Čína kontroluje téměř 90 % vývozu vzácných zemin. Skutečnost je taková, že pro technologický průmysl nejsou nezbytné.
Od té doby, co se vzácné zeminy staly hlavním tématem technologického průmyslu, využívá Čína své kontroly nad těmito nerosty k tomu, aby držela prst na tepu Spojených států. Avšak i když bychom si mohli myslet, že problém tohoto monopolu a kontroly vzácných zemin spočívá v ložiscích této země, ve skutečnosti je její dominance zcela jiná.
Velká část využití těchto vzácných zemin spočívá v magnetech, které rozšiřují možnosti technologických výrobků kolem nás. Tyto typy kovů jsou neuvěřitelně užitečné, protože umožňují elektromotorům a bateriím pracovat při vyšších teplotách, čímž zvyšují jejich účinnost a pokrývají téměř všechny přístroje, na které si vzpomenete, od elektromobilů Tesla až po vysavač Roomba, který chodí po vašem domě. Tak důležité jsou jak pro technologický průmysl, tak samozřejmě pro moc Číny, se kterou je třeba počítat.
Sadly for China, rare Earth elements aren’t actually all that rare https://t.co/Q9aLvQTGnC
— Ars Technica (@arstechnica) April 24, 2025
Jestliže však Čína začala kontrolovat téměř 90 % vývozu vzácných zemin, není to jen proto, že má ložiska na dosah, ale proto, že desítky let investic a méně regulací než jiné země způsobily, že její kapacita pro zpracování a rafinaci těchto zemin je větší než kapacita jiných zemí, jako jsou Spojené státy, Brazílie nebo Indie.
Tváří v tvář obavám, že bez přístupu k těmto vzácným zeminám jsme zcela ztraceni, realita nejenže ukazuje na tato jiná naleziště, která se dříve či později stanou alternativou, ale také na to, jak se do doby, než tento den přijde, můžeme pohybovat vpřed, aniž bychom se příliš obávali jejich nedostatku.
I když považujeme za samozřejmé, že Čína je pro vzácné zeminy nepostradatelná, hovoříme o prvcích, které mají blíže ke zvýšení sázek než k jejich udržení. Je sice pravda, že zlepšují takové aspekty, jako je životnost těchto magnetů nebo jejich odolnost vůči korozi, ale rozdíl mezi jejich používáním a nepoužíváním spočívá v prosté otázce účinnosti a trvanlivosti. Jinými slovy, elektromobil bez těchto vzácných zemin bude fungovat stále stejně, ale kratší dobu.
Přestože těžební a rafinační řetězce vyžadují dlouhé investice a vývojové procesy, a to i kolem deseti let, aby byly ziskové a plně funkční, je trh pro tyto společnosti tak malý, že jakmile se do tohoto procesu začnou zapojovat zahraniční společnosti, ceny v Číně brzy klesnou. Jinými slovy, je to karta, kterou asijská země nebude moci používat věčně.
Technologický pokrok navíc umožňuje vývoj alternativních materiálů, které mohou vzácné zeminy v některých aplikacích nahradit. Například se zkoumají magnety bez obsahu vzácných zemin, které by v blízké budoucnosti mohly nabídnout životaschopné řešení. Společnosti a vlády po celém světě investují do výzkumu s cílem snížit závislost na těchto prvcích, což by mohlo urychlit diverzifikaci zdrojů dodávek.
V neposlední řadě je důležité zmínit, že i další země zvyšují produkci vzácných zemin. Například Austrálie v posledních letech výrazně zvýšila svou výrobní kapacitu a Spojené státy znovu otevřely doly, které byly uzavřeny. Tyto strategické kroky by mohly vyrovnat trh a snížit dominanci Číny v tomto odvětví.