Další blízkozemní asteroid Bennu vyvolává u vědců obavy z katastrofálního dopadu. I když je pravděpodobnost srážky vzdálená, mohla by se ukázat jako katastrofální.
Nový výzkum ukazuje, že i jeden z těchto středně velkých asteroidů by mohl vyvolat „impaktní zimu“, která by měla fatální globální důsledky pro klima, zemědělství a přežití lidstva.
Časovaná bomba pro Zemi?
Asteroid Bennu, který je tvořen horninou a je široký asi 500 metrů, se každých šest let dostane nejblíže k Zemi. V současné době se nachází v bezpečné vzdálenosti a má šanci 1:2 700, že v září 2182 zasáhne Zemi. Ačkoli se tato pravděpodobnost zdá být malá a činí pouhých 0,04 %, vědci varovali, že pokud by se vesmírná skála se Zemí srazila, následky by byly katastrofální.
Nedávná studie pomocí počítačových simulací modelovala dopady asteroidu velikosti Bennu, který by narazil do Země. Výsledky naznačují, že náraz by vyvolal mohutnou rázovou vlnu, která by způsobila zemětřesení, požáry a tepelné záření. Do atmosféry by také vnesl 100 až 400 milionů tun prachu, což by na dlouhá léta radikálně změnilo globální klimatické podmínky.
Dopad Bennu na Zemi by mohl být klimatickou katastrofou
Nejznepokojivějším důsledkem dopadu Bennu je kataklyzma, které by způsobil pro klima celé planety. Prach a úlomky vyvržené do stratosféry by blokovaly sluneční světlo a snížily by globální teplotu v průměru o odhadované 4 °C.
Tento jev, označovaný jako „impaktní zima“, by se podobal podmínkám pozorovaným po velkých sopečných erupcích, které v minulosti pokryly zemskou atmosféru. Zpráva rovněž předpovídá celosvětový pokles srážek o 15 %, což by zhoršilo podmínky sucha.
Nedostatek slunečního světla by mohl snížit fotosyntézu a růst vegetace o 20 až 30 %. Pozemní ekosystémy by utrpěly, ačkoli život v oceánech by mohl projít překvapivou proměnou, přičemž plankton by se rychle zotavil poté, co by z oblohy spadl prach bohatý na železo, který by stimuloval jeho růst. Tento menší rozmach mořských ekosystémů by však byl jen nepatrný v porovnání se zemědělským kolapsem na pevnině v masovém měřítku.
„Nárazová zima“ by ohrozila přežití lidstva
Bezprostředním důsledkem dopadu asteroidu (jako je tento asteroid, který se již nachází v blízkosti Země) je přímá ztráta života v dopadové zóně, ale dlouhodobé důsledky by mohly být ještě horší. „Na světě by už nebyly žádné rostliny a nastal by nedostatek potravin, protože by selhaly globální dodavatelské řetězce, což by vedlo k masovému hladomoru,“ uvedl Lan Dai, postdoktorandský student Centra pro fyziku klimatu (ICCP) na Pusanské národní univerzitě v Jižní Koreji a zároveň hlavní autor studie.
Ozonová vrstva by se ochudila až o 32 %, což by mohlo zvýšit expozici škodlivému ultrafialovému záření a vyvolat další zdravotní problémy, včetně rakoviny kůže a genetických mutací. Asteroidy již v minulosti způsobily apokalypsu, například když impaktor Chicxulub před 66 miliony let vyhubil dinosaury.
I když je Bennu mnohem menší, jeho srážka se Zemí by byla pro lidstvo stále zničující. Je sice pravděpodobné, že někteří lidé přežijí, ale svět se prý změní k nepoznání, lidí bude mnohem méně a vzniknou nové způsoby života.
Ačkoli je potenciální dopad Bennu vzdálen více než sto let, odborníci na planetární obranu již přemýšlejí o taktice zmírnění dopadu. Úspěšná mise NASA DART v roce 2022, která ukázala, že dokáže upravit dráhu asteroidu, je vzorem pro práci na záchraně Země v budoucnosti.
Odborníci zdůrazňují potřebu dalšího výzkumu potenciální planetární obrany. Vývoj metod prevence nebo zmírnění hrozeb ze strany asteroidů, jako je Bennu, může mít zásadní význam pro ochranu dlouhodobé budoucnosti lidstva. Ačkoli je to nepravděpodobné, riziko takové srážky není nulové. Historie ukazuje, že k velkým srážkám s asteroidy dochází a určitá příprava by mohla znamenat rozdíl mezi zkázou a životem.
Bennu je připomínkou toho, že vesmír je stále divokou hranicí plnou neviditelných nebezpečí. Země měla zatím štěstí, ale je třeba opatrnosti a vědeckých inovací, které pomohou ochránit budoucnost (jako tento asteroid, který je 200krát větší než ten, který zabil dinosaury).