Samsung dal svým manažerům povolení pracovat šest dní v týdnu.
To, že technologický průmysl není v nejlepší kondici, není novinkou, stejně jako to, že konkurenceschopnost Jižní Koreje ho může vynést do mimořádných výšin. Je však překvapivé, že zatímco jiné země se snaží dosáhnout dohody o čtyřdenním pracovním týdnu, Jihokorejci chtějí běžet opačným směrem.
V důsledku jihokorejské krize, která je z velké části způsobena nízkou produktivitou, k níž přispívají problémy s porodností v zemi, začaly společnosti jako Samsung a Hyundai uvažovat o zvýšení maximální délky pracovní doby za týden na 69 hodin. Vzhledem k tomu, že již nyní je zákonem stanovené maximum 52 hodin týdně, přičemž pracovní týden je jedním z nejdelších na světě, začaly se brzy ozývat hlasy proti.
South Korea proposes a 69-hour workweek, up from an already long 52 https://t.co/fYD6qk6Tvt
— The Washington Post (@washingtonpost) March 11, 2023
„Nouzový režim“, který Samsung aktivoval v dubnu 2024, zdůrazňoval, že vedoucí pracovníci a manažeři budou pracovat šest dní v týdnu, aby našli řešení výjimečné situace, v níž se odvětví nachází. Činili by tak z vlastní vůle: „Vedoucí pracovníci se mohou dobrovolně rozhodnout pracovat o víkendech podle svých profesních potřeb“.
Ale pro zemi, jejíž zaměstnanci rychle přiznávají, že „odchod ve dvě nebo ve tři hodiny ráno je správný“, když mluví o své pracovní době, vyvolala skutečnost, že se k politice společnosti Samsung, která podporuje práci o víkendu, připojuje stále více technologických společností, protesty odborů a zaměstnanců v Jižní Koreji.
Situace se stává ještě surrealističtější, když si uvědomíme, že loni v únoru představil opoziční vůdce v jihokorejském parlamentu plán na zavedení čtyřdenního pracovního týdne, který by snížil současný limit 40 hodin běžné pracovní doby a 12 hodin přesčasů, tedy 52 hodin týdně, na maximálně 36 hodin týdně. Skutečnost, že Samsung po změně pracovní doby zaznamenal 23% nárůst zisku ve své mobilní divizi, značně ztěžuje podložení takové změny čísly.
Debata o pracovní době v Jižní Koreji není jen otázkou odpracovaných hodin, ale také duševního zdraví a pohody. Studie ukázaly, že dlouhá pracovní doba může vést ke zvýšenému stresu a zdravotním problémům, což může následně ovlivnit dlouhodobou produktivitu. Kromě toho jihokorejská vláda prosazuje politiku zaměřenou na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, což je v rozporu s opatřeními navrhovanými některými společnostmi.
Na druhé straně země jako Španělsko a Nový Zéland experimentují se čtyřdenním pracovním týdnem a hlásí zlepšení produktivity a spokojenosti zaměstnanců. Tyto mezinárodní příklady by mohly sloužit jako reference pro Jižní Koreu při hledání rovnováhy mezi konkurenceschopností a blahobytem pracovníků.