V posledních měsících se na sociálních sítích rozšířila konspirační teorie, která tvrdí, že Země by 12. srpna 2026 mohla na sedm sekund ztratit gravitaci. Údajná předpověď, připisovaná neexistujícímu tajnému dokumentu NASA nazvanému Projekt Kotva, vyvolala poplach a hovoří se o milionech mrtvých, zničení infrastruktury a globálním ekonomickém kolapsu. Americká vesmírná agentura však přišla s důrazným popřením těchto tvrzení a připomněla, že se jedná o hoax bez vědeckého podkladu.
Podobné historky jsou živeny velmi rozpoznatelným koktejlem: konkrétním datem, údajným „uniklým dokumentem“, astronomickými částkami rozpočtu a prestižní institucí, které je tajný plán připisován. Výsledkem je příběh, který zní filmově, ale neodpovídá ničemu, co víme o tom, jak funguje gravitace nebo jak pracují vědecké agentury.
Podle zvěstí šířených po internetu by „gravitační anomálie“ způsobila katastrofální následky po dobu sedmi sekund, včetně vymrštění lidí a předmětů, ztráty atmosféry a nevratného poškození planety. Dokonce se tvrdilo, že NASA vyčlenila na zmírnění následků údajné události rozpočet ve výši 89 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Žádné z těchto tvrzení se neobjevuje v oficiálních dokumentech, veřejných rozpočtových databázích ani v agenturních sděleních.
Příběh je navíc smíchán s reálnými pojmy – jako je gravitační vliv Slunce a Měsíce nebo existence lokálních „gravitačních anomálií“ – aby působil důvěryhodně. Jak však vysvětluje jak NASA, tak řada fyziků a popularizátorů, není znám žádný mechanismus, který by dokázal gravitaci Země na několik sekund „vypnout“ a pak ji zase zapnout.
NASA popírá ztrátu gravitace
V reakci na šíření těchto teorií NASA upřesnila, že Země 12. srpna 2026 gravitaci neztratí. Agentura vysvětlila, že gravitace planety závisí na její celkové hmotnosti a že by mohla zmizet pouze v případě, že by Země ztratila významnou část této hmotnosti, což se nestane, a že vlastně nevíme, jak by se to mohlo náhle stát, aniž by došlo k úplnému zničení planety.
„Země neztratí 12. srpna 2026 gravitaci,“ uvedla NASA ve veřejných odpovědích na dotazy občanů a zdůraznila, že gravitační síla je dána kombinací hmotnosti jádra, pláště, kůry, oceánů, kontinentálních vod a atmosféry. Dokud bude tato hmota existovat, bude gravitace působit i nadále. Není to vypínač, který lze na několik sekund vypnout.
Gravitace, jak ji popisuje Einsteinova obecná teorie relativity, není „magická síla“, kterou lze vypnout, ale projev toho, jak hmota a energie deformují časoprostor. Aby gravitace Země zmizela, musela by být téměř veškerá její hmota odstraněna nebo radikálně přerozdělena, což je nejen fyzikálně neproveditelné současnou technologií, ale také to neodpovídá žádnému známému fyzikálnímu zákonu.
Na tento den je naplánováno úplné zatmění Slunce, ale vesmírná agentura trvá na tom, že tento jev nebude mít na zemskou gravitaci žádný neobvyklý vliv. K zatmění dochází jednoduše proto, že se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi a vrhá stín na celý pás planety. Přestože Měsíc a Slunce působí na Zemi gravitační silou – která je zodpovědná za příliv a odliv – je tento vliv stálý a předvídatelný a během zatmění nedochází k jeho prudkému nárůstu ani k „vymknutí se kontrole“.
ATTENTION!
— Nadi Khabarova (@kisoid82) January 25, 2026
A rumor is circulating online that Earth will allegedly lose gravity for 7 seconds on August 12, 2026.
To allay these fears and clarify the situation, the international publication @snopes contacted @NASA and received the following response:
> Earth will not… pic.twitter.com/GPQJAgt0gB
Ve skutečnosti jsou úplná zatmění Slunce v astronomickém měřítku poměrně častou událostí. NASA a další agentury je vypočítávají na desítky let dopředu a využívají je jako příležitost pro vědu, nikoli jako důvod k obavám. Neexistují žádné historické záznamy o náhlých změnách gravitace během zatmění, kromě malých výkyvů měřitelných pouze velmi citlivými přístroji a nemajících žádný vliv na každodenní život.
Co je to vlastně gravitace (a proč ji nelze „vypnout“)
Abychom pochopili, proč tato mystifikace nedává smysl, je užitečné objasnit, co přesně gravitace je. Zjednodušeně řečeno, gravitace je přitažlivost, kterou na sebe vzájemně působí tělesa s hmotností. Čím větší hmotnost objekt má, tím silnější je jeho gravitační přitažlivost. Země nás přitahuje ke svému středu, proto něco „vážíme“ a nevznášíme se ve vzduchu.
Newtonův zákon všeobecné gravitace, formulovaný v 17. století, popisuje tuto přitažlivost velmi jednoduchou rovnicí: gravitační síla mezi dvěma tělesy závisí na jejich hmotnostech a vzdálenosti mezi nimi. Einstein později tuto myšlenku zdokonalil obecnou relativitou, která vysvětluje gravitaci jako zakřivení časoprostoru způsobené hmotností a energií. V žádném z těchto teoretických rámců se však neobjevuje možnost, že by celá planeta náhle ztratila svou gravitaci a pak ji opět neporušenou získala.
Gravitace je navíc jednou ze čtyř základních interakcí ve vesmíru (spolu s elektromagnetismem a silnými a slabými jadernými silami). Neznáme žádný přírodní proces, který by dokázal na několik sekund „vypnout“ základní interakci v planetárním měřítku. Dokonce ani extrémní jevy, jako jsou výbuchy supernov nebo vznik černých děr, se takto nechovají.
V praxi se gravitace Země sice mění, ale velmi mírně a postupně. Například redistribuce vody v oceánech a ledovcích nebo pohyby zemského pláště mohou měnit místní gravitační pole jen nepatrně. Družice, jako je mise GRACE NASA, tyto změny měří za účelem studia klimatických změn a koloběhu vody. Mluvíme však o změnách tak malých, že je lze zjistit pouze pomocí specializovaných přístrojů, nikoli o úplném vymizení gravitace.
Kde se vzalo datum 12. srpna 2026?
Jedním z klíčů k viralitě tohoto hoaxu je, že je spojen s konkrétním datem a skutečnou astronomickou událostí: úplným zatměním Slunce 12. srpna 2026, které bude viditelné v některých částech Španělska, na Islandu a v Arktidě. Podobné shody okolností jsou živnou půdou pro konspirační teorie, které mají tendenci využívat nápadných jevů k vytváření apokalyptických příběhů.
V tomto případě byl příběh přikrášlen údajnými „uniklými dokumenty“ NASA, vymyšlenými názvy projektů, jako je „Projekt Kotva“, a rozpočtovými čísly, která se neobjevují v žádném oficiálním záznamu. Samotná NASA transparentně zveřejňuje plány a účty svých misí a není v nich ani stopy po nějakém programu přípravy na ztrátu globální gravitace.
Něco podobného se stalo při jiných příležitostech se zatměními, kometami nebo planetárními konjunkcemi. V roce 2012 například kolovaly zvěsti, že vyrovnání planet způsobí na Zemi „gravitační výpadek“, což NASA a astronomové z celého světa popřeli. Vzor se opakuje: vezme se skutečná astronomická událost, přidá se k ní záhadná složka a přisoudí se jí nemožné fyzikální účinky.
Hypotetický scénář kolující po sítích
Navzdory oficiálnímu popření debata na sociálních sítích pokračovala, částečně poháněná videem populárně-vědeckého kanálu What If, zveřejněném v roce 2020, které předpokládá, co by se stalo, kdyby na několik sekund zmizela gravitace. Video zobrazuje extrémní scénář, v němž by lidé, zvířata a nepřipoutané předměty byli vymrštěni ven, oceány by vystoupaly do vzduchu a plyny v atmosféře by se začaly rozptylovat do vesmíru.
Je důležité zdůraznit, že samotný formát filmu Co by kdyby je spekulativní: jedná se o cvičení vědecké představivosti, nikoli o předpověď. Kanál obvykle klade otázky typu „co kdyby se Země přestala točit?“ nebo „co kdyby Slunce náhle zmizelo?“, aby vysvětlil fyzikální a astronomické pojmy, nikoli aby ohlásil skutečné události. Problém nastává, když jsou tyto hypotetické scénáře vytrženy z kontextu a prezentovány jako něco, co se stane k určitému datu.
Podle tohoto teoretického přístupu by oblasti v blízkosti rovníku utrpěly nejsilnější účinky kvůli vyšší rychlosti rotace Země. Na rovníku se zemský povrch pohybuje rychlostí přibližně 1 670 kilometrů za hodinu v důsledku rotace planety. Pokud by gravitace náhle zmizela, vše, co by nebylo pevně ukotveno, by se stále pohybovalo přímým směrem touto rychlostí, což by teoreticky mohlo způsobit, že by to odletělo od povrchu.
Video také poukazuje na to, že absence gravitace by způsobila rozpínání zemského jádra, což by vedlo k zemětřesením a sopečným erupcím, a že po obnovení gravitace by lidé prudce padali k zemi. Kromě toho by se oceány změnily v gigantické „mraky“ plovoucí vody a atmosféra by začala unikat do vesmíru, takže by planeta byla vystavena slunečnímu záření.
Z fyzikálního hlediska jsou takové scénáře užitečné pro ilustraci toho, do jaké míry jsme závislí na gravitaci ve všech oblastech, od udržování vzduchu, který dýcháme, až po umožnění planetám zůstat na oběžné dráze kolem hvězd. Stále se však jedná o vědeckou fikci. Není znám žádný přírodní proces, který by něco takového mohl na Zemi náhle a vratně vyvolat.
Co by se skutečně stalo, kdyby gravitace (teoreticky) zmizela?
Ačkoli je tento scénář s tím, co dnes známe, nemožný, můžeme si pomocí fyziky spořádaně představit, co by se stalo, kdyby se zázrakem gravitace Země na sedm sekund snížila na nulu. Toto cvičení pomáhá lépe pochopit, proč je gravitace tak zásadní.
1. Lidé a předměty se vznášejí
Kdyby náhle zmizela gravitace, nebyli bychom již přilepeni k zemi. To však neznamená, že bychom vystřelili do vesmíru jako ve filmu. Ve skutečnosti bychom se stále pohybovali stejnou rychlostí jako těsně před „gravitačním výpadkem“. Kdybyste stáli na místě, stále byste stáli na místě, jen by vás už nic nedrželo u země. Kdybyste šli, šli byste stále rovně, dokud byste do něčeho nenarazili.
Mohlo by se stát, že v důsledku rotace Země by se povrch planety „točil“ pod vašima nohama, zatímco vy byste stále šli po rovné cestě. V oblastech blízko rovníku, kde je rychlost rotace vyšší, by byl tento efekt výraznější. Za pouhých sedm sekund by však vzdálenost, kterou by většina lidí urazila, nestačila k opuštění atmosféry, zejména s ohledem na odpor vzduchu.
2. Oceány a atmosféra
Voda v oceánech a vzduch v atmosféře by již také nebyly „ukotveny“ gravitací. Voda by měla tendenci se rozpínat a vytvářet jakousi rovnoměrnější vrstvu kolem planety a vzduch by se rozptýlil. Během pouhých sedmi sekund by však tyto změny byly omezené: setrvačnost a tření mezi vrstvami vzduchu a vody by zabránily okamžitému rozptýlení.
Skutečný problém by nastal, kdyby se neobnovila gravitace. V takovém případě by v průběhu minut, hodin a dnů atmosféra unikala do vesmíru a oceány by se rozpadaly na kapky a páru. To je však čistě teoretický scénář, který má blíže ke sci-fi než k reálné možnosti.
3. Struktury a tektonika
Některé verze hoaxu hovoří o hroutících se budovách a „rozpínání“ zemského jádra. Ve skutečnosti jsou stavby navrženy tak, aby udržely svou vlastní váhu při současné gravitaci. Pokud by gravitace zmizela, během těchto sekund by se zatížení nosníků a sloupů snížilo, nikoli zvýšilo. Riziko by nastalo později, kdyby se gravitace náhle vrátila a objekty a lidé by se ocitli v nestabilní poloze.
Co se týče zemského nitra, materiály jádra a pláště jsou pod obrovským tlakem právě kvůli gravitaci. Kdyby gravitace okamžitě zmizela, měla by tendenci se rozpínat, ale geologické časy a viskozita těchto materiálů znamenají, že nereagují jako náhle uvolněná pružina. Opět se jedná o extrémní zjednodušení, jehož cílem je ilustrovat pojmy, nikoliv o realistický model.
Jak zjišťujeme skutečné změny gravitace
Vědci jsou daleko od těchto apokalyptických scénářů a studují skutečné, i když velmi malé změny v gravitačním poli Země. Mise jako GRACE a GRACE-FO (Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-On) od NASA a Německého střediska pro letectví a kosmonautiku měří, jak se gravitace mění při přerozdělování hmoty na planetě: tání ledovců, změny v podzemních vodních vrstvách, pohyby vody v oceánech atd.
Tyto družice zjišťují nepatrné rozdíly v gravitaci, řádově jeden díl ze stovek milionů. Díky tomu například víme, že v Grónsku a Antarktidě dochází ke zrychlenému úbytku ledu nebo že se v některých oblastech vyčerpávají zásoby podzemní vody. V žádném případě se však nejedná o nic, co by vzdáleně připomínalo globální „ztrátu gravitace“.
Kromě toho existují na zemském povrchu přístroje zvané gravimetry, které jsou schopny měřit velmi malé odchylky v lokálním gravitačním zrychlení. Používají se v geologii, při průzkumu zdrojů a při studiu sopek. Pokud by došlo k nějaké významné změně zemské gravitace, tyto přístroje by ji odhalily jako první, a to dávno předtím, než by se stala veřejně viditelným jevem.
Proč se tyto hoaxy stávají virálními (a jak se chránit)
Kromě vědecké kuriozity tento případ ilustruje, jak se hoaxy šíří v době sociálních médií. Kombinace strachu, záhady a uznávané instituce, jako je NASA, je dokonalým koktejlem pro to, aby byl příběh tisíckrát sdílen, aniž by se někdo zastavil a ověřil, zda je pravdivý.
Některé prvky, které se v tomto typu dezinformací obvykle objevují, jsou následující:
- Konkrétní data, která vyvolávají pocit naléhavosti („12. srpna 2026“).
- Údajné tajné dokumenty se sugestivními názvy („Projekt Kotva“).
- Velmi vysoké finanční částky, které vytvářejí zdání serióznosti (89 miliard dolarů – 1,8 bilionu korun).
- Odkazy na prestižní agentury (NASA, ESA atd.) bez odkazů na oficiální zdroje.
Na ochranu před tímto typem podvodu odborníci doporučují:
- Ověřte si, zda se informace objevují na oficiálních webových stránkách (např. nasa.gov) nebo v uznávaných médiích.
- Dávejte si pozor na zprávy, které apelují na strach nebo naléhavost, aniž by poskytovaly ověřitelné důkazy.
- Vyhledejte organizace ověřující fakta, které danou problematiku analyzovaly.
- Pamatujte, že věda zřídkakdy oznamuje hrozící katastrofy prostřednictvím řetězců na WhatsApp nebo videí na TikTok.
Závěr: Cvičení představivosti, nikoli předpověď
Stručně řečeno, neexistuje žádný vědecký podklad ani pozorovací důkaz, který by podporoval myšlenku, že Země 12. srpna 2026 nebo v blízké budoucnosti na sedm sekund ztratí gravitaci. V příběhu se mísí hypotetický scénář použitý v informačním videu se skutečným zatměním a údajnými tajnými dokumenty, které neexistují.
NASA se vyjádřila jasně: gravitace Země je vázána na její hmotnost a náhle nezmizí. Zatmění v roce 2026 bude pro ty, kteří ho uvidí, působivou astronomickou podívanou, ale nic víc. Nezpůsobí gravitační výpadky, nebude posílat lidi do vzduchu ani vyvolávat globální katastrofy.
Co můžeme využít, je zvědavost, kterou tyto příběhy vzbuzují, abychom se dozvěděli více o tom, jak vesmír skutečně funguje. Pochopení gravitace, zatmění a práce vesmírných agentur je nejlepší vakcínou proti dezinformacím a nepodloženým obavám, které se šíří kliknutím na tlačítko.