Ve vesmíru bylo zachyceno něco neobyčejného – gama‑záblesk GRB 250702B trvající sedm hodin, který naznačuje scénář, v němž hvězda byla pomalu pohlcena černou dírou. Tato fascinující hypotéza, jakkoli zní jako sci‑fi, nabízí nové vhledy do nejextrémnějších událostí vesmíru.
Zní to jako scénář vědeckofantastického filmu, ale je to hypotéza, kterou tým astronomů nejvážněji zvažuje, aby vysvětlil kosmické kataklyzma nepředstavitelných rozměrů. Teorie, která je stejně exotická jako pravděpodobná, navrhuje neobvyklý scénář: původcem jedné z nejsilnějších explozí, jaké kdy byly zaznamenány, by byla hvězda pohlcována černou dírou.
Jev, který obrací obvyklé role ve vesmíru a mohl by poskytnout odpověď na záhadu, která zmátla vědeckou komunitu. Tento objev přichází v éře ohromujících objevů, kdy se na základě nových pozorování přepisují i pravidla vesmíru, která jsme považovali za samozřejmá.
Vesmírná záhada začala 2. července, kdy přístroje na Fermiho vesmírném teleskopu NASA zaznamenaly záblesk záření gama, označovaný jako GRB 250702B. Co bylo okamžitě nápadné, bylo jeho anomální chování. Zatímco podobné záblesky obvykle odezní během několika minut, tento se projevil třemi samostatnými vzplanutími trvajícími celkem sedm hodin, což dosud nikdo neviděl.
V tomto smyslu mimořádná vzdálenost události, miliardy světelných let od nás, vyžadovala obrovský zdroj energie, aby k nám její signál dorazil. Zde získává na síle hypotéza o „kanibalizované“ černé díře, která by ospravedlnila uvolnění energie téměř nepředstavitelného rozsahu. Toto vysvětlení nejlépe odpovídá podivným zvláštnostem pozorovaného záblesku.
Smrtelné křeče hvězdy pohlcené zevnitř
Podle tohoto modelu by událost byla iniciována, když gravitace masivní hvězdy zachytila černou díru o hvězdné hmotnosti. Po pohlcení by černá díra nezničila svého věznitele okamžitě, ale začala by ho zevnitř požírat. Tento proces by generoval extrémně silné výtrysky energie, které by se při průrazu vrstvami hvězdy uvolňovaly do vesmíru v podobě gama záření, které detekuje teleskop.
Ačkoli byly zkoumány i jiné možnosti, všechny mají značné mezery při vysvětlování délky trvání a opakovaného charakteru výbuchu. Myšlenka, že hvězda je pohlcována ze svého jádra, jakkoli se může zdát podivná, zůstává doposud jediným pravděpodobným vysvětlením. Zjištění, které otevírá nové okno do studia nejbouřlivějších a nejzajímavějších událostí ve vesmíru.
Bližší pohled na tento jev
Tento jev, ačkoli je mimořádný, není v oblasti astrofyziky zcela neočekávaný. Černé díry jsou známé svou schopností deformovat časoprostor a nenasytně pohlcovat hmotu. Scénář, kdy masivní hvězda uvězní černou díru a je pohlcena zevnitř, je však neobvykle vzácný a fascinující. Takové události mohou poskytnout cenné informace o povaze černých děr a extrémních podmínkách, v nichž fungují.
Gama záření, které je nejenergetičtějším typem elektromagnetického záření, je obvykle emitováno při extrémně prudkých kosmických událostech, jako jsou supernovy nebo splynutí neutronových hvězd. Detekce sedmihodinového gama záblesku naznačuje, že se jedná o dlouhodobý a složitý proces, který se výrazně liší od typických krátkodobých událostí.
Tento objev by navíc mohl mít významné důsledky pro naše chápání hvězdného vývoje a dynamiky dvojhvězdných systémů. Dvojhvězdné systémy, v nichž dvě hvězdy obíhají kolem společného těžiště, jsou ve vesmíru poměrně časté. V některých případech se jedna ze složek může vyvinout v černou díru, což může vést ke složitým a někdy i katastrofickým interakcím s její průvodní hvězdou.
Studium těchto událostí by také mohlo vědcům pomoci zpřesnit teoretické modely vzniku a růstu černých děr. Jakmile bude objeveno více těchto jevů, mohou astronomové upravit své teorie tak, aby lépe vysvětlovaly interakci černých děr s jejich okolím a jejich vliv na vývoj galaxií.
Tento objev nejen zpochybňuje naše současné představy o černých dírách a hvězdách, ale také otevírá nové cesty výzkumu v moderní astrofyzice. Pokračující pozorování a analýza podobných událostí v budoucnu budou mít zásadní význam pro odhalení tajemství těchto kosmických kataklyzmat.