Naprostá většina čínských technologických zpráv se zaměřuje na dopad cel. Příkladem může být dohoda, které dosáhla se Spojenými státy, neboť obě země se po týdnech poznamenaných neustálým zvyšováním rozhodly snížit své nároky. Čína však dělá pokroky i v rozhodující oblasti, která by podle mnohých mohla předznamenat budoucnost technologického sektoru: v robotice.
Přestože asijská země provádí experimenty spojené s rychlostí optických vláken, které nechávají odborníky i občany bez slov, důležitá část její budoucnosti se zaměřuje na pokrok v národní robotice. Po testování dopadu, který by desítky robotů měly na populární závod, tak Čína postoupila o krok dál a po vzoru Amazonu zkoumá, jaký rozsah by mohly mít její továrny, kdyby v nich začala zavádět roboty.
Srovnání s Elonem Muskem a společností Amazon
AgiBot (čínská společnost specializující se na roboty) již začala provozovat humanoidní roboty 17 hodin denně se záměrem sbírat data pro trénink svých modelů umělé inteligence. Tímto způsobem se startup snaží transformovat lidskou práci v továrnách, o což usilují i giganti jako Amazon a Tesla. K tomu má také podporu čínské vlády, subjektu, který již vyčlenil více než 18,4 miliardy eur (404,8 miliard korun) na dotace do odvětví humanoidních robotů a 126 miliard eur (2,77 bilionů korun) na projekty související s umělou inteligencí a robotikou.
Podle původní publikace čínské společnosti jako Unitree a UBTech již zahájily (nebo se chystají zahájit) masovou výrobu humanoidních robotů. Zvýšený zájem o toto odvětví by mohl způsobit, že průměrné náklady na výrobu humanoidního robota klesnou ze současných 32 000 eur (800 tisíc korun) na 15 700 eur (392 tisíc korun) které by mohl jeden kus stát do roku 2030. Tajemství? Velmi jednoduché: 90 % komponent se vyrábí v Číně, což je situace, která se přímo střetává s rozpočty společnosti Tesla, neboť Elon Musk za každého robota vyrobeného mimo Čínu utratí 46 000 až 55 000 eur (1,15 milionu – 1,37 milionů korun).
Díky vývoji odvětví robotiky v Číně se tato asijská země dostala do čela tohoto odvětví a je schopna nabízet roboty od 11 200 eur (280 tisíc korun), což jsou částky výrazně nižší, než je současná tržní cena. Firmy jako MagicLab navíc sázejí na modely od DeepSeek, Gwen (Alibaba) nebo Duobao (ByteDance), které roboty vybavují autonomními „mozky“, jež jim umožňují uvažovat. Tato situace ostatně vede k tomu, že ve městech, jako je Šanghaj, Peking a Šen-čen, existují centra pro sběr dat, tedy místa se státní podporou v podobě bezplatných prostor nebo dotací.
Každý technologický a společenský vývoj má však vždy i svou béčkovou stránku. V oblasti robotiky střely vždy míří stejným směrem, protože průmysl se obává dopadu na zaměstnanost, který by mohlo mít zavedení milionů robotických pracovníků do výrobního sektoru. Podle odhadů uvedených v původní publikaci by to mohlo ovlivnit až 70 % zpracovatelského průmyslu (což odpovídá 123 milionům pracovních míst), a proto se uvažuje o zavedení pojištění proti nezaměstnanosti v případě umělé inteligence na dobu 6 až 12 měsíců. Pekingští představitelé však vyzývají ke klidu.
Roboti nevyhladí lidskou zaměstnanost
Jak uvádí Reuters, v publikaci Liang Liang (pekingský úředník) ujistil, že humanoidní roboti nenahradí lidské pracovníky, ale zvýší produktivitu lidských pracovníků. Liang tak sdílí stejný diskurz jako Amazon, neboť americký gigant vždy prosazoval integraci robotů do svých skladů se záměrem zlepšit podmínky svých zaměstnanců. Liang tedy odhalil skutečné záměry, které stojí za masovou výrobou humanoidních robotů.
China's humanoid robots will not replace human workers, Beijing official says https://t.co/ssVlTMDrWS https://t.co/ssVlTMDrWS
— Reuters Tech News (@ReutersTech) May 17, 2025
Podle něj je jedním z nejzajímavějších aspektů pro lidské pracovníky možnost přestat přijímat rizikové práce: „Očekáváme, že roboti budou pracovat v nebezpečných nebo nepřístupných prostředích, jako je vesmír nebo dno oceánu, stejně jako v nežádoucích úkolech“. Humanoidní roboti by tak mohli pracovat v podvodních datových centrech, vesmírných stanicích a dalších podobných konstrukcích. A od schopnosti pracovat ve dne i v noci si společnosti slibují efektivnější, nákladově efektivnější a nepřetržitou výrobu.
Ať tak či onak, zájem o robotiku roste, tím spíše, vezmeme-li v úvahu dopad, který má tandem, který tvoří s umělou inteligencí. Přímým důsledkem toho jsou nejen příklady, jako je maraton robot vs. člověk, ale i samotná čínská vláda propaguje pozitivní pohled na humanoidní roboty jako na nástroje pro pomoc a výzkum, čímž se distancuje od myšlenky, že by se stali hrozbou pro zaměstnanost. Ostatně země jako Jižní Korea již vyzývají k harmonickému soužití lidí a strojů, což je názor, který si možná v průběhu let osvojí i další regiony.
V oblasti vzdělávání začleňuje robotiku do svých učebních osnov také Čína. Univerzity a výzkumná centra vyvíjejí specializované programy v oblasti umělé inteligence a robotiky a připravují budoucí generace na trh práce, kde bude interakce se stroji stále běžnější. Důvodem je nejen podpora inovací, ale také zajištění toho, aby pracovníci byli vyškoleni pro efektivní spolupráci s technologiemi.
Kromě toho čínská vláda zavádí politiku, která má zmírnit sociální dopady automatizace. Patří k nim podpora nových průmyslových odvětví a vytváření pracovních míst v nově vznikajících odvětvích, jako je vývoj softwaru a správa dat. Diverzifikací ekonomiky a podporou inovací se Čína snaží vytvořit prostředí, v němž mohou lidé i roboti prosperovat společně.