Řekne-li se česká archeologie, většina z nás si představí Věstonickou venuši nebo úspěchy našich egyptologů. Velkých úspěchů ale dosahují naši archeologové i v jižní Americe. Společně se svými slovenskými kolegy nyní učinili objev, který přepíše učebnice historie.
Česko-slovenská expedice podpořená nadací Neuron objevila a začala odkrývat město spadající do období mayské civilizace. Poloha v nitru husté džungle na území dnešní Guatemaly jej činí na první pohled prakticky neviditelným. Zbytky staveb jsou překryty hustou vegetací, částečně zatopeny nebo pod nánosy zeminy.
Nuestros abuelos son importantes porque son la memoria de nuestro pueblo.
Hay historias de epidemias pasadas que ellos recuerdan. En esos momentos, refugiarse en la selva era su única opción. Por ellos y nuestros niños, exigimos la adjudicación de Pë'këya. @PauloProanoA pic.twitter.com/fxTs2gjb35
Související článek
— Nación Siekopai (@NSiekopai) July 22, 2020
Teprve snímání oblasti tzv. lidarem, tedy laserovým přístrojem pro mapování terénu, a následné vyhodnocení získaných dat umělou inteligencí odhalily přítomnost velkého města, které mohlo být odkrýváno a zkoumáno.
Cesta do nitra Guatemalské džungle
Jedním z nejvýznamnějších objevů v areálu města byly dvě sochy, které odpovídaly postavám z úplně nejstarších mayských legend. Konkrétně se jednalo o tzv. praotce a prabábu stojící v mayské mytologii na samém počátku celé civilizace. Díky tomu bylo možné odhalit, že město spadá do tzv. předklasického období a založeno bylo někdy v osmém století před naším letopočtem. Jeho stáří je tak asi 2800 let. Současně ale přetrvalo až do devátého století našeho letopočtu, kdy došlo ke známému, avšak dosud ne úplně spolehlivému kolapsu mayské civilizace. V tom tkví obrovský význam objevů. Na vykopávkách lze totiž studovat celé období existence Mayů, od prvotního formování civilizace až po její zhroucení.
Los Abuelos
Město dostalo název Los Abuelos (v překladu prarodiče) a rozkládá se na ploše asi 12 km čtverečních. Kromě královských paláců jsou zde odkrývány i stavby zcela běžného využití. Zatímco v těch prvních není nouze o bohatou výzdobu, v těch druhých zase není nouze o výsledky lidové tvořivosti v podobě vyrývaných graffiti, často s přisprostlými motivy. Vykopávky by mohly osvětlit i události spojené se zmíněným kolapsem mayské civilizace.
I zde je patrné, že okolo roku 800 našeho letopočtu začalo docházet k masovému stěhování do měst jako bylo Los Abuleos, zvyšoval se počet rituálních obětí a přibývaly často velmi krvavé slavnosti, které vzývaly déšť. To nám naznačuje, že za pádem Mayů mohlo stát dlouhodobé sucho. Los Abuleos nicméně ani poté nepřestalo existovat, z vykopávek je však patrné, že původní vládnoucí třída byla nahrazena novou, která však nedosahovala stejné úrovně z hlediska bohatství. Objev města Los Abuleos je zkrátka velmi významným střípkem v mozaice historie fascinující předkolumbovské civilizace Mayů. Fakt, že jsou za objev zodpovědní právě čeští archeologové, je pomyslnou třešničkou na dortu.