Umělá inteligence a boom datových center tlačí hranice dál než kdy dřív – až na oběžnou dráhu. Vzniká nový globální závod o orbitální výpočetní sílu, ale vědci varují: ekologická daň může být vyšší, než si dokážeme představit.
Vzestup umělé inteligence nejenže způsobil prudký nárůst cen operační paměti, ale také urychlil horečku kolem datových center. V průběhu roku 2025 jsme byli svědky zpráv o nejrůznějších multigigawattových zařízeních, jejichž rozsah byl ještě před několika lety nemyslitelný. V důsledku toho planeta trpí neustálou spotřebou center, která vytvářejí stres ze znečištění, neúnosné náklady na elektřinu a poskytují málo zaměstnanců v porovnání s jejich dopadem.
Po analýze posledně jmenovaného se mezi miliardáři ze Silicon Valley začíná prosazovat jedna myšlenka: výstavba datových center na oběžné dráze, která by podobně jako satelity nebo solární panely již dnes využívala hojnost sluneční energie a zároveň se vyhýbala pozemským limitům. Jména jako Elon Musk, Jeff Bezos a Mark Zuckerberg již tuto myšlenku předložila, neboť v minulosti ukázala, že mají zájem o projekty využívající vesmírné zdroje ke zhodnocení svých investic.
Ambice miliardářů je zatím vedly k tomu, že vytvářejí plány na rozmístění, uzavírají partnerství a usilují o průmyslovou podporu. Několik iniciativ v Číně navíc ukazuje, že v Asii je o tento aspekt obrovský zájem, ale západní regiony, jako je Evropa a Spojené státy, nezůstávají pozadu. Je tedy pravděpodobné, že budeme svědky nového globálního závodu, který se zaměří na mimoplanetární výpočetní techniku.
Související článek
Nejnovější šílenství miliardářů
Na druhou stranu se vědci rozhodli zbrzdit nekontrolované ambice miliardářů a korporací. Vynášení hmoty do vesmíru je dnes stále neúměrně drahé, a proto upozornili, že jde spíše o nápad zrozený z toho, „jak je vesmír cool“, než o skutečnou potřebu tam být. Návrh na vynesení na oběžnou dráhu navíc zahrnuje obrovské fyzické riziko: kosmický odpad na populárních oběžných drahách (s objekty pohybujícími se extrémní rychlostí) a neustálé manévrování, které spotřebovává palivo a zároveň zvyšuje složitost.
Kromě toho velmi husté plány konstelací (desítky létajících družic) otevírají možnost znepokojivého selhání. Stačí tedy, aby se objevila vadná pohonná hmota a jediná jednotka se stane nebezpečím pro ostatní. Kromě toho je tu ještě další tepelný a astronomický problém, protože odvádění tepla ve vakuu a zamezení rušení světlem nebo infračerveným zářením, zejména u společností, které skrývají podrobnosti s „obchodním tajemstvím“, ztěžuje posouzení dopadu.
To, obecně řečeno, klade důraz na udržitelnost. Mohly by z toho být nějaké výhody? Ano, nízké oběžné dráhy by mohly. Jaké jsou nevýhody? Pokud se nasytí větším množstvím hardwaru, stane se prostředí nebezpečnějším a dlouhodobé využívání vesmíru bude ohroženo. Takže zatímco vzestup umělé inteligence tlačí miliardáře k představám o budoucnosti s orbitálními datovými centry, astronomové a ekologové varují před nebezpečím.
Dopad na životní prostředí a etické aspekty
Budování datových center ve vesmíru představuje nejen technickou, ale také etickou a environmentální výzvu. V současné době je již blízký vesmírný prostor přeplněn satelity a kosmickým odpadem, což zvyšuje riziko srážek a vzniku dalšího odpadu. Podle Evropské kosmické agentury obíhá kolem Země více než 34 000 objektů větších než 10 cm a tento počet by se mohl s instalací vesmírných datových center výrazně zvýšit.
Energie potřebná k vypuštění a údržbě těchto datových center na oběžné dráze by navíc mohla vyvážit veškeré ekologické přínosy plynoucí ze snížení spotřeby energie na Zemi. Emise uhlíku při vynášení do vesmíru jsou značné, a přestože je ve vesmíru dostatek sluneční energie, náklady na její získání jsou pro životní prostředí vysoké.
Na druhou stranu je etika monopolizace vesmíru ve prospěch několika miliardářů sporná. Správa vesmíru je složitá otázka a Smlouva o kosmickém prostoru z roku 1967 uvádí, že vesmír by měl být využíván ve prospěch celého lidstva. Rostoucí privatizace vesmíru však vyvolává otázky, kdo má právo tyto zdroje využívat.
Myšlenka vesmírných datových center je sice fascinující a mohla by nabídnout inovativní řešení pozemských problémů, je však také nezbytné zvážit dlouhodobé důsledky pro životní prostředí a společnost. Rovnováha mezi inovacemi a odpovědností musí být pečlivě řízena, aby bylo zajištěno, že vesmír zůstane sdíleným a udržitelným zdrojem.