Když se řekne předpověď počasí, většina z nás si představí aplikaci v telefonu a otázku, zda vzít deštník. Pro Český hydrometeorologický ústav ale znamená každá vydaná výstraha mnohem víc – je to závazek vůči veřejnosti, že informace bude spolehlivá. A právě v tom rok 2025 přinesl vcelku pozoruhodné výsledky: úspěšnost jeho výstrah prý v roce 2025 dosahuje k téměř 90 procentům?
Bylo nejméně výstrah od roku 2021
Za celý rok 2025 vydal ČHMÚ pouze 154 meteorologických výstrah. Z toho 112 bylo předpovědních, tedy varujících s předstihem, a 42 upozorňovalo na bezprostřední výskyt nebezpečného jevu. Od roku 2021, kdy začalo systematické sledování úspěšnosti, jde o historicky nejnižší číslo.
Příčina? Příroda zkrátka dala na chvíli pokoj. Bouřková sezóna byla kratší a méně intenzivní než v předchozích letech. Také větrné situace, které obvykle generují velké množství výstrah, se vyskytovaly výrazně řidčeji. Pro meteorology to znamenalo paradoxní situaci – méně práce, ale současně větší tlak na přesnost každého jednotlivého varování.
Úspěšnost poprvé překročila 70 procent
A právě v přesnosti přišel skutečný průlom. Podíl plně úspěšných výstrah na celorepublikové úrovni poprvé překročil hranici 70 procent – nejvyšší hodnota za celé sledované období 2021 až 2025.
Když k tomu připočteme částečně úspěšné výstrahy, dostáváme se na impozantních 85,7 procenta
Co to znamená v praxi? Když ČHMÚ varuje před bouřkami, vedrem nebo přívalovými dešti, můžete se na tuto informaci spolehnout v téměř devíti případech z deseti. Pětileté srovnání navíc ukazuje, že nejspolehlivější jsou varování před maximálními teplotami, deštěm a bouřkami – tedy právě před jevy, které nejvíce ovlivňují každodenní život i bezpečnost.
Chyby existují, ale jsou vyvážené
Žádný systém není dokonalý a meteorologické výstrahy nejsou výjimkou. Mezi neúspěšnými varováními byl téměř vyrovnaný podíl chybějících výstrah a falešných poplachů. To je důležitý ukazatel – znamená to, že systém není nastaven ani příliš opatrně (kdy by se zbytečně strachovalo), ani příliš odvážně (kdy by reálná nebezpečí unikala pozornosti).
Důležité je, že nebyl zaznamenán jediný případ velmi neúspěšné výstrahy. Na krajské úrovni se úspěšnost pohybovala kolem 80 procent, přičemž zde mírně převažovaly falešné poplachy nad chybějícími výstrahami. Pro běžného občana to znamená, že radši dostane varování navíc, než aby ho překvapilo počasí nepřipravené.
Povodně? Jen letní epizoda
Rok 2025 byl na povodně mimořádně chudý. Povodňová výstraha platila pouze 15 dní za celý rok, a to výhradně v období od začátku července do konce září. Žádné jarní tání, žádné podzimní deště způsobující problémy – jen krátká letní epizoda spojená s bouřkovou činností.
I přesto hydrologové z ČHMÚ pod vedením Tomáše Vlasáka a Jarmily Šustkové dosáhli solidních výsledků. 71,4 procenta povodňových výstrah bylo vyhodnoceno jako úspěšné nebo částečně úspěšné. Úplné shody mezi předpovězenou a skutečnou intenzitou bylo dosaženo v 9,5 procentech případů – číslo, které může znít nízce, ale v kontextu extrémně proměnlivé povahy povodňových jevů představuje respektabilní výkon.
Co za tím stojí?
Práce ukazuje, že za zlepšující se čísla nestojí náhoda, ale systematický přístup úseku předpovědní služby. Stabilně vysoká úspěšnost varování před maximálními teplotami napříč celým pětiletým obdobím naznačuje, že některé jevy už umíme předpovídat s téměř chirurgickou přesností.
Zůstává otázka, zda klidný rok 2025 představuje náhodnou výchylku, nebo začátek nového trendu. Klimatické změny přinášejí stále více extrémů – a právě proto je důležité, že v době relativního klidu český meteorologický systém prokázal svou spolehlivost. Až přijde další bouřlivý rok, ukáže se, že varováním lze věřit. Už teď je ale 86 % úspěšnost úctyhodný výkon a my v redakci před ní smekáme.