Říká se, že všechny minulé doby byly lepší, ale ve skutečnosti se mýlí. Údaje o bezpečnosti, zdraví, chudobě a vzdělání nám připomínají, že na tom nejsme tak špatně.
Když se věci nevyvíjejí dobře, jak se zdá, že je tomu dnes, je snadné se utěšovat tím, že „všechny minulé doby byly lepší“. V této souvislosti nás nostalgie vede k romantickému líčení rozkvětu devadesátých let, přičemž vyzdvihujeme nejen hospodářský rozmach, ale také sociální krajinu, a dokonce i filmy a hudbu té doby.
Související článek
Opravdu byly 90. léta všeobecně lepší?
Vlastně jsme z této nostalgie udělali mantru, k níž se přidala i generace Z, která tuto éru paradoxně ani nezažila. Je mi však líto, že musím být poslem špatných zpráv, ale nostalgie po 90. letech je mylná. Ačkoli vzpomínáme na to dobré, údaje ukazují, že dnes žijeme lépe v oblastech, jako je bezpečnost, chudoba a dokonce i veřejné zdraví.
Jak upozornil politolog Lee Drutman, nostalgie po devadesátých letech je podobná tomu, jako bychom si pamatovali jen ty nejlepší písničky na albu a zapomněli na ty, které se nám tolik nelíbily. Když naopak hodnotíme současnost, činíme tak se všemi jejími vzestupy a pády, což může naše vnímání zkreslit.
Realita se odráží v datech a data neponechávají prostor pro zaujaté názory. Například násilná kriminalita v 90. letech 20. století činila z Evropy mnohem méně bezpečné místo, než je tomu dnes. Ačkoli mediální šum může naznačovat opak, z 19,8 milionu zaznamenaných trestných činů v roce 1995 kleslo toto číslo na 4,7 milionu.
K podobnému jevu dochází i v případě chudoby. Na počátku devadesátých let se počet lidí žijících v extrémní chudobě, v čele s Čínou, pohyboval celosvětově kolem 40 %. Dnes tento podíl klesl na 8,5 % světové populace a HDP na obyvatele se v mnoha částech světa výrazně zvýšil.
Pandemie možná zanechala hořkou pachuť naší současné situace a rizik pro celosvětové zdraví, ale zapomínáme, že až do konce 90. let 20. století HIV zabíjelo ročně kolem dvou milionů lidí. Dětská úmrtnost navíc od té doby klesla o 61 %.
Svět roste a vyvíjí se
Kromě toho jsme dosáhli významného pokroku v oblasti rovnosti, sociálního uvědomění a globálního vzdělávání. Přestože zdaleka nejsme dokonalou společností a je zde mnoho prostoru pro zlepšení, nesmíme dopustit, aby nám nostalgie po minulosti zabránila vidět pokrok. Navzdory zdání se ve většině otázek posouváme kupředu, i když to někdy vypadá jinak.