Při přemýšlení o tom, jak si vylepšit svůj byt, se řada lidí rozhodně pro nové nástěnné hodiny. Na Mezinárodní vesmírné stanici si nyní také pořídili nové hodiny, jen trochu jiné, než na jaké jsme zvyklí. Fascinující je na nich mimo jiné i jejich extrémní přesnost. Nás může těšit i fakt, že se na nich podíleli také Češi.
Základní charakteristikou nových atomových hodin označovaných jako ACES umístěných na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) je zpoždění pouhých 100 attosekund. Pokud vám tahle jednotka nic moc neříká, tak vězte, že odpovídá miliardtině miliardtiny sekundy, v matematickém zápisu 10-18 sekundy. Znamená to, že o jednu sekundu se zpozdí za miliardu dní, tedy za více než 2,5 milionu let.
Na rozdíl od tradičních hodin, které fungují na základě pohybu mechanických částí nebo vibrací krystalu křemene, atomové hodiny využívají stálou frekvenci atomových energetických přechodů. Ty konkrétní, o nichž mluvíme, jsou těmi vůbec nejpřesnějšími, které kdy člověk do vesmíru vyslal.
Související článek
K čemu je to dobré
Uvedená přesnost by byla pro naše klasické kuchyňské hodnoty zbytečná a nic by nám nepřinášela. Mít ale takové hodiny na ISS je pro vědce výhra. Je totiž díky nim možné s pomocí laserových pulsů vysílaných ze Země k detektorům na ISS porovnávat čas na vesmírné stanici s tím na Zemi. A i když to nemusí být na první pohled patrné, studium něčeho takového je velmi důležité.
Využití experimentů, v nichž hrají evropské atomové hodiny s českým detektorem hlavní roli, je poměrně široké. Mohou totiž zlepšit komunikační systémy nebo třeba satelitní navigaci a další technologie, bez kterých už si dnes umíme život představit jen stěží. Takto přesné hodiny jsou nezbytné i pro mnohé vědecké experimenty testující základní fyzikální zákony.
Celý experiment by měl na ISS fungovat minimálně 30 měsíců a do budoucna se počítá i s umístěním zmíněných hodin i na družice evropského navigačního systému Galileo. Tentokrát se do vesmíru hodiny vydaly na palubě nákladní lodi Dragon, kterou vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Zařízení je umístěno na modulu Columbus a je nazýváno „korunním klenotem“ evropské části Mezinárodní vesmírné stanice.
Účast na takto ambiciózním projektu je pro české firmy a instituce nenahraditelnou zkušeností a současně dokládá, že patří ke špičkám ve svých oborech. Dodávat můžeme unikátní technologie ve špičkové kvalitě a podílet se i na těch nejambicióznějších projektech, třeba těch mířících do vesmíru.