Pokud nás medicína v posledních desetiletích něco naučila, pak to, že za mnoha nemocemi, jejichž původ jsme neznali, stojí bakterie.
Drobné organismy, které s námi po většinu naší historie koexistovaly, aniž bychom jejich existenci tušili, ale byly hlavními aktéry našich lidských dobrodružství a především neštěstí. Nyní tým španělského Národního centra pro kardiovaskulární výzkum (CNIC) odhalil, že u některých pacientů s aterosklerózou se může vyvinout nikoli kvůli stravě, genetice nebo sedavému způsobu života, ale kvůli jedné z těchto „rebelujících“ bakterií.
Comment
byu/newleafkratom from discussion
inBiohackers
Podle vědců by klíčem mohla být molekula produkovaná některými druhy bakterií, která u některých pacientů může způsobit aterosklerózu – hromadění plaků z tuku, cholesterolu a vápníku uvnitř cév. Tyto útvary brání průtoku krve, ať už tím, že zužují lumen cév, nebo tím, že se odlamují a ucpávají užší cévy, což způsobuje srdeční infarkty, mrtvice, plicní embolie atd. Podle některých studií souvisí 32 % úmrtí s kardiovaskulárními chorobami, a přestože původ mnoha případů známe, některé nám unikají. Odhalení příčin, které nám unikají, by bylo rozhodující pro řešení této kardiovaskulární epidemie.
Vědecký výzkum na zaměstnancích banky
Studie zveřejněná v časopise Nature analyzovala 400 zaměstnanců banky Santander. Ačkoli to nemusí být vox populi, banka Santander již desítky let spolufinancuje studie týkající se kardiovaskulárního zdraví, možná z upřímného zájmu, možná proto, aby vyvrátila rozšířenou představu, že k práci v bankovnictví je nutné nemít srdce. Žerty stranou, přinejmenším 4 000 pracovníků Santanderu, kteří se v uplynulých desetiletích dobrovolně přihlásili, mělo kompletní oběhovou soustavu a 400 lidí v této nejnovější studii na tom nebylo o nic hůře.
Vědci z CNIC tedy provedli analýzu dobrovolníků (ve věku 40 až 55 let) a zjistili něco znepokojivého: 63 % z nich již vykazovalo známky aterosklerózy. Kromě obvyklých podezřelých (cholesterol, vysoký krevní tlak, kouření) se objevil nový viník: imidazol propionát. Tato látka byla přítomna u každého pátého dobrovolníka s aterosklerózou. A i když jich nebylo mnoho, těchto 20 % pomohlo vysvětlit některé případy, které neměly typické rizikové faktory.
Imidazolpropionát je produkován některými střevními bakteriemi a reaguje s buňkami našeho imunitního systému, čímž uvolňuje zánětlivé faktory. Tato kaskáda pomáhá našemu tělu naverbovat více imunitních buněk, aby se vypořádaly s nepřáteli v určité tkáni, ale má i další, méně žádoucí důsledky. V tomto případě zánět nakonec podporuje vznik aterosklerotických plátů.
Příčina, nebo důsledek?
A co víc, podle studie není imidazol propionát pouze zhoršujícím faktorem aterosklerózy, ale zdá se, že k jejímu vyvolání stačí sám o sobě. Když byla tato molekula podávána myším s normální hladinou cholesterolu v krvi, začaly se jim v cévách tvořit plaky. Ve skutečnosti vědci vyzkoušeli i opačný test. Pokud přítomnost molekuly zhoršovala stav… její zablokování by mělo zabránit vzniku plaků.
Vědci vyvinuli molekulu schopnou inhibovat vazbu imidazol-propionátu na receptor, který spouští zánětlivou reakci, podávali ji myším a skutečně se jim podařilo snížit progresi aterosklerózy i po krmení dietou bohatou na cholesterol.
Prevence je základ
Tento objev nejenže pomáhá lépe pochopit toto onemocnění, ale také otevírá dveře k prevenci, oné třetí noze medicíny, kterou tak často ignorujeme. Pokud by totiž identifikace pacientů s vysokou hladinou imidazol-propionátu a jejich léčba inhibitory umožnila včas zastavit rozvoj onemocnění, hovořili bychom o záchraně tisíců životů ročně. Jestliže na kardiovaskulární onemocnění umírá každý rok 17 000 lidí, byl by každý malý pokrok velkým přínosem. Včasný zásah snižuje výdaje na zdravotnictví a zátěž péče. To znamená možnost přerozdělit tyto prostředky mezi jiné pacienty, o které je možná v systému hůře postaráno.
A samozřejmě, pokud se nám podaří zasáhnout dříve, než dojde ke kolapsu tepen, bude mít z toho prospěch i pacient. Mohli bychom snížit nejen úmrtnost, ale také utrpení, prodloužení hospitalizace, invazivní operace a následnou závislost. Tato diagnostická a terapeutická možnost se možná ještě roky nedostane do lékáren (pokud se potvrdí její účinnost u lidí), ale to, co už víme, nám stačí k tomu, abychom si připomněli, že nejen prevence je lepší než léčba. Je také humánnější, chytřejší a mnohem, mnohem levnější.
