OpenAI podepsalo kontrakt se společností Cerebras na dodávku výpočetního výkonu o síle 750 megawattů – zhruba tolik, kolik spotřebuje malé město. Dohoda za více než 8,6 miliardy eur ilustruje rostoucí energetické nároky umělé inteligence a zároveň zvedá otázky o její ekologické udržitelnosti.
Společnost OpenAI uzavřela smlouvu se společností Cerebras o dodávce až 750 megawattů výpočetního výkonu, což má urychlit reakce a zlepšit kapacitu její platformy umělé inteligence. Podle zpráv z médií má kontrakt hodnotu více než 8,6 miliardy eur a bude zaváděn po etapách až do roku 2028, proto byl přirovnán k typické ukázce síly.
V tomto případě není zarážející samotný obchod, ale jeho rozsah: 750 megawattů stačí na napájení malého města. Celoroční provoz na plný výkon tedy znamená spotřebu 6,6 TWh. Nejenže tak bude trénovat modely, ale také bude odpovídat na miliony dotazů, aniž by ChatGPT trpěl.
Cerebras chce konkurovat společnostem, jako je Nvidia, ale z jiného úhlu pohledu. Její obrovské čipy podobné destičkám mají sloužit k rychlému přesouvání modelů umělé inteligence, a proto tato dohoda řadí společnost mezi špičku v oboru.
Budete platit více za účet za elektřinu?
Kromě toho je tato dohoda pro OpenAI také plánem diverzifikace, protože se snaží rozšířit svou zákaznickou základnu a zbavit se závislosti na jediném dodavateli, protože válka o grafické karty zvyšuje ceny a termíny. V tomto směru je důležitý energetický kontext: IEA odhaduje, že centra budou v roce 2025 spotřebovávat přibližně 415 TWh, což je téměř 1,5 % světové spotřeby elektřiny.
Toto číslo se kvůli umělé inteligenci neustále zvyšuje, a proto už megawatty nejsou technickým detailem, ale politickou otázkou související s povoleními, sítěmi a novými elektrárnami.
Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, hovořil o mamutích plánech v oblasti infrastruktury, přičemž naznačil, že takové dohody jsou dílky obří skládačky, která se skládá rekordní rychlostí. Pro uživatele je překlad jednoduchý: lepší doba odezvy a více funkcí, ale také vyšší účty za energii a větší tlak na levnou energii.
Environmentální a ekonomický dopad umělé inteligence
Exponenciální růst umělé inteligence nejen mění průmyslová odvětví, ale má také významný dopad na životní prostředí. Spotřeba energie v datových centrech je stále větším problémem, protože nároky na energii potřebnou k trénování a provozu modelů umělé inteligence neustále rostou. Podle zprávy Massachusettské univerzity může trénink jediného modelu AI za dobu své životnosti vypustit tolik emisí CO2 jako pět automobilů. To představuje výzvu pro technologické společnosti, které musí vyvažovat inovace a ekologickou udržitelnost.
Kromě toho jsou ekonomické náklady na provoz těchto systémů AI značné. Společnosti musí investovat nejen do energetické infrastruktury, ale také do pokročilých technologií chlazení, aby udržely optimální teplotu v datových centrech. To zase může mít dopad na ceny služeb nabízených koncovému spotřebiteli.
Did you know that every @YouTube video streamed has zero carbon footprint from our data centers? That's because @Google is carbon neutral – and by 2030? Google aims to operate on 24/7 carbon free energy. It's going to be a big decade. → https://t.co/zD1cjzGGKL pic.twitter.com/LbP1ga4cfv
— YouTube (@YouTube) September 14, 2020
V reakci na tyto výzvy některé společnosti zkoumají možnosti využití obnovitelných zdrojů energie pro napájení svých datových center. Například společnost Google oznámila svůj závazek využívat do roku 2030 100% bezuhlíkovou energii. Takové iniciativy nejenže pomáhají snižovat uhlíkovou stopu technologického průmyslu, ale mohou sloužit jako vzor pro další odvětví, která chtějí snížit svůj dopad na životní prostředí.