Telefonát mezi prezidenty Kolumbie Gustavem Petrem a Spojených států Donaldem Trumpem ve středu snížil diplomatické napětí mezi oběma zeměmi, které se prohloubilo od minulé soboty, kdy byl v Caracasu zatčen venezuelský prezident Nicolás Maduro.
Vlády Kolumbie a Spojených států vyzdvihly „konstruktivní tón“ rozhovoru, který trval hodinu a alespoň pro tuto chvíli ukončil slovní eskalaci, při níž Trump dokonce prohlásil, že mu zní dobře, kdyby v Kolumbii provedl operaci podobnou té, která skončila Madurovým zatčením.
V projevu na demonstraci v Bogotě, kterou svolal „na obranu suverenity“ po Trumpových hrozbách, kolumbijský prezident řekl: „Uprostřed debaty, která zuří poslední dva, tři dny, jsem dnes pronesl jeden projev a musím pronést další. To není snadné. První projev byl dost těžký.“
Trump ze své strany oznámil, že se s Petrem setká v Bílém domě, a prohlásil, že je pro něj „velkou ctí“ hovořit s prezidentem Petrem, který mu zavolal, aby s ním probral situaci týkající se obchodu s drogami a dalších neshod mezi oběma administrativami.
Donald Trump and Colombia’s Gustavo Petro held their first direct phone call since Trump returned to office.
They discussed bilateral disagreements — especially drug trafficking and Venezuela — and agreed to arrange an in-person meeting at the White House soon.
Trump said “it… pic.twitter.com/WK1bdGFZsi
— Clash Report (@clashreport) January 8, 2026
Petro řekl davu shromážděnému na bogotském náměstí Plaza de Bolívar, že s Trumpem hovořil o několika otázkách bilaterálního zájmu, z nichž jednou bylo obnovení komunikace mezi oběma vládami prostřednictvím ministerstev zahraničí, která byla přerušena neustálými epizodami krize ve vzájemných vztazích.
„Pokud není dialog, je válka. Historie Kolumbie nás to naučila,“ uvedl Petro ve svém projevu, v němž si posteskl nad „nedostatkem komunikace s Trumpovou vládou“ od začátku svého druhého prezidentského období v lednu 2025.
Kolumbijský prezident dal svému americkému protějšku rovněž jasně najevo, že není obchodníkem s drogami, a představil mu údaje své vlády o boji proti drogám, přičemž vyzdvihl spolupráci s Madurovou vládou v boji proti této metle.
„Musel jsem mu dát několik stejných čísel, která jsem zde opakoval, proč jsem obviňován (z toho, že jsem obchodník s drogami), když jsem 20 let riskoval život, bojoval proti vysoce postaveným ‚traquetos‘ (gangsterům) a s nimi spřáteleným politikům,“ řekl.
Vyprávěl mu také o spolupráci s venezuelskou vládou v boji proti obchodu s drogami: „Řekl jsem mu, že jsme s Madurem založili společné operace, on tam a já tady, v (pohraniční oblasti) Catatumbo.“ Zde operují partyzáni z Národní osvobozenecké armády (ELN), disidenti z FARC a skupiny obchodníků s drogami.
Petro je ostrým kritikem amerických protidrogových operací v Karibském moři a východním Pacifiku, při nichž byly potopeny desítky lodí údajně naložených drogami a zabito více než sto členů posádek.
Tento postoj zhoršil jeho vztahy s USA, které mu v září odebraly vízum a poté, co ho Trump obvinil, že je „drogový král“, ministerstvo financí zařadilo jeho a další osoby z jeho okolí na seznam Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), známý jako Clintonův seznam.
Petro rovněž informoval Trumpa o rozhovoru, který před dvěma dny vedl s pověřenou prezidentkou Venezuely Delcy Rodríguezovou, jíž navrhl trojstranný dialog se Spojenými státy s cílem stabilizovat venezuelskou společnost a zabránit vypuknutí násilí.
„Před dvěma dny jsem hovořil také se se současnou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Znám ji od začátku toho všeho. Pozval jsem ji do Kolumbie. A chceme navázat třístranný dialog, a doufejme, že globální, abychom stabilizovali venezuelskou společnost, která by stejně jako v Kolumbii mohla propuknout v násilí mezi sebou, a (to) by se nemělo stát,“ zdůraznil.
V tomto smyslu Petro uvedl, že až se setká s Trumpem v Bílém domě, „je čas o tomto návrhu hovořit“, protože „mír ve Venezuele je mírem v Kolumbii a naopak„.
Vztahy mezi Kolumbií a Spojenými státy jsou historicky složité a vyznačují se spoluprací v boji proti obchodu s drogami a povstání. Od Plánu Kolumbie, realizovaného koncem 90. let 20. století, jsou Spojené státy klíčovým spojencem při poskytování vojenské a ekonomické pomoci v boji proti obchodu s drogami a guerillám. Tato podpora však byla často kritizována kvůli důsledkům pro lidská práva a národní suverenitu.