Čínským vědcům se podařilo vytvořit kvantový počítač, který umí sám opravovat chyby – a navíc s jednodušší, efektivnější architekturou. Google tím získal silného rivala, který může změnit celý kvantový závod.
Závod o kvantovou nadvládu se po léta jevil jako monolog USA, které při každém významném pokroku vedly s Googlem. Gigant z Mountain View však právě obdržel velmi vážné varování z druhé strany Pacifiku. A není to jen tak ledajaké varování: Čína ukázala, že se nejen může vyrovnat jeho úspěchům, ale že má vlastní „recept“, který by mohl být v dlouhodobém horizontu mnohem efektivnější.
Týmu vědců z Čínské univerzity vědy a techniky, vedenému renomovaným fyzikem Panem Ťien-wejem, se podařilo překročit práh odolnosti proti poruchám. Jinými slovy: podařilo se jim vytvořit kvantový počítač, který je schopen opravovat vlastní chyby rychleji, než jsou generovány.
Zkrocení kvantového chaosu
Velkým problémem kvantových počítačů byla vždy nestabilita. Kubity (nejmenší jednotka kvantové informace) jsou extrémně citlivé na šum, teplo a jakékoli rušení. Snaha opravit jednu chybu dříve způsobila dvě nové chyby. Byl to začarovaný kruh.
Jako první tuto bariéru prolomila v únoru společnost Google se svým procesorem Willow. Nyní se čínský tým stal druhým na světě (a prvním mimo USA), kterému se to podařilo se svým 107kubitovým procesorem Zuchongzhi 3.2.
China leaps ahead in Quantum stability
107-Qubit chip achieves fault-tolerant error correction @eriknjoka has more pic.twitter.com/5pv7gAlziN
— WION (@WIONews) December 27, 2025
Podle studie zveřejněné v časopise Physical Review Letters dosáhli faktoru potlačení chyb 1,4. To v praxi znamená, že s rostoucí velikostí korekčního systému chybovost klesá, nikoliv roste. Stroj je tím stabilnější, čím je větší.
Klíč je v mikrovlnách
V tomto bodě začíná být příběh pro Google zajímavý. Zatímco Američané používají velmi složitý hardwarový přístup s pulzy stejnosměrného proudu a masivními rozvody, které značně komplikují konstrukci čipů při velmi nízkých teplotách, Čína se rozhodla pro mikrovlny.
Tým Pan Jianweie vyvinul metodu řízení založenou čistě na mikrovlnných signálech, která potlačuje chyby.
Velká výhoda? Tato technika umožňuje multiplexování. To znamená, že po jediném kabelu lze přenášet více signálů, což výrazně snižuje složitost kabeláže a potřebného hardwaru. Zatímco metoda společnosti Google vyžaduje při škálování téměř těžkopádnou kabelovou techniku, čínský mikrovlnný přístup slibuje, že bude čistší, efektivnější a snadněji škálovatelný až na tisíce či miliony kubitů.
Dopad na globální kvantový závod
Tento průlom nepředstavuje jen výzvu pro společnost Google, ale také nově definuje krajinu kvantových počítačů v celosvětovém měřítku. Doposud v této oblasti vedly Spojené státy, kde se o vývoj prvního skutečně užitečného kvantového počítače ucházely společnosti jako IBM, Microsoft a Google. Čína však tímto průlomem ukázala, že je připravena stát se klíčovým hráčem v této špičkové technologii.
Kvantová výpočetní technika má potenciál způsobit revoluci v celých průmyslových odvětvích, od kryptografie přes umělou inteligenci až po simulaci materiálů a optimalizaci složitých procesů. Schopnost zpracovávat informace rychlostí a schopnostmi, které dalece překonávají klasické počítače, by mohla v budoucnu změnit naše chápání a nakládání s daty.
V této souvislosti by efektivita a škálovatelnost čínského přístupu založeného na mikrovlnném záření mohla představovat významnou výhodu. Zatímco společnost Google a další subjekty v této oblasti pokračují ve svém vlastním vývoji, čínský jednodušší a potenciálně škálovatelnější přístup by mohl urychlit cestu k praktické realizaci kvantových počítačů.
Soutěž mezi těmito technologickými giganty by mohla vést k rychlejšímu a významnějšímu pokroku, z něhož by mělo prospěch celé lidstvo. S tím, jak se do kvantového závodu zapojí více zemí a společností, budeme pravděpodobně svědky zrychlení inovací a využití této transformační technologie.
Google má stále dočasný náskok, ale tento průlom ukazuje, že cesta k univerzálnímu kvantovému počítači nemá jen jeden jízdní pruh. A prozatím se zdá, že čínský pruh má na obzoru méně překážek.