Čína zapsala nový rekord s dronem Tianmushan-1, který uletěl 188 kilometrů na vodíkový palivový článek – čtyřikrát déle než běžné elektrické modely. Nejde však jen o výkon, ale o jasný signál, že vodík může překonat limity baterií a stát se klíčem k energetické budoucnosti.
Čína právě získala Guinnessův rekord díky dronu Tianmushan-1, který létal více než čtyři hodiny v kuse a urazil vzdálenost 188 kilometrů. Zajímavý není samotný rekord, ale způsob, jakým se mu to podařilo: pomocí vodíkového palivového článku doletěl tam, kam současné lithiové baterie prostě nemohou.
Informace pochází z webu Interesting Engineering a potvrzuje, že se nejedná o veletržní prototyp, ale o průmyslovou jednotku vyvinutou univerzitou v Beihangu, která se již sériově vyrábí. Z tohoto kroku je zřejmé, že Čína to s dominancí vodíku myslí vážně a hledá řešení nedostatečné hustoty energie, která brzdí tradiční elektrické multirotory.
The China-made Tianmushan-1 drone has accomplished the longest distance flight of a hydrogen-powered multirotor/drone by 188.605 km, the Guinness World Records announced on Thursday at the 7th Zhejiang International Intelligent Transportation Industry Expo in Hangzhou, east… pic.twitter.com/uMzIYNlSI9
— China Science (@ChinaScience) December 12, 2025
Související článek
Čtyři hodiny letu bez dotyku země
Čísla zdůrazňují fyzikální omezení lithia. V porovnání se špičkovým spotřebitelským modelem, jako je nový DJI Mini 5 Pro, který se se štěstím dostane na 40 minut, je rozdíl propastný. Zde nejsou žádné těžké baterie, které by zatěžovaly podvozek, ale palubní chemický generátor, který vyrábí elektřinu za letu.
Tato autonomie mění pravidla pro seriózní práci. Ani ty nejoptimalizovanější lehké drony nestačí na kontrolu ropovodů nebo dlouhých hranic. Systém je navíc připraven pracovat při teplotách od -40 °C do 50 °C, což je teplotní rozsah, kde běžné baterie mají tendenci rychle degradovat nebo zcela přestat fungovat kvůli extrémnímu chladu.
To vše samozřejmě závisí na dostupném palivu. I když se zdá, že vodík budoucnosti bude díky novým výrobním metodám levnější, velkou výzvou zůstává infrastruktura. Čína nejenže zařízení vyrábí, ale snaží se také vést celý ekosystém, aby nebyla ve strategických odvětvích závislá na bateriové technologii.
Vodík jako pilíř technologické budoucnosti
Využití vodíku jako zdroje energie není novou myšlenkou, ale v posledních letech se o něj znovu zvýšil zájem kvůli jeho potenciálu snížit emise uhlíku. Na rozdíl od fosilních paliv lze vodík vyrábět udržitelným způsobem z obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie. Tento přístup je nejen prospěšný pro životní prostředí, ale může také nabídnout dlouhodobé řešení rostoucí poptávky po čisté energii.
Čína investuje velké prostředky do vodíkové infrastruktury s cílem stát se světovým lídrem v této technologii. Čínská vláda zahájila řadu iniciativ na podporu výzkumu a vývoje v této oblasti a očekává se, že země v příštích letech výrazně zvýší své výrobní kapacity vodíku.
Tianmushan-1 je hmatatelným příkladem toho, že tyto investice začínají přinášet ovoce. Díky použití vodíkového palivového článku tento dron nejen překonává omezení tradičních elektrických modelů, ale také stanovuje nový standard pro odvětví dronů. Jeho schopnost pracovat v extrémních podmínkách a působivý dolet z něj činí neocenitelný nástroj pro průmyslové aplikace, od sledování kritické infrastruktury až po průzkum vzdálených oblastí.
Úspěch Tianmushan-1 zkrátka podtrhuje potenciál vodíku jako životaschopného řešení energetických výzev budoucnosti. S dalším rozvojem této technologie se pravděpodobně dočkáme většího rozšíření vodíkových palivových článků v nejrůznějších odvětvích, od dopravy až po výrobu energie. V čele tohoto hnutí stojí Čína a celý svět pozorně sleduje, jak tato technologie změní globální energetickou krajinu.