Astronaut drží v jedné ruce sokolí pero a v druhé geologické kladivo. Pouští je současně na šedý měsíční prach. Obě se dotknou země ve stejném okamžiku. Tato scéna, zaznamenaná během mise Apollo 15, zůstává jednou z nejpůsobivějších vědeckých demonstrací, které kdy byly mimo Zemi provedeny.
Protagonistou tohoto okamžiku byl astronaut David Scott, který vymyslel neobyčejně jednoduchý experiment: na měsíční povrch současně upustil pírko a kladivo.
Snažil se dokázat něco, co už před staletími nastínil Galileo Galilei: bez odporu vzduchu padají všechna tělesa stejnou rychlostí bez ohledu na jejich hmotnost. Na naší planetě vrstva plynů, která nás obklopuje – atmosféra – zpomaluje lehčí předměty silněji, takže pírko klesá mnohem pomaleji než kladivo. Měsíc však významnou atmosféru postrádá, a proto oba objekty dopadají na zem souběžně.
Toto malé gesto bylo zvěčněno jako jeden z nejikoničtějších snímků celého „vesmírného závodu“ a dodnes se používá jako dokonalá ilustrace chování gravitace mimo Zemi.
Pouze šest přistání na Měsíci s lidskou posádkou v historii
Stojí za to připomenout, že navzdory všem řečem o tom, že cesta na Měsíc je samozřejmostí, je skutečnost zcela jiná. Na Měsíci přistálo pouze šest pilotovaných misí a všechny patřily do programu Apollo v letech 1969-1972.
Neil Armstrong a Buzz Aldrin otevřeli tento seznam misí Apollo 11 v roce 1969, zatímco Apollo 17 v prosinci 1972 tuto kapitolu uzavřelo. Od té doby se žádný člověk nepřiblížil k naší přirozené družici tak blízko jako posádka Artemis II.
Artemis II: lidstvo se vrací na oběžnou dráhu Měsíce
Po více než půlstoletí bez vyslání astronautů na Měsíc NASA opět staví naši družici do epicentra svých plánů s lodí Artemis II, jejíž start je naplánován na dnešek, středu 1. dubna. Jedná se o první pilotovaný let v rámci programu Artemis, který je nezbytným prvním krokem před budoucími přistáními na Měsíci.
Odborníci americké kosmické agentury zdůrazňují rozsah cesty: sonda urazí více než 680 000 kilometrů a dosáhne rekordní vzdálenosti pro lidskou posádku, čímž překoná i rekordy dosažené během programu Apollo.
Na palubě budou čtyři astronauti: Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Kochová a Jeremy Hansen. Kromě vědecké hodnoty má tato mise i silnou symboliku. Kochová se stane první ženou, která se vydá na Měsíc, zatímco Hansen bude prvním kanadským občanem, který tak učiní.
Zásadní krok na cestě k trvalé přítomnosti na Měsíci
Ačkoli mise Artemis II nepředpokládá sestup na povrch, její výsledek bude mít zásadní význam pro to, aby NASA dala zelenou dalším fázím programu. Konečným cílem je trvalá přítomnost člověka na jižním pólu Měsíce, což je oblast nesmírného vědeckého zájmu, která by mohla skrývat ložiska vodního ledu a sloužit jako základna pro budoucí výpravy do hlubokého vesmíru.