Asijský gigant vypustí prvních 12 satelitů v konstelaci určené ke zpracování dat pomocí umělé inteligence přímo na oběžné dráze, čímž se minimalizuje zpoždění pozemní komunikace.
Čína učinila významný krok ve vesmírném závodě vypuštěním prvních satelitů v inovativní orbitální superpočítačové síti. Projekt známý jako Three-Body Computing Constellation byl zahájen vysláním 12 družic z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Centre. Cílem tohoto ambiciózního plánu je nakonec umístit na oběžnou dráhu 2 000 satelitů vybavených umělou inteligencí, což slibuje změnit způsob zpracování dat z vesmíru a potenciálně nově definovat globální technologickou infrastrukturu.
Podle časopisu Futurism je každá družice vybavena modelem umělé inteligence obsahujícím 8 miliard parametrů, který je schopen zpracovávat informace v reálném čase bez nutnosti spoléhat se na pozemní infrastrukturu. Kapacita zpracování těchto satelitů dosahuje kvintilionu operací za sekundu, takže jsou srovnatelné s nejvýkonnějšími superpočítači na světě, ale s další výhodou, že pracují přímo ve vesmíru.
Možnost mít takový výpočetní výkon na oběžné dráze Země přináší značné výhody. Tradiční datová centra na Zemi spotřebují na chlazení obrovské množství vody, které odpovídá spotřebě 1,5 milionu lidí v domácnosti. Naproti tomu tyto družice odvádějí teplo do vesmíru bez jakýchkoli nákladů na energii. Využitím sluneční energie navíc eliminují závislost na pozemních energetických sítích, čímž snižují svou uhlíkovou stopu odhadem o 30 %.
Související článek
🚀A BIG STEP forward for China's space-based computing! On May 14, China successfully launched a Long March 2D rocket carrying 12 space computing satellites into orbit — the first batch of the "Three-Body Computing Constellation". pic.twitter.com/9dUjZqrg6k
— Zhejiang, China (@izhejiang) May 17, 2025
Satelity navíc eliminují 10-20minutová zpoždění v komunikaci mezi Zemí a vesmírem, což je pro meziplanetární průzkumné mise klíčové. Jsou také vybaveny vědeckými přístroji pro detekci záblesků gama záření a vytváření digitálních dvojčat zemského povrchu, což je užitečné pro záchranné služby a plánování měst.
Tento vývoj přichází uprostřed intenzivní technologické soutěže mezi Čínou a Spojenými státy. Společnosti jako Axiom Space a Blue Origin rovněž vyvíjejí orbitální výpočetní konstelace, ale Čína se tímto prvním úspěšným nasazením ujala vedení. Již dříve Čína překvapila svět novou detekční technikou, která objevila zlatý megamin a nyní opět demonstruje svou technologickou zdatnost.
Jonathan McDowell, astronom z Harvardu, popisuje toto vypuštění jako „první podstatný letový test“ této koncepce. Podle jeho výpočtů by vesmírná infrastruktura mohla spotřebovat tolik energie jako Japonsko, pokud by byla udržována na Zemi, což by z orbitální výpočetní techniky učinilo spíše nutnost než možnost.
Čína usiluje o vedoucí postavení ve vesmírných výpočtech, což je klíčová oblast pro obranu i telekomunikace. Snížení spotřeby vody a energie je také odpovědí na kritiku tradičních datových center z hlediska ochrany životního prostředí. Země již inovovala projekty, jako je armáda autonomních nákladních vozidel, a nyní činí další krok vpřed.
Tento projekt se přidává k dalším technologickým iniciativám země. Při vývoji této orbitální sítě se Čína rovněž připravuje na vypouštění jaderných hypersonických raket z vesmíru, čímž posílí své vojenské schopnosti. Zároveň buduje megaprojekty, jako je obří přehrada velká jako mrakodrap, čímž potvrzuje svůj rostoucí globální technologický vliv.
Čínská orbitální síť stanovuje nové standardy v oblasti vysoce výkonných počítačů, kombinuje umělou inteligenci, udržitelnost a aplikace v mnoha odvětvích. Její vývoj by mohl ovlivnit oblasti, jako je meteorologie, průzkum vesmíru a řízení přírodních katastrof, a vytvořit nový model digitální infrastruktury, který budou muset ostatní země následovat, pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost.
Kromě toho by výpočetní technika ve vesmíru mohla otevřít nové možnosti pro vědecký výzkum a umožnit experimenty, které by na Zemi nebyly možné kvůli omezeným zdrojům a podmínkám prostředí. Tato schopnost by mohla urychlit objevy v oborech, jako je astrofyzika, vesmírná biologie a věda o materiálech.
Čínská iniciativa na vytvoření superpočítačové sítě ve vesmíru představuje nejen významný technologický průlom, ale mohla by mít také dalekosáhlé důsledky pro globální ekonomiku, udržitelnost životního prostředí a mezinárodní bezpečnost.