Česká republika jako první v EU spustila pilotní projekt, který umožňuje jízdu rychlostí až 150 km/h na vybraném úseku dálnice D3. Zatímco většina Evropy snižuje rychlost kvůli emisím, Česko sází na technologicky řízený provoz a testuje, zda vyšší rychlost může fungovat bezpečně.
Většina silničních předpisů v zemích tvořících Evropskou unii je velmi podobná, i když každá země má také manévrovací prostor při stanovování vlastních zákonů. Jedním z příkladů je příprava barev značek na dálnicích a rychlostních silnicích, přičemž existuje zajímavé rozdělení mezi zeměmi, které používají pro pozadí těchto značek zelenou nebo modrou barvu.
V tomto článku je hlavním hrdinou naše Česká republika, která na podzim loňského roku spustila pilotní projekt na jedné ze svých dálnic, D3, umožňující za přísných podmínek jízdu rychlostí až 150 km/hod. Stala se tak první zemí v Evropské unii, která k tomuto kroku přistoupila, nikoliv však bez pochybností a kritiky ze strany zákonodárců a občanů.
Zdá se, že Česká republika jde proti proudu, zejména v době, kdy si většina Evropy láme hlavu nad tím, jak snížit emise. Česká vláda spustila pilotní program, který řidičům umožňuje na některých úsecích dálnic dosáhnout rychlosti 150 km/h. Za tímto rozhodnutím stojí legislativní změna schválená v roce 2023, která tuto možnost umožnila, ačkoli k její realizaci došlo až koncem září loňského roku.
Související článek
Podle Ministerstva dopravy ČR je pro zkušební provoz vybrán 47kilometrový úsek dálnice D3 mezi městy Planá nad Lužnicí a Úsilný v okolí Českých Budějovic. Na této trase bylo instalováno 42 značek s proměnnou rychlostí v celkové hodnotě přibližně 2,2 milionu EUR, které mohou zobrazovat tři různé limity:
- 150 km/h, když je vše v pořádku.
- 130 km/h v obecném režimu.
- 100 km/h, když jsou ztížené podmínky.
Jde o to, že maximální rychlost nezávisí na řidiči, ale na centralizovaném systému spravovaném Národním dopravním informačním centrem, které v reálném čase ověřuje údaje z meteorologických stanic, kamer a senzorů. Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla pro aktivaci limitu 150 km/h „nesmí pršet, silnice musí být suchá, v zimě se neaktivuje za žádných okolností, provoz musí být normálně plynulý a nesmí docházet k nehodám, pracím na silnici nebo porouchaným vozidlům“.
Díky tomu jsme jedineční
Tímto opatřením se Česká republika stává zemí s nejvyšším povoleným rychlostním limitem v Evropské unii, před Polskem a Bulharskem, které jsou v současnosti na prvním místě s rychlostí 140 km/h. Jediným případem, který se tomuto srovnání vymyká, je Německo, kde některé úseky dálnic nemají žádný pevný limit, ačkoli tento model má původ ve zcela jiné historické tradici.
Ministr dopravy Martin Kupka v rozhovoru pro zpravodajský kanál ČT24 uvedl, že cílem pilotního projektu je posoudit, „jak je zvýšený limit přijímán řidiči a zda vede ke zvýšení počtu nehod“. Zkušební provoz má trvat minimálně šest měsíců a jeho výsledky určí, zda se model rozšíří i na další úseky.
Ne všichni jsou z něj nadšeni. Rozhodnutí se neobešlo bez kritiky. Zvýšení maximální rychlosti znamená vyšší spotřebu paliva na ujetý kilometr, a tím i vyšší emise, což je v přímém rozporu s ekologickými směrnicemi prosazovanými Bruselem.
Rakousko se o něco podobného pokusilo v letech 2018 až 2020, kdy na dálnici mezi Vídní a Salcburkem zvýšilo limit na 140 km/h, ale kvůli politickému tlaku a obavám z emisí od toho ustoupilo. Opačným směrem se vydalo Nizozemsko, které z podobných důvodů zašlo tak daleko, že snížilo denní limit ze 130 km/h na 100 km/h.
Kromě ekologických otázek je navíc vždy třeba mít na paměti, že čím vyšší je rychlost, tím kratší je reakční doba na jakoukoli okolnost, a tedy i větší následky v případě kolize. České úřady sice tvrdí, že dynamické řízení systému tato rizika zmírňuje, ale ne každý tuto důvěru sdílí.
Česká republika je historicky zemí se silnou automobilovou kulturou a tento krok lze chápat jako snahu o vyvážení bezpečnosti silničního provozu s efektivitou dopravy. Podle některých odborníků by toto opatření mohlo dokonce motivovat k používání modernějších a efektivnějších vozidel, která jsou lépe vybavena pro bezpečné zvládání vyšších rychlostí.
Pokud jde o infrastrukturu, dálnice D3 prošla významnou modernizací, aby byla schopna odolat zvýšeným rychlostem. To zahrnuje instalaci nových bezpečnostních svodidel a zlepšení kvality vozovky, aby se snížilo riziko nehod.
Na druhou stranu kritici tvrdí, že zvýšení rychlostního limitu by mohlo vést ke zvýšení nákladů na údržbu silnic kvůli zvýšenému opotřebení způsobenému vyšší rychlostí. Kromě toho existují obavy, že by toto opatření mohlo vytvořit precedens pro ostatní země EU, což by mohlo zkomplikovat společné úsilí o snížení emisí uhlíku na kontinentu.