Green Deal představuje zásadní transformaci evropské ekonomiky směrem k uhlíkové neutralitě, jíž se nevyhne ani Česká republika. Přináší to řadu změn pro firmy, domácnosti i stát – od snížení emisí až po tlak na efektivnější využívání zdrojů a přechod k udržitelné výrobě.
O Green Dealu se mluví v televizních zprávách, na internetu i v tisku – ale co si pod tímto pojmem vlastně představit? Zelená dohoda pro Evropu představuje jakýsi strategický rámec Evropské unie, který sice není právně závazný, ale udává směr, kterým by se měla evropská ekonomika i společnost ubírat, aby dosáhla udržitelnosti.
Zelená dohoda patří v posledních letech také mezi klíčové politické projekty současného vedení Evropské unie, jehož cílem je nasměrovat Evropu k udržitelnému rozvoji a moderní ekonomice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jej před třemi lety popsala těmito slovy:
„Naši planetu a společnost můžeme ozdravit. Stačí investovat do obnovitelných zdrojů energie, ekologičtějších automobilů, do rekonstrukce bydlení tak, aby bylo energeticky úsporné. Stačí nakupovat potraviny vyprodukované udržitelným způsobem. Recyklovat suroviny, ne je vyhazovat. Cílem Zelené dohody pro Evropu je transformovat naši ekonomiku tak, aby byla konkurenceschopnější, a zlepšit naši kvalitu života.“
Uhlíková neutralita do roku 2050
Jedním ze zásadních cílů Green Dealu je dosažení uhlíkové neutrality EU do roku 2050, tedy vyrovnání mezi emisemi, které vypouštíme, a těmi, které dokážeme zachytit či kompenzovat. Do roku 2030 mají členské státy snížit emise o 55 % oproti roku 1990.
Související článek
❗️Musíme udělat revizi Green Dealu!
🇨🇿 Česká republika musí být aktivní ve změně Green Dealu. Začali jsme s tím – podařilo se nám upravit normu Euro 7 i nedávné sankce pro automobilky. Za tím stála reálná snaha vlády i českých europoslanců.
❗️Stejným způsobem budeme dál tlačit… pic.twitter.com/gvbME2jbbC
— ODS (@ODScz) September 15, 2025
Do roku 2033 by mělo být v Česku ukončeno spalování uhlí, které dnes zajišťuje asi 40 % výroby elektřiny. Nahradí ho obnovitelné zdroje – především solární a větrná energie či biomasa. Program Nová zelená úsporám podporuje instalace solárních panelů a energetické úspory v domácnostech i firmách.
Zelená dohoda postihne dopravu i průmysl
Ve hře je také kontroverzní téma “elektromobilita”. Evropská unie chce od roku 2035 zakázat prodej nových aut se spalovacími motory. Česká republika bude muset rozšířit síť nabíjecích stanic a přizpůsobit průmysl novým trendům.
Změny čekají také i průmysl – rozšiřuje se systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a zavádí uhlíkové clo (CBAM), které má chránit evropské výrobce před levnějšími, ale neekologickými dovozy.
Energetické úspory a domácnosti
Zelená dohoda klade důraz na snižování energetické náročnosti budov, které v EU spotřebují až 40 % energie. Přísnější požadavky na zateplení, vytápění a využívání obnovitelných zdrojů mají vést k úsporám i nižším účtům. Dotace pomohou domácnostem s modernizací – například výměnou kotlů či instalací tepelných čerpadel.
Velmi očekávanou a vítanou změnou je strategie tzv. “Z farmy na vidličku”, jejímž cílem je omezit používání pesticidů a hnojiv. České zemědělce čeká přechod na šetrnější produkci a využití evropských fondů na modernizaci.
Jak se staví politici k Zelené dohodě
Z aktuální předvolební debaty kolem Green Dealu jasně vyplývá, že bez jeho revize hrozí vážné ohrožení českého průmyslu i zaměstnanosti. Jak uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, „Green Deal se nesmí stát nástrojem k deindustrializaci Evropy“. Většina politiků se také shodla na tom, že racionální přístup ke Green Dealu je naprosto nezbytný, aby vůbec mohlo dojít k propojení ochrany klimatu s udržením konkurenceschopnosti a investičního prostředí. Podle nich je prioritou reindustrializace a realistické cíle, které nebudou podniky dusit, ale naopak je motivovat k inovacím. Pokud se nic nezmění, emisní cíle pro rok 2040 mohou výrazně oslabit průmysl v Česku.