Evropa začíná zvažovat extrémní scénáře vzhledem ke své velké závislosti na cloudu, podnikovém softwaru a čipech kontrolovaných americkými společnostmi.
Donald Trump opět staví Evropu před scénář, který byl donedávna považován za extrémní: možnost, že Bílý dům využije technologie jako nástroj geopolitického nátlaku. V Bruselu a v několika evropských hlavních městech hrozí, že by americký exekutivní příkaz mohl omezit přístup kontinentu ke kritickým digitálním službám, a to na pozadí rostoucího politického napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií.
Obávaná reakce Washingtonu? Podle deníku The Wall Street Journal je to pro kontinent noční můra: přísné omezení přístupu k americkým technologiím prostřednictvím exekutivního příkazu. Jednalo by se o cloudové služby, podnikový software a pokročilé čipy, což je předpoklad, který Evropu vedl k urychlení plánů na snížení technologické závislosti na USA.
Blokáda, která zavání Huawei
V případě částečné blokády nebo režimu omezení scénář připomíná to, co se stalo před čtyřmi lety, kdy byl během Trumpova prvního funkčního období zablokován přístup společnosti Huawei ke službám společnosti Google. Čínský výrobce, který byl tehdy považován za hrozbu pro národní bezpečnost, byl nucen přepracovat svou strategii a snížit závislost na amerických technologiích.
Výsledkem byla nucená přeorientace na vlastní řešení, včetně systému HarmonyOS, který se nyní Huawei snaží rozšířit i do profesionální sféry. Jedním z příkladů je uvedení prvního notebooku s HarmonyOS Enterprise na konci loňského roku. Tento krok nelze mimo Čínu označit za zcela úspěšný, ale ilustruje, do jaké míry si technologický průlom může vynutit kompletní přehodnocení ekosystému.
BREAKING:
— Megatron (@Megatron_ron) January 25, 2026
🇪🇺🇺🇸 Europe is starting to replace US tech companies with domestic ones – EU parliament resolution
Europe is pushing for digital sovereignty to reduce its heavy dependence on US tech giants.
US providers like AWS, Azure, and Google Cloud dominate over 70–80% of… pic.twitter.com/11muyYNKZd
Ačkoli však současná situace připomíná to, co se stalo v případě společnosti Huawei, v Evropě je kontext jiný. Nejde o sankce namířené proti konkrétní společnosti, ale o strukturální problém závislosti, který se týká vlád, veřejné správy a velkých společností na kontinentu. Politické napětí mezi USA a několika evropskými zeměmi znovu rozvířilo debatu o tom, do jaké míry taková závislost představuje strategické riziko.
Jádro problému je jasné: přibližně 70 % služeb cloud computingu využívaných v Evropě ovládají americké technologické společnosti. Velká část této infrastruktury připadá na společnosti Microsoft, Google a Amazon a jejich služby jsou součástí každodenního provozu vlád a podniků. Kromě toho velká část podnikového softwaru používaného na kontinentu pochází rovněž od těchto poskytovatelů.
Pokud by byl takový příkaz podepsán, mohl by mít hluboký dopad. Kromě omezení přístupu k některým digitálním službám závislým na USA by mohl být zaveden licenční režim pro vývoz pokročilých čipů pro datová centra. Jak upozorňují některé evropské analýzy, takový vývoz by mohl být podmíněn zvláštními dohodami o „technologické bezpečnosti“ s Washingtonem.
Cesta k evropské digitální suverenitě
Aby Evropa tomuto riziku čelila, zvažuje s větší naléhavostí vytvoření vlastního rámce digitální suverenity. EU již pracuje na dalších právních předpisech týkajících se cloudu a umělé inteligence, jejichž cílem je snížit vystavení jednostranným rozhodnutím zvenčí. Cílem není nahradit jednu závislost jinou, ale omezit zranitelnost, která sice podle mnohých není pravděpodobná v té nejextrémnější podobě, ale již není čistě teoretickým scénářem.
Evropská komise podporuje iniciativy, jako je evropská digitální strategie, která se snaží posílit technologickou autonomii kontinentu. Tato strategie zahrnuje investice do digitální infrastruktury, rozvoj nových technologií a vytvoření silnějšího jednotného digitálního trhu.
Kromě toho je vyvíjeno úsilí o posílení evropského polovodičového průmyslu. Cílem Aktu EU o čipech je například zvýšit výrobu polovodičů v Evropě, aby se snížila závislost na externích dodavatelích a zajistily se dodávky těchto kritických součástek.
Celkově lze říci, že obava z technologické výluky ze strany USA sice představuje značnou výzvu, ale zároveň posloužila jako katalyzátor pro Evropu, aby urychlila své úsilí o větší technologickou nezávislost. Snaha o digitální suverenitu má za cíl nejen ochránit kontinent před případnými sankcemi, ale také mu zajistit vedoucí postavení v oblasti globálních technologických inovací.
Závěrečné úvahy
Možnost technologického uzamčení zdůraznila význam diverzifikace zdrojů technologií a podpory místních inovací. S tím, jak Evropa směřuje k digitálnější budoucnosti, bude klíčové vyvážit mezinárodní spolupráci s ochranou vlastních strategických zájmů.
V této souvislosti bude zásadní pokračovat v dialogu mezi Evropou a Spojenými státy, aby se předešlo nedorozuměním a podpořilo se oboustranně výhodné technologické prostředí. Spolupráce v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, regulace umělé inteligence a vývoj společných technologických standardů, může pomoci zmírnit rizika a podpořit bezpečnější a prosperující digitální ekosystém.