V politické hře o novou vládu se může stát, že figurky nerozdá jen Andrej Babiš, ale i prezident. Česká ústava mu sice dává mantinely, ale nebrání mu v tom, aby využil své pravomoci.
V Ústavě České republiky jsou pravomoci prezidenta vůči vládě zakotveny zejména v článcích 62 až 68. Některé kroky nemůže prezident udělat sám, ale potřebuje, aby některé jeho pravomoci byly konzultovány, nebo schváleny podpisem (kontrasignace) předsedou vlády nebo jiným jejím členem. V tomto případě se uvádí, že prezidentovo rozhodnutí není automaticky platné bez souhlasu vlády. V praxi to znamená, že některé kroky Andreje Babiše může prezident blokovat či ovlivnit, jiné musí ze své ústavní pozice tolerovat, přestože má jiný názor.
„Prezident má měřit všem stejně,“ prohlásil před třemi lety Petr Pavel.
Čemu prezident může zabránit a co může ovlivnit
1. Jmenování předsedy vlády a vlády
- Podle článku 68 Ústavy prezident jmenuje předsedu vlády, a na jeho návrh jmenuje další ministry.
- Prezident má právo odmítnout návrh kandidáta na předsedu vlády, pokud s ním nesouhlasí (například z politických či jiných legitimních důvodů). To mu dává určité veto v počátku celého procesu. K sestavení vlády může pověřit i jinou osobu.
- Pokud vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, prezident pak může zvolit jiného kandidáta, nebo ve výjimečných případech rozpustit Sněmovnu.
2. Odvolání vlády / přijímání demise
- Prezident přijímá demisi vlády a může vládu odvolat, pokud vládní koalice ztratí podporu nebo jsou její jednání bezvýsledná.
- Prezident pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
3. Rozpuštění Poslanecké sněmovny
- V určitých situacích, pokud se funkční vládu nedaří sestavit ani po vícenásobném pokusu, může prezident rozpustit Sněmovnu a vyhlásit předčasné volby.
Co prezident musí tolerovat
1. Rozhodnutí vlády v běžné politice
Prezident nemůže jednostranně zrušit zákony nebo vládní kroky, pokud jsou v souladu s ústavou a schváleny parlamentem. Vláda a parlament mají primární roli v legislativě a politickém směrování země.
Související článek
2. Vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou
Nově jmenovaná vláda má 30 dnů na to, aby předložila svůj kabinet Poslanecké sněmovně a požádala o vyslovení důvěry. Prezident tuto proceduru nemůže obejít a rozhodnutí, jestli vláda získá důvěru, je výsadou Sněmovny.
3. Nutnost spolupráce s vládou
Mnohé prezidentské akty vyžadují kontrasignaci, tedy podpis předsedy vlády nebo člena vlády, aby byly platné. Tím pádem prezident nemůže vůči vládě jednat zcela sám, pokud chce prosadit některé legislativní či výkonné rozhodnutí.
Co může prezident v případě Babišovi vlády – hypotetické varianty
- Prezident má vliv na to, kdo bude ve vládě, zejména u ministrů, protože jmenuje ministry na návrh premiéra. Může navrhovat úpravy a vyžadovat změny v návrzích.
- Pokud by vláda chtěla demisi, prezident ji přijme; naopak pokud by měla být odvolána, prezident má roli rozhodce.
- Pokud by vnitřní politické poměry zablokovaly sestavení stabilní vlády, prezident by mohl rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyhlásit nové volby.
- Jestliže Babišova vláda získá důvěru Sněmovny, prezident nemůže zásadně zasáhnout do jejího fungování ani změnit její program, pokud vše probíhá v rámci zákona.
Role prezidenta při vzniku vlády je v českém systému výrazně silná, ale není absolutní. Prezident může blokovat špatné volby, odmítnout návrhy a řídit krizové situace, ale musí respektovat parlamentní demokracii, kontrasignaci a princip kolektivní odpovědnosti vlády.