Po rozsáhlém vojenském cvičení u Tchaj-wanu vzkazuje čínská armáda světu, že je připravena tvrdě zasáhnout proti jakémukoliv vnějšímu vměšování. Peking trvá na tom, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny – a v krajním případě si ho vezme i silou.
Čínská armáda tvrdě porazí všechny pokusy o vnější vměšování na Tchaj-wanu a bude bránit národní suverenitu, sjednocení a územní celistvost země. Toto prohlásil v pátek vojenský mluvčí asijské velmoci, několik dní poté, co Peking zahájil vojenské manévry v blízkosti ostrova.
Mluvčí čínského ministerstva obrany Zhang Xiaogang, kterého citovala oficiální tisková agentura Xinhua, uvedl, že akce Lidové osvobozenecké armády (PLA) v okolí samosprávného území jsou plně legitimní a nezbytné a nelze jim nic vytknout.
„Největší status quo v Tchajwanském průlivu je, že obě strany patří k jedné Číně, a největší hrozbou pro mír a stabilitu v průlivu jsou separatistické akce nezávislosti Tchaj-wanu a útočiště a podpora, které se jim dostává od vnějších sil,“ řekl Zhang.
Mluvčí rovněž vyzval „příslušné země“, v zastřeném odkazu na Spojené státy a Japonsko, aby přísně dodržovaly princip jedné Číny, přestaly poskytovat útočiště a podporovat síly nezávislosti Tchaj-wanu a přestaly rozdmýchávat problémy v otázce Tchajwanské úžiny.
Tato prohlášení přišla tři dny po ukončení „Mise Spravedlnost-2025“, rozsáhlého vojenského cvičení v okolí Tchaj-wanu, kterého se zúčastnily jednotky pozemní armády, námořnictva, letectva a raketových sil čínské armády.
Pekingské úřady považují Tchaj-wan za „nezcizitelnou součást“ Číny a nevyloučily použití síly k dosažení „znovusjednocení“ ostrova a pevniny, což je jeden z dlouhodobých cílů, které po svém nástupu k moci v roce 2012 vytyčil čínský prezident Si Ťin-pching.
Otázka Tchaj-wanu je v mezinárodních vztazích dlouhodobě citlivým tématem. Ostrov je samostatně spravován od roku 1949, kdy se na něj po prohrané občanské válce s komunisty uchýlila nacionalistická čínská vláda. Čína však považuje Tchaj-wan za vzpurnou provincii, která musí být nakonec znovu spojena s pevninou, v případě potřeby i silou. Tento postoj je stálou součástí čínské zahraniční politiky a tato otázka se stala kritickým bodem ve vztazích mezi Čínou a ostatními světovými mocnostmi, zejména Spojenými státy.
Základním pilířem čínské zahraniční politiky je „princip jedné Číny“, podle něhož existuje pouze jeden suverénní stát pod názvem Čína a Tchaj-wan je jeho součástí. Tuto zásadu uznává většina zemí světa, i když mnohé z nich mají s Tchaj-wanem neoficiální vztahy. Například Spojené státy zachovávají politiku „strategické nejednoznačnosti“, oficiálně uznávají Peking, ale zároveň podporují Tchaj-wan prodejem zbraní a diplomatickými návštěvami na vysoké úrovni.
V posledních letech se napětí v Tchajwanském průlivu zvýšilo, částečně v důsledku rostoucí vojenské přítomnosti Číny v regionu a návštěv amerických představitelů na ostrově. Peking tyto akce považuje za provokativní a vedly k nárůstu čínských vojenských cvičení v blízkosti Tchaj-wanu. V reakci na to Tchaj-wan posílil své obranné schopnosti a usiloval o mezinárodní podporu, aby si zachoval svou autonomii.
Situace v Tchajwanském průlivu představuje v asijsko-pacifickém regionu hlavní bezpečnostní problém a jakákoli eskalace by mohla mít významné globální důsledky. Mezinárodní společenství pozorně sleduje vývoj v regionu v naději, že se podaří zabránit otevřenému konfliktu.