Němečtí vědci dosáhli významného milníku v oblasti mořské biologie, když oživili spící buňky řas ze dna Baltského moře. Tyto jednobuněčné organismy ležely pod vrstvami sedimentů nečinně po mimořádně dlouhou dobu, přesahující sedm tisíciletí.
Objev byl učiněn v oblasti známé jako Východogotský příkop, kde jsou podmořské podmínky téměř zcela anoxické, tj. s faktickou absencí kyslíku, zejména ve velkých hloubkách. Tato vlastnost prostředí spolu s ochranou, kterou poskytují vrstvy sedimentů, bránila řasám v rozkladu a chránila je před slunečním zářením. Vzorky byly odebrány v hloubce přibližně 244 metrů.
Po vyjmutí a umístění do optimálních podmínek pro jejich vývoj vykazovaly řasové buňky plnou funkční obnovu. Obnovily produkci kyslíku a opět se normálně množily, jako by uplynulé tisíce let neovlivnily jejich vitalitu a biologickou výkonnost. Řasy z devíti různých vzorků byly úspěšně reaktivovány.
Cesta biologií zpět v čase
Podle časopisu Futurism představuje toto zjištění důležitý precedens, neboť se jedná o nejstarší známý organismus obnovený z vodních sedimentů a úspěšně reaktivovaný z klidového stavu. Nejstarší identifikovaná buňka byla datována na 6 871 let s chybou 140 let, což je odhad, který vědci dokázali přesně stanovit díky jasné stratifikaci sedimentu.
I never knew "resurrection ecology" was a thing.
— Keith R. Pillow | CMO | Tech Investor (@keithrpillow) May 2, 2025
A team of researchers in Germany has revived algae cells found buried at the bottom of the Baltic Sea, where they'd lain dormant for more than 7,000 years, reports @Futurism here: https://t.co/joxG1rKkAI pic.twitter.com/fyvduoLIyX
Vedoucí výzkumnice Sarah Boulousová z Leibnizova institutu pro výzkum Baltského moře zdůraznila, že oživené řasy nejen přežily, ale prokázaly, že neztratily žádné ze svých biologických schopností. Rostou, dělí se a fotosyntetizují stejně jako jejich moderní potomci, což je pro vědu pozoruhodná skutečnost.
Sedimentární usazeniny fungují jako přírodní časová schránka, která obsahuje cenné informace o minulých ekosystémech a biologických společenstvech, která je obývala. Patří sem údaje o vývoji jejich populací a genetických změnách v čase, což jsou důležité informace pro pochopení vývoje životního prostředí.
Plány do budoucna
Úspěšné oživení těchto dávných řas otevírá nové cesty v tzv. ekologii vzkříšení. Boulousová tvrdí, že díky oživení těchto spících organismů bude možné získat hlubší znalosti o podmínkách prostředí v dobách, kdy žily, včetně salinity vody, hladiny kyslíku a teploty.
Tato možnost provádět v laboratoři experimenty s přeskakováním v čase a zkoumat různé fáze vývoje Baltského moře představuje první významný krok v upevňování tohoto výzkumného nástroje. Tato metodika umožní analyzovat adaptaci druhů na minulé změny klimatu a získat hloubkové prognózy pro budoucí scénáře.
Kromě toho by tento objev mohl mít významné důsledky pro studium života na jiných planetách. Schopnost organismů, jako jsou tyto řasy, přežít v extrémních podmínkách po tisíce let naznačuje, že podobné formy života by mohly existovat i v nehostinných prostředích mimo Zemi, jako je Mars nebo ledové měsíce Jupiteru a Saturnu. Takový výzkum by také mohl napovědět, jak by se život na Zemi mohl přizpůsobit extrémním klimatickým změnám, které se v budoucnu předpokládají.
Studium těchto řas by také mohlo přispět k vývoji nových biologických technologií. Řasy mají například schopnost zachycovat oxid uhličitý a produkovat kyslík, což by mohlo být užitečné při vytváření systémů pro podporu života v uzavřených prostředích, jako jsou vesmírné stanice nebo podmořské habitaty. Kromě toho by poznatky o tom, jak tyto řasy mohou přejít do dlouhodobého klidového stavu a poté se znovu aktivovat, mohly inspirovat nové strategie pro ochranu ohrožených druhů.