Čína vypustila do vesmíru raketu Dlouhý pochod-2D, která na své palubě nese 12 družic v rámci ambiciózního projektu.
Projekt s názvem „Three-Body Computing Constellation“ představuje milník v oblasti vesmírných počítačů, jehož cílem je vytvořit síť družic schopných zpracovávat data z oběžné dráhy v reálném čase. Tento průlomový projekt slibuje významné přínosy, zároveň však vyvolává obavy kvůli integraci pokročilých technologií, jako je umělá inteligence (AI).
Cílem projektu je revolučně změnit způsob, jakým se celosvětově zpracovávají data. Odhaduje se, že datová centra by mohla do roku 2026 spotřebovat více než 1 000 terawatthodin elektrické energie ročně, což podtrhuje rozsah potenciálního dopadu této technologie. Zahrnutí umělé inteligence do tohoto kontextu však vyvolává otázky týkající se bezpečnosti a kontroly tohoto mocného nástroje.
Kritická úloha umělé inteligence
Umělá inteligence je jádrem této mise a funguje jako mozek, který řídí superpočítač připojený k satelitům. Umělá inteligence má schopnost zpracovávat velké objemy dat, optimalizovat operace a zvyšovat efektivitu. Její rostoucí autonomie a schopnost učení však představují výzvu z hlediska bezpečnosti a etiky.
Související článek
China has officially launched its ambitious “Three-Body Computing Constellation” — a network of 2,800 AI-powered satellites that together will form a massive supercomputer in Earth’s orbit. The first 12 satellites, launched on May 14, 2025, are already operational, offering a… pic.twitter.com/6y7fYxAoKK
— ShanghaiPanda (@thinking_panda) May 27, 2025
Rozvoj umělé inteligence je v posledních letech raketový a integruje se do mnoha aspektů každodenního života. Od virtuálních asistentů až po systémy rozpoznávání obličejů je AI všudypřítomná. Tento pokrok však také vyvolává obavy ohledně jejího potenciálu jednat nezávisle a mimo lidskou kontrolu.
Obavy ze superinteligentní AI
Možnost, že se u AI vyvine vyšší než lidská inteligence, je mezi odborníky předmětem diskusí. Někteří se obávají, že superinteligentní AI by mohla považovat člověka za hrozbu a podle toho jednat. Tuto obavu prohlubuje myšlenka, že by vlády nebo subjekty mohly využívat umělou inteligenci ve vojenských aplikacích, jako jsou autonomní bezpilotní letouny, bez zásahu člověka.
Kromě těchto extrémních teorií je bezprostřednějším problémem správa dat. AI má přístup k obrovskému množství informací, což představuje riziko zneužití soukromí a dat. Schopnost umělé inteligence tyto informace samostatně analyzovat a využívat by mohla mít významné důsledky pro globální bezpečnost.
Budoucnost vesmírné výpočetní techniky
Čínský projekt představuje významný průlom v oblasti vesmírných počítačů, který má potenciál změnit celá průmyslová odvětví. Schopnost zpracovávat data z vesmíru v reálném čase by mohla způsobit revoluci v odvětvích, jako jsou telekomunikace, meteorologie a pozorování Země. Síla umělé inteligence v tomto kontextu však vyžaduje pečlivou regulaci, aby bylo zajištěno její bezpečné a etické využívání.
Navzdory obavám tato technologie ještě zdaleka nedosáhla takové úrovně autonomie, která by představovala bezprostřední hrozbu. Současný pokrok v oblasti umělé inteligence a vesmírné výpočetní techniky nabízí příležitosti ke zlepšení lidského života za předpokladu, že budou zodpovědně řízeny. Budoucnost vesmírných technologií a umělé inteligence je plná možností, ale také výzev, ke kterým je třeba přistupovat obezřetně.