Vědci z Queen Mary University v Londýně popsali u člověka sedmý smysl, který umožňuje vnímat předměty bez přímého kontaktu. Tento objev otřásá tradičním pojetím hmatu a otevírá nové možnosti pro výzkum lidské biologie i vývoj technologií.
Vědci jsou ohromeni objevem, který by mohl znamenat zlom v našem chápání člověka. Takové objevy mají zásadní význam, zejména když si uvědomíme, že jde o příležitost lépe pochopit pokračující vývoj našeho druhu. V historickém okamžiku maximálního rozmachu poznání by podobné objevy mohly přinést radikální změnu v našem vnímání sebe sama.
Až dosud měli lidé pět základních smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. K nim jsme přidali smysl pro rovnováhu, známý také jako vestibulární systém, který nám pomáhá udržovat držení těla a rovnováhu. Objev sedmého smyslu by však mohl převrátit naše chápání toho, jak komunikujeme s okolním světem.
Vědci objevu sami nemohou uvěřit
Studium člověka bylo vždy předmětem velkého zájmu a tento nový objev by mohl odhalit aspekty naší biologie, které se dříve zdály nemožné. V době neustálých změn by tento objev mohl být předzvěstí nových způsobů pochopení lidské biologie.
Researchers at Queen Mary University and UCL just proved that humans have a seventh sense; a kind of “remote touch.” They put people’s fingers in sand, buried solid cubes underneath, and somehow the participants felt the cubes before touching them. They didn't guess. Not chance.… pic.twitter.com/F2t9ijo0Mm
— Jason Wilde (@JasonWilde108) November 9, 2025
Sedmý smysl, jak jej popsali vědci z Queen Mary University of London, je určitou formou „doteku na dálku“. Tento smysl umožňuje lidem detekovat předměty bez přímého fyzického kontaktu, podobně jako někteří říční ptáci, například břehule, detekují kořist ukrytou pod pískem pomocí jemných mechanických signálů přenášených prostředím.
Objev sedmého smyslu, který vše mění
Objev tohoto sedmého smyslu zpochybňuje naše tradiční chápání hmatu, který je obecně považován za proximální smysl, omezený na to, čeho se fyzicky dotýkáme. Nejnovější poznatky však naznačují, že lidé mohou vnímat předměty ještě předtím, než se jich fyzicky dotknou, což je schopnost, o níž se dříve myslelo, že je vlastní pouze některým živočišným druhům.
Ve studii prezentované na Mezinárodní konferenci o vývoji a učení IEEE (ICDL) byli účastníci schopni najít kostku ukrytou v písku dříve, než se jí fyzicky dotkli, což dokazuje schopnost srovnatelnou se schopností pobřežních ptáků. Výsledky ukázaly, že lidé dosáhli 70,7 % přesnosti při detekci objektů, což naznačuje, že tento smysl může být běžnější, než se dosud předpokládalo.
Studie také porovnávala výkony lidí s robotickým hmatovým senzorem vycvičeným pomocí algoritmu dlouhé krátkodobé paměti (LSTM). Přestože robot dokázal detekovat objekty z o něco větší vzdálenosti, často produkoval falešně pozitivní výsledky a celkově dosáhl pouze 40 % přesnosti. To naznačuje, že ačkoli technologie dokáže napodobit určité lidské schopnosti, lidský smysl je v určitých souvislostech stále přesnější.
Tento sedmý smysl, který by se dal označit za formu mimosmyslového vnímání, otevírá nové možnosti pro vědecký a technologický výzkum. Mohl by mít uplatnění v oborech, jako je robotika, medicína a neurověda, kde by lepší pochopení lidských smyslů mohlo vést k významnému pokroku.
Objev tohoto sedmého smyslu nejen rozšiřuje naše chápání lidské biologie, ale také vyvolává fascinující otázky o tom, jak komunikujeme s naším okolím. Jak budeme pokračovat ve zkoumání skrytých schopností lidského těla, pravděpodobně objevíme ještě více překvapení o naší vlastní povaze.