Česká republika spustila ambiciózní plán na rozšíření jaderné energetiky – do roku 2030 chce spustit dva nové reaktory a do poloviny století získávat až 60 % elektřiny z jádra. Tento krok má zajistit energetickou bezpečnost a snížit závislost na fosilních palivech.
Česká republika schválila plán na rozšíření jaderné energetiky za 19 miliard dolarů s cílem zdvojnásobit výrobu atomové elektřiny a odklonit se od fosilní energie. Vláda zadala zakázku jihokorejské společnosti KHNP na výstavbu dvou reaktorů o výkonu více než 1 000 MW. Ty mají být spuštěny v druhé polovině roku 2030, a přidat se tak ke čtyřem reaktorům, které jsou v Dukovanech v provozu již od 80. let.
Podle TechXplore plánuje stát do roku 2050 zajišťovat 50-60 % elektřiny z jádra, zatímco dnes je to 40 %. Dalších 40 % pochází z uhlí, které je třeba nahradit. Z bezpečnostních důvodů byly z tendru vyloučeny ruský Rosatom a čínská CNG.
30 let na splacení půjčky
Česko získá 80 % nové elektrárny a vezme si úvěr, který bude společnost ČEZ splácet 30 let se zaručenou ziskovostí po dobu 40 let. EU již uznala jadernou energetiku jako udržitelnou činnost, což usnadňuje financování takových projektů.
Související článek
Dohoda zahrnuje i možnost rozšíření temelínského komplexu, kde již stojí dva reaktory o výkonu 1 000 MW, a do budoucna počítá s malými modulárními reaktory. Takové reaktory představují technologii, kterou testuje několik zemí, ačkoli existují projekty podzemních jaderných reaktorů, jež se snaží vyřešit bezpečnostní a prostorové problémy.
Česká republika rovněž prolomila závislost na ruském jaderném palivu podpisem dohod o dodávkách s firmami Westinghouse a Framatome. Nová smlouva s KHNP zajišťuje palivo na 10 let. Poptávka po energii neustále roste a společnost Google již oznámila, že potřebuje jaderné elektrárny pro napájení svých center umělé inteligence.
Evropský kontext a význam jaderné energie
Několik evropských zemí změnilo své plány na odstavení jaderných elektráren: Belgie a Švédsko již své plány zrušily, zatímco Dánsko, Itálie a Polsko studují nové projekty. Dochází také k vývoji baterií, které přeměňují jadernou energii na elektřinu pomocí světla, i když zatím v experimentální fázi.
Jaderná energie je v Evropě tématem diskusí již několik desetiletí. Po havárii v Černobylu v roce 1986 a havárii ve Fukušimě v roce 2011 mnoho evropských zemí přehodnotilo svou závislost na jaderné energii. Rostoucí obavy ze změny klimatu a potřeba snížit emise uhlíku však některé země přiměly k dalšímu přehodnocení jejich postoje. Jaderná energie je považována za nízkoemisní zdroj energie, který může pomoci splnit mezinárodní klimatické cíle.
Projekt má většinovou společenskou podporu, ale ekologická opozice kritizuje náklady a skutečnost, že neexistuje uložiště jaderného odpadu. Nejkritičtější je Rakousko: po Černobylu se vzdalo jaderné energie a české plány odmítá, protože elektrárny jsou příliš blízko jeho hranic.
České investice do jaderné energetiky jsou největší v EU v posledních letech. V roce 2024 by EU vyráběla 24 % elektřiny pomocí atomových reaktorů. Evropský souhlas s projektem je považován za samozřejmost, protože jaderná energie je jádrem klimaticky neutrálního plánu do roku 2050 a několik zemí na tento zdroj energie změnilo názor.
Budoucnost jaderné energie v Evropě
Obnovený zájem o jadernou energii v Evropě odráží celosvětový trend diverzifikace zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že se země snaží najít rovnováhu mezi energetickou bezpečností, udržitelností a cenovou dostupností, stává se jaderná energie opět atraktivní možností. Přetrvávají však problémy, včetně vysokých počátečních nákladů, nakládání s jaderným odpadem a obav o bezpečnost.
Přechodem na jadernou energii se Česko snaží nejen zabezpečit své dodávky energie, ale také zaujmout vedoucí postavení v oblasti energetické transformace v Evropě. Toto rozhodnutí by mohlo sloužit jako vzor pro další země, které se snaží snížit svou závislost na fosilních palivech a přejít k udržitelnější budoucnosti.
Státní investice do jaderné energetiky je významným krokem k energetické nezávislosti a udržitelnosti. Díky podpoře EU a zavádění nových technologií má země dobrou pozici pro řešení energetických výzev budoucnosti.