Asijská velmoc navíc mírně změnila tvar planety a posunula severní pól o několik centimetrů, uvádí vesmírná agentura.
Vše začalo indonéským zemětřesením. Dne 28. září 2004 vyvolalo zemětřesení o síle 7,4 stupně Richterovy škály u indonéského pobřeží vlnu tsunami, která postihla přibližně 1,5 milionu lidí. O rok později využil tým vědců NASA údaje z tohoto zemětřesení k výpočtu, jak ovlivnilo rotaci Země, zkrátilo délku dne, mírně změnilo tvar planety a posunulo severní pól o centimetry.
Podle Richarda Grosse z Laboratoře tryskového pohonu NASA v kalifornské Pasadeně a doktora Benjamina Fong Chao z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Greenbeltu v Marylandu mají všechna zemětřesení určitý vliv na rotaci Země. Jen jsou obvykle sotva znatelné.
„Jakákoli událost, která zahrnuje pohyb hmoty, ovlivňuje rotaci Země, od sezónního počasí až po jízdu autem,“ řekl Chao. A právě do toho vstupuje Čína.
Související článek
V roce 1993 zahájil asijský gigant výstavbu vodní nádrže Tři soutěsky. Její povodí má rozlohu jeden milion kilometrů čtverečních (téměř dvojnásobek rozlohy Španělska), „hospodaří“ s přibližně 40 biliony litrů vody (což by stačilo na naplnění 16 milionů olympijských plaveckých bazénů ) a energie, kterou vyrábí, by prý stačila na zásobování celé Číny elektřinou.
A právě tehdy se NASA zaměřila na přehradu Tři soutěsky. Aby mohl porovnat hmotu přemístěnou v důsledku zemětřesení a její vliv na Zemi, porovnal Chao účinky zemětřesení a „váhu“ přehrady. Když je přehrada plná, pojme 40 bilionů litrů. To způsobí takový hmotnostní posun, že se délka dne prodlouží o 0,06 mikrosekundy a Země se ve středu mírně zakulatí a nahoře zploští. Současně posouvá polární polohu asi o dva centimetry.
Pro pochopení toho, jak rozložení hmoty ovlivňuje planetu a její oběžnou dráhu, uvádějí Chao a Gross velmi názorný příklad: příklad člověka, který bruslí na ledě a začne se točit: pokud přiblíží ruce k tělu (změní rozložení hmoty), rotace se zrychlí, a pokud ruce oddálí, zpomalí se.
Z vědeckého hlediska se přerozdělením hmoty mění moment setrvačnosti Země, což je charakteristika, která měří odolnost objektu vůči změnám jeho rotačního pohybu.
V důsledku zvýšeného momentu setrvačnosti se tedy rotace Země mírně zpomalí, aby se zachoval úhlový moment, a přestože je tento efekt zanedbatelný, přehrada Tři soutěsky není jedinou věcí, která může ovlivnit rotaci Země. Větší vliv může mít například tání polárních ledovců a pohyb tektonických desek.
Například tání polárních ledovců přerozděluje obrovské množství vody z pólů směrem k rovníku, což také ovlivňuje rotaci planety. Kromě toho k těmto změnám přispívá i pohyb tektonických desek, které jsou zodpovědné za vznik pohoří a zemětřesení. Studie zveřejněná v časopise Science Advances v roce 2016 odhalila, že tání ledu v Grónsku přispělo v posledních letech k posunu osy rotace Země.
Je důležité poznamenat, že ačkoli jsou tyto změny reálné, jejich účinky jsou velmi malé a nepředstavují bezprostřední nebezpečí pro život na Zemi. Tyto jevy však připomínají, jak mohou mít lidské aktivity a přírodní události rozsáhlý dopad na naši planetu.
Ačkoli je přehrada Tři soutěsky pozoruhodným příkladem toho, jak může lidská činnost ovlivnit rotaci Země, je pouze jedním dílem složité skládačky, která tvoří dynamiku naší planety. Vzájemné působení přírodních procesů a lidských zásahů zůstane pro vědce i v budoucnu klíčovou oblastí studia.