Dánsko v pondělí oznámilo, že si předvolá velvyslance USA, a vyzvalo Washington, aby respektoval jeho suverenitu poté, co Donald Trump jmenoval zvláštního emisara do Grónska, autonomního dánského území, které chce republikánský vůdce anektovat.
Od svého lednového návratu do Bílého domu Trump tvrdí, že strategicky položený a na zdroje bohatý ostrov „potřebuje“ k zajištění bezpečnosti USA, a odmítá vyloučit použití síly k jeho obsazení.
Americký prezident v neděli večer oznámil, že jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho, republikána, zvláštním emisarem USA v Grónsku.
Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen v pondělí uvedl, že je tímto jmenováním „hluboce pobouřen“.
Související článek
Trump na své sociální síti Truth jmenování obhajoval slovy: „Jeff chápe, jak zásadní je Grónsko pro naši národní bezpečnost, a bude energicky prosazovat zájmy naší země v zájmu bezpečnosti a přežití našich spojenců a vlastně celého světa.
Landry na sociální síti X poděkoval Trumpovi za „poctu“ a prohlásil, že je „dobrovolníkem, který chce, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států“. Zároveň upřesnil, že nová funkce „nijak neovlivňuje jeho funkce guvernéra“.
Dánský ministr zahraničí řekl televizi TV2, že jmenování a prohlášení jsou „naprosto nepřijatelné“, a uvedl, že jeho ministerstvo si v nejbližších dnech předvolá amerického velvyslance, „aby dostal vysvětlení“.
„Dokud máme v Dánsku království zahrnující Dánsko, Faerské ostrovy a Grónsko, nemůžeme akceptovat, že existují lidé, kteří podkopávají naši suverenitu,“ varoval.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen uvedl, že jmenování „pro nás doma nic nemění“. „O své budoucnosti budeme rozhodovat sami. Grónsko je naše země,“ napsal na Facebooku a dodal: „Grónsko patří Gróňanům a územní celistvost musí být respektována“.
Podle lednového průzkumu si většina z 57 000 obyvatel Grónska přeje nezávislost na Dánsku, ale nechce být součástí Spojených států.
Představitelé Dánska i Grónska opakovaně zdůrazňovali, že arktický ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodne sám.
„Jmenování potvrzuje přetrvávající zájem USA o Grónsko,“ uvedl dánský ministr zahraničí v prohlášení zaslaném v pondělí agentuře AFP. „Trváme na tom, že všichni, včetně Spojených států, musí respektovat územní celistvost Dánského království,“ dodal.
Grónsko má strategickou polohu mezi Severní Amerikou a Evropou v době, kdy Spojené státy, Čína a Rusko projevují stále větší zájem o Arktidu, kde se v důsledku klimatických změn otevřely námořní cesty a kde je dostatek vzácných zemin.
Poloha Grónska ho také staví na nejkratší trasu, pokud by došlo k odpálení raket mezi Ruskem a USA.
Dánsko si již v srpnu předvolalo amerického chargé d’affaires kvůli obvinění z pokusu o vměšování do dění v Grónsku.
V Nuuku, hlavním městě Grónska, byli spatřeni nejméně tři vysocí američtí úředníci blízcí Trumpovi, kteří se snažili identifikovat lidi pro a proti sbližování se Spojenými státy, odhalila dánská televize. Spojené státy otevřely konzulát v Grónsku v červnu 2020.
Zájem USA o Grónsko není nový. V roce 1946 nabídl tehdejší prezident Harry Truman ostrov ke koupi za 100 milionů dolarů (2,1 miliardy Kč), ale Dánsko nabídku odmítlo. Strategický význam Grónska v posledních desetiletích vzrostl v důsledku tání arktického ledu, které odhalilo nové lodní trasy a přírodní zdroje.
Arktida je regionem rostoucího geopolitického zájmu, protože klimatické změny zpřístupňují dříve nedostupné zdroje. Grónsko se svými rozsáhlými ložisky nerostných surovin a strategickou polohou je středem této dynamiky. V Arktidě se navíc nachází přibližně 13 % neobjevené ropy a 30 % neobjeveného zemního plynu na světě, což z ní činí oblast velkého zájmu světových mocností.
Navzdory napětí zůstávají vztahy mezi Dánskem a Spojenými státy silné a obě země jsou členy NATO. Zájem USA o Grónsko však představuje diplomatickou výzvu, kterou musí Dánsko řešit opatrně, aby si v regionu udrželo stabilitu.