Čína opět za pár dní dokázala to, co by v Česku trvalo celé týdny

Čína opět za pár dní dokázala to, co by v Česku trvalo celé týdny

Zdroj obrázku: Photo by qimono on Pixabay

Čína ukazuje, že technologický pokrok už nepotřebuje lidi. Umělá inteligence s přehledem nahradí celý tým inženýrů.


Spojené státy opět zpřísnily kontrolu vývozu technologií do Číny a zakázaly prodej nástrojů pro automatizaci elektronického navrhování (EDA). Tyto nástroje jsou klíčové pro návrh a vývoj polovodičů, které jsou základním stavebním kamenem moderních elektronických zařízení.

Tento krok je součástí širší strategie, jejímž cílem je omezit přístup Číny k vyspělým technologiím, a omezit tak společnosti jako Xiaomi v používání 3nm procesu společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC). Tím se fakticky brzdí jejich pokrok směrem k vývoji vlastní 2nm technologie SoC (System on Chip). V očekávání dalších omezení představila Čínská akademie věd (CAS) nový systém návrhu čipů nazvaný QiMeng, který využívá umělou inteligenci k zefektivnění vývoje polovodičů a snížení závislosti na lidské práci.

Související článek

Investice do robotiky se vyplácí: Stroje již přebírají práci ve skladech
Investice do robotiky se vyplácí: Stroje již přebírají práci ve skladech

Společnosti jako DHL, FedEx a UPS zavádějí roboty do svého pracovního prostředí.

Krok vpřed v autonomním návrhu čipů

Název QiMeng znamená v překladu z angličtiny „osvícení“ a představuje významný skok v čínských schopnostech v oblasti polovodičů. Podle deníku South China Morning Post spustily tento autonomní integrovaný návrhový systém Laboratoř procesorů CAS a Výzkumné centrum inteligentního softwaru. QiMeng využívá rozsáhlé jazykové modely (LLM) k vytváření řešení, která mohou z hlediska výkonu a efektivity konkurovat řešením vyvinutým lidskými odborníky. Zatímco například návrh procesoru pro samořízené auto může týmu zkušených inženýrů trvat týdny, QiMeng tento úkol zvládne za několik dní.

Architektura QiMeng se skládá ze tří vzájemně propojených vrstev. Základní vrstvou je doménově specifický model velkého procesorového čipu. Střední vrstva se skládá z hardwarového a softwarového návrhového agenta a vrchní vrstva zahrnuje různé aplikace pro návrh procesorového čipu. Pomocí této inovativní struktury čínští vědci úspěšně navrhli dva procesory. První z nich, QiMeng-CPU-v1, odráží schopnosti čipu Intel 486, který byl uveden na trh před více než 36 lety. Druhý, QiMeng-CPU-v2, je srovnatelný s konstrukcí Cortex-A53 společnosti ARM, která se dnes hojně používá v mobilních zařízeních.

Výzvy a vyhlídky do budoucna

Navzdory těmto pokrokům čelí QiMeng významným výzvám. Podrobnosti, zveřejněné v nedávné výzkumné zprávě a zpřístupněné na GitHubu, poukazují na problémy, jako je nedostatek pokročilých výrobních technologií a omezené zdroje. Tato omezení brání vědcům plně využít potenciál QiMengu. Přestože cílem systému je zvýšit efektivitu, snížit náklady a zkrátit vývojové cykly, absence nejmodernějších strojů znamená, že Čína zůstává závislá na starších litografických technikách.

Ve snaze překlenout tuto technologickou mezeru představil partner společnosti Huawei, společnost SiCarrier, na veletrhu SEMICON řadu strojů, které by mohly potenciálně konkurovat strojům nizozemského giganta ASML. Společnost SiCarrier se již dříve snažila získat finanční prostředky ve výši 2,8 miliardy dolarů (v přepočtu asi 60 miliard korun), aby urychlila své ambiciózní cíle. Společnost Huawei rovněž pokročila ve vývoji 14nm nástrojů EDA pro masovou výrobu 7nm čipu Kirin 9020. Aby však Čína zůstala konkurenceschopná vůči USA, bude muset výrazně investovat do výzkumu a vývoje.

Ačkoli QiMeng představuje slibný krok vpřed, cesta k dosažení technologické parity s USA je plná problémů. Přetrvávající geopolitické napětí a vývozní omezení podtrhují význam inovací a soběstačnosti v polovodičovém průmyslu.

#