Může se na našem mozku podepsat stres, izolace a globální rozvrat? Nová studie naznačuje, že tento orgán u lidí během pandemie covid-19 stárl rychleji, a to i u těch, kteří nebyli nakaženi virem.
To je hlavní zjištění studie provedené na téměř 1 000 osobách pod vedením vědců z Nottinghamské univerzity (Velká Británie), která rovněž odhalila, že toto stárnutí mozku bylo výraznější u mužů a lidí ze sociodemografického znevýhodněného prostředí. Studie má však některá omezení.
Již předchozí výzkum ukázal souvislost mezi covidem-19 a molekulárními rysy stárnutí mozku a úbytkem kognitivních funkcí. Nebylo však dosud zjištěno, zda samotné období pandemie (bez ohledu na stav infekce) ovlivnilo stárnutí mozku v obecné populaci.
Ke zmapování tohoto stárnutí vědci použili modely strojového učení vyškolené na skenech mozku získaných z britské biobanky 15 334 zdravých účastníků, aby změřili rozdíl mezi předpokládaným věkem mozku jednotlivce a jeho skutečným věkem, známý jako rozdíl ve věku mozku.
Související článek
"People’s brains aged faster during the #COVID pandemic — even the uninfected"
The COVID pandemic significantly affected mental and neurological health.
"Study of nearly 1,000 people showed that brain ageing was not linked to infection status, but cognitive decline was."… pic.twitter.com/lAOG4jgLwV
— Manuela Casasoli (@manuelacasasoli) July 23, 2025
Tento model pak použili k analýze dvou snímků magnetické rezonance mozku 996 zdravých účastníků, pořízených s odstupem nejméně dvou let. V kontrolní skupině (564 osob) byly oba skeny pořízeny před pandemií a ve skupině „pandemické“ (432 osob) byl jeden sken pořízen před začátkem pandemie a druhý po jejím začátku.
Rozdíl v řádu měsíců
U druhého skenování autoři zjistili, že mozky účastníků z pandemické skupiny stárly v průměru o 5,5 měsíce rychleji než mozky účastníků z kontrolní skupiny, vysvětluje článek v časopise. Zrychlené stárnutí mozku bylo pozorováno v období pandemie bez ohledu na to, zda byli účastníci nakaženi, či nikoli. Infekce SARS-CoV-2však byla spojena s vyšší mírou zrychlení s rostoucím věkem.
Autoři ve svém článku připomínají, že předchozí studie potvrzují, že sociální izolace a vnímaná osamělost přispívají ke strukturálním a funkčním změnám v mozku, které by měly být příčinou pozorovaného zrychleného stárnutí mozku.
Ali-Reza Mohammadi Nejad, vedoucí studie, byl nejvíce překvapen tím, že i u lidí, kteří neměli covid, se projevilo „významné zvýšení“ rychlosti stárnutí mozku. „To skutečně ukazuje, do jaké míry mohla samotná zkušenost s pandemií, od izolace po nejistotu, ovlivnit zdraví našeho mozku,“ shrnul v prohlášení Nottinghamské univerzity.
Kromě toho tým hodnotil kognitivní výkonnost účastníků pomocí deseti testů. Zjistili, že zrychlené stárnutí mozku bylo spojeno se sníženou kognitivní výkonností, zejména v testech, jako je mentální flexibilita a rychlost zpracování dat, pouze u osob nakažených SARS-CoV-2.
Omezení studie a opatrnost
Autoři upozorňují na několik omezení studie, včetně nemožnosti určit dobu trvání těchto účinků a nedostatku globálních údajů. Upozorňují také, že pozorované stárnutí mozku může být reverzibilní, ačkoli to v současné době nelze v této kohortě posoudit.
Nicméně tyto údaje zdůrazňují vliv nepřímého i přímého vystavení SARS-CoV-2 a pandemii a poukazují na potřebu cíleného výzkumu, který by zlepšil zdravotní stav mozku při budoucích krizích.
Masud Husain, profesor neurologie a kognitivní neurovědy na Oxfordské univerzitě, říká, že ačkoli se jedná o pečlivě provedenou analýzu, je třeba být při její interpretaci opatrný. Husain – který se na výzkumu nepodílel – upozorňuje, že rozdíl ve stáří mozku mezi oběma skupinami byl v průměru pouze pět měsíců a rozdíl v kognitivním výkonu byl omezen na celkovou dobu potřebnou k dokončení jednoho z těchto testů.
Klade si otázku, zda to skutečně znamená významný rozdíl v každodenním životě, a sděluje to britskému Science Media Centre, platformě vědeckých zdrojů pro novináře.
Vliv stresu a izolace
Pandemie s sebou přinesla nejen zdravotní krizi, ale také výrazný nárůst stresu a sociální izolace. Podle Americké psychologické asociace může mít chronický stres škodlivé účinky na mozek, včetně zmenšeného objemu mozku a změněné nervové konektivity. Během pandemie zažilo mnoho lidí zvýšenou úroveň stresu v důsledku ekonomické nejistoty, sociální izolace a strachu z nemoci.
Zejména sociální izolace byla předmětem mnoha studií, které naznačují, že může urychlovat stárnutí mozku. Studie zveřejněná v časopise Nature Neuroscience zjistila, že osamělost a sociální izolace jsou spojeny se změnami ve struktuře mozku, které mohou urychlit kognitivní stárnutí. Tato zjištění zdůrazňují význam udržování sociálních vazeb a zvládání stresu pro ochranu zdraví mozku.
Závěry a budoucí výzkum
Studie Nottinghamské univerzity sice poskytuje cenné poznatky o tom, jak pandemie ovlivnila zdraví mozku, ale je teprve na začátku. Vědci zdůrazňují potřebu dlouhodobých studií, aby bylo možné plně pochopit účinky zrychleného stárnutí mozku a prozkoumat možné intervence. Budoucí výzkum by se mohl zaměřit na strategie zmírnění těchto účinků, jako je fyzické cvičení, kognitivní stimulace a sociální podpora.
Pandemie měla hluboký dopad na zdraví mozku, a to i u těch, kteří nebyli virem nakaženi. Tato zjištění zdůrazňují význam řešení stresorů a sociální izolace jako součásti strategií veřejného zdraví pro ochranu duševní a kognitivní pohody populace.