen řešení problémů s neplodností, ale mohl by mít i širší důsledky v oblasti regenerativní medicíny. Schopnost vytvářet specifické buňky z kmenových buněk by mohla umožnit vývoj personalizované léčby různých onemocnění, od genetických poruch až po poranění míchy.

Možnost studovat vývoj gamet v kontrolovaném prostředí navíc nabízí jedinečnou příležitost lépe porozumět raným stadiím vývoje člověka. To by mohlo vést k pokroku v prevenci genetických onemocnění a zlepšit úspěšnost stávající léčby neplodnosti.

Technické a etické problémy však zůstávají významné. Vytvoření funkčních gamet v laboratoři vyžaduje podrobné pochopení příslušných biologických procesů a jakákoli chyba by mohla mít vážné následky. Regulace těchto technologií navíc musí vyvažovat vědecké inovace s ochranou lidských práv a bezpečnosti.

Vytváření spermií a vajíček v laboratoři představuje vzrušující pokrok v reprodukční vědě. Ačkoli je před námi ještě dlouhá cesta, než budou tyto techniky dostupné široké veřejnosti, současný vývoj naznačuje, že stojíme na prahu nové éry reprodukční medicíny.

Zdroje článku

theguardian.com
#