Drony nejsou jen taktickým nástrojem: staly se symbolem Evropy, která se snaží chránit své nebe a nově definovat své místo ve světě.
V uplynulých týdnech došlo k sérii náletů ruských dronů a letadel nad oblohou Polska, Rumunska, Estonska, Dánska a Norska, které poukázaly na zranitelnost evropského vzdušného prostoru. Porušení si vynutilo uzavření civilních letišť, aktivaci stíhaček NATO a použití raket k sestřelení letadel, jejichž cena je jen zlomkem střel vypálených proti nim. Alarm se rozšířil od Baltu až k Atlantiku a v Evropě se ujala jedna myšlenka: reakce musí být koordinovaná a musí zahrnovat celý kontinent.
Koncept dronové zdi
Na popud evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse se objevila myšlenka „zdi z dronů“, která by chránila celou Evropu před ruskou hrozbou. Iniciativa počítá s vícevrstvým systémem s radary, akustickými senzory, záchytnými platformami, protiletadlovým dělostřelectvem krátkého dosahu a obrannými drony, které by byly propojeny do sítě a sdílely mezi zeměmi údaje v reálném čase. Cílem tohoto přístupu je nejen ochrana vzdušného prostoru, ale také zlepšení spolupráce a interoperability mezi evropskými ozbrojenými silami.
Europe will frontload EUR 6 billion loan and build a "DRONE WALL" to keep europe safe from foam, duct tape Russian decoy drones.
— Alex Christoforou (@AXChristoforou) September 17, 2025
The washing machine spins and spins. pic.twitter.com/2749no5pwx
Související článek
Cílem je dosáhnout interoperability a společného pokrytí, aby bylo možné drony odhalit a neutralizovat během několika sekund. Projekt, který bude představen na neformálním summitu v Kodani, přesahuje hranice zemí sousedících s Ruskem a pokrývá celý kontinent, přičemž ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou integruje také vesmírné kapacity. Zapojení vesmírných technologií by mohlo poskytnout další vrstvu dohledu a rychlé reakce, která je pro moderní obranu klíčová.
Ukrajina jako partner
Ústředním bodem je zapojení Ukrajiny, která se po více než třech letech války stala nejzkušenější ozbrojenou silou na světě v obraně proti rojům dronů. Její výrobci, podporovaní okamžitou zpětnou vazbou z frontové linie, vyvinuli průmysl schopný přizpůsobit návrhy během několika týdnů, na rozdíl od strnulosti evropského zbrojního průmyslu. Ukrajina se ukázala být klíčovým spojencem nejen díky svým odborným znalostem, ale také díky své schopnosti rychle inovovat v oblasti obrany.
Kyjev nabídl sdílení odborných znalostí, vyslání technických týmů k výcviku vojáků NATO a účast na společném vývoji systémů. Několik zemí, včetně Velké Británie a Dánska, již začalo navazovat průmyslová partnerství s ukrajinskými výrobci za účelem společné výroby bezpilotních letounů, neboť si uvědomují, že budoucnost protivzdušné obrany závisí na úzké integraci s ukrajinskou inovační kapacitou.
Politika, peníze a EU
Projekt dronové zdi probíhá souběžně s významnou finanční iniciativou: půjčkou 140 miliard eur (3,43 bilionů korun) Ukrajině na základě zmrazených ruských aktiv v EU. Německo, které se dosud zdráhalo, je ochotno tento plán podpořit, neboť je přesvědčeno, že bez těchto prostředků nebude možné zaplnit mezeru vzniklou po stažení USA.
Tento vzorec by se vyhnul přímé konfiskaci finančních prostředků, čímž by byla zachována mezinárodní legalita, ale vytvořil by okamžité zdroje pro udržení ukrajinského válečného úsilí. Maďarsko, navzdory své blízkosti Kremlu, dosud sankce neblokovalo, ale obava z veta nutí Brusel zkoumat právní cesty, které obcházejí nutnost jednomyslnosti. Vzájemný vztah mezi financováním Ukrajiny a rozmístěním kontinentálního štítu z dronů zdůrazňuje, že evropskou obranu již nelze oddělit od přežití Kyjeva.
Pochybnosti Berlína
Navzdory nadšení Bruselu a východoevropských zemí německý ministr obrany Boris Pistorius tento týden zchladil očekávání. Podle jeho názoru by neměla být podporována představa, že dronová zeď může být funkční za tři nebo čtyři roky, když procesy akvizice a technologického vývoje jsou mnohem pomalejší.
Pistorius trvá na tom, že je třeba upřednostňovat flexibilní schopnosti, které se mohou přizpůsobovat neustále se vyvíjejícím technologiím, před závazkem k rigidní a nákladné koncepci. Jeho slova odrážejí doutnající napětí mezi těmi, kdo požadují rychlost a razanci, jako je Pobaltí nebo Polsko, a těmi, kdo prosazují obezřetnost a finanční udržitelnost, jako je Německo. I ti nejskeptičtější se však shodují na potřebě masivně investovat do protiletecké obrany, byť mimo rámec společné zdi.
Britský projekt OCTOPUS
Současně Spojené království oznámilo svůj vlastní příspěvek v podobě společného programu s Ukrajinou nazvaného Projekt OCTOPUS, jehož cílem je výroba levných záchytných dronů v britských továrnách, které lze masově vyrábět a nasadit během několika týdnů. Tyto bezpilotní letouny jsou účinné proti íránským letounům Šáhid, jejich výroba stojí desetkrát méně než výroba ekvivalentních systémů a mohly by se stát páteří evropské protivzdušné obrany krátkého dosahu.
Londýn plánuje sdílet duševní vlastnictví s Kyjevem a dodávat drony jak Ukrajině, tak zemím NATO, čímž by rozšířil svůj strategický vliv. Británie se svým zapojením rovněž snaží kompenzovat svůj odchod z EU tím, že ukazuje, že zůstává pilířem evropské obrany proti Rusku.
Nová strategická rovnováha
Iniciativa týkající se zdi z dronů je součástí širšího kontextu: postupného odpojování se od Spojených států, které je řízeno Trumpovou politikou. Částečné opuštění Washingtonu vykrystalizovalo v důkaz, že hlavním vojenským spojencem Evropy již nejsou Spojené státy, ale samotná Ukrajina, která poskytuje více než 700 000 aktivních bojovníků, agilní zbrojní průmysl a odhodlání vzdorovat Moskvě.
Evropa proto usiluje o to, aby se Kyjev přestal považovat za pouhého spotřebitele vojenské pomoci a začala jej integrovat jako poskytovatele bezpečnosti. Průmyslové dohody o bezpilotních letounech jsou prvním krokem v symbióze, která by mohla nově definovat obrannou architekturu kontinentu. Tato změna paradigmatu by navíc mohla posílit strategickou autonomii Evropy, což by jí umožnilo méně se spoléhat na vnější spojence a rozvíjet soudržnější a účinnější obranu.