Albánská virtuální ministryně slibuje transparentnost veřejných zakázek. Její zavedení je strategickým krokem ke zmírnění korupce a usnadnění vstupu Albánie do EU.
Albánie, která se chce do roku 2030 stát členskou zemí EU, se v Bruselu dostala pod drobnohled kvůli tomu, co je vnímáno jako významný problém: politická korupce. Ve snaze řešit tento problém podnikla Albánie odvážný krok a zavedla Diellu, virtuální ministryni, která má být neúplatná, neboť není člověkem, ale sofistikovaným algoritmem umělé inteligence.
Zavedení Dielly představuje začátek bezprecedentního experimentu, kdy se veřejný orgán spoléhá na umělou inteligenci při řízení albánských veřejných zakázek. Cílem tohoto kroku je eliminovat jakýkoli náznak korupce ve veřejných zakázkách, neboť Diella bude zodpovědná za analýzu a schvalování veřejných zakázek, čímž zajistí transparentní proces bez nepatřičného ovlivňování.
Související článek
Evropský virtuální premiér
Zatímco několik zemí zkoumalo využití algoritmů pro určité funkce, jako například Ukrajina se svým digitálním mluvčím pro oficiální komunikaci nebo švédský premiér využívající ChatGPT k získávání „druhých názorů“, případ Albánie je jedinečný v záměru plně automatizovat oblast tradičně vyhrazenou ministrům nebo úředním subjektům.
Meet Diella, Albania's AI minister tasked with addressing corruption in the country https://t.co/Wrr18JftrI pic.twitter.com/jZHLrMJBsP
— Reuters (@Reuters) September 19, 2025
Myšlenka, že tyto analýzy bude provádět stroj, který nebude zaujatý a bude se řídit etickými zásadami, je teoreticky slibná. Bez možnosti kumpánství nebo úplatkářství by jeho rozhodnutí měla vycházet z předem stanovených pravidel, což by podle albánské vlády umožnilo, aby jeho rozhodnutí byla „stoprocentně neúplatná a všechny veřejné prostředky procházející výběrovým řízením stoprocentně transparentní“.
Skutečnost je však taková, že algoritmy v mocenské sféře představují pro demokratickou kontrolu značnou výzvu, neboť často fungují v rámci neprůhledných systémů vyvinutých technologickými společnostmi, které mají vlastní zájmy. Tato technologie může zdědit předsudky a zkreslená rozhodnutí, stejně jako může být náchylná ke kybernetickým útokům nebo manipulaci, což by mohlo podkopat transparentnost, kterou se snaží podporovat.
Výhody a nevýhody přístupu Albánie
Kromě toho existuje problém právní odpovědnosti. Umělou inteligenci nelze postavit před soud, pokud pronikne do korupce prostřednictvím falešných zakázek nebo návrhů, které zvýhodňují určité společnosti na úkor jiných. Myšlenka digitálního ministra již nyní vyvolává skepsi a návrh současné hlavy albánského státu rozšířit tuto pravomoc nakonec i na předsedu vlády obavy jen zesiluje.
Zavedení virtuálního ministra v Albánii představuje významný pokrok ve využívání umělé inteligence při správě věcí veřejných, ale zároveň vyvolává kritické otázky týkající se etiky, transparentnosti a odpovědnosti při rozhodování ve veřejné správě. Vzhledem k tomu, že o využívání podobných technologií uvažuje více zemí, bude zásadní vytvořit jasné regulační rámce a mechanismy dohledu, které zajistí, že tyto nástroje budou využívány spravedlivě a efektivně.