Americký prezident Donald Trump znovu otevřel otázku převzetí kontroly nad Grónskem. Podle jeho poradců je ostrov klíčovou prioritou národní bezpečnosti, a Bílý dům nevylučuje ani vojenské řešení – čelí však silné mezinárodní opozici.
Prezident Donald Trump je připraven pokročit v získávání Grónska a jeho poradci připravují aktualizovaný plán, který má prozkoumat možnosti, jak by Washington mohl převzít kontrolu nad tímto územím, potvrdily americké zdroje. O těchto záměrech informoval ministr zahraničí Marco Rubio během uzavřeného zasedání se zákonodárci z klíčových kongresových výborů pro ozbrojené služby a zahraniční politiku.
Ačkoli se jednání týkalo především situace ve Venezuele, několik členů Kongresu vyjádřilo znepokojení nad Trumpovými opakovanými výroky o Grónsku. Rubio nenabídl podrobnosti o tom, jak bude plán realizován, ale uvedl, že prezidentovi hlavní poradci pracují na revidovaném návrhu, který by se touto otázkou zabýval.
Bílý dům později potvrdil, že prezident a jeho kabinet diskutují o „různých možnostech“ získání kontroly nad Grónskem, včetně možnosti využití americké armády. Mluvčí Karoline Leavittová v prohlášení uvedla, že Trump považuje získání ostrova za klíčovou „prioritu národní bezpečnosti“, která má odradit protivníky v arktické oblasti a ochránit strategické námořní cesty.
Tato prohlášení přicházejí jen několik dní poté, co USA provedly vojenskou operaci s cílem zajmout venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který byl převezen do New Yorku, aby čelil federálním obviněním z narkoterorismu. V návaznosti na tuto operaci americká vláda zopakovala, že bude jednat jednostranně, pokud budou ohroženy zájmy národní bezpečnosti.
Od začátku svého funkčního období v roce 2025 Trump trvá na tom, že USA Grónsko „potřebují“ ze strategických důvodů. Spory se vyostřily tento týden, kdy zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller nevyloučil použití síly a prohlásil, že „nikdo nebude vojensky konfrontovat Spojené státy kvůli budoucnosti Grónska“, a zpochybnil právo Dánska vykonávat nad tímto územím svrchovanost.
The White House said President Trump is discussing options for acquiring Greenland, including potential use of the US military, in a revival of his ambition to control the strategic island despite European objections https://t.co/8XB0rFswm6 pic.twitter.com/Lj1bro6gHZ
— Reuters (@Reuters) January 7, 2026
Grónsko, rozsáhlé arktické území s přibližně 57 000 obyvateli a rozlohou 2,1 milionu km2 je samosprávným regionem pod dánskou korunou. Jeho ekonomika závisí především na rybolovu a ročním grantu od Dánska, který pokrývá přibližně polovinu jeho rozpočtu. Jeho vláda i dánské úřady jakýkoli pokus o anexi rozhodně odmítají a požadují dodržování mezinárodního práva.
Evropský odpor byl silný. Představitelé Francie, Německa, Itálie, Polska, Španělska a Spojeného království podpořili Dánsko a zdůraznili, že Grónsko „patří svému lidu“ a že o jeho budoucnosti mohou rozhodnout pouze Gróňané a Kodaň. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný útok USA na Grónsko by mohl znamenat konec NATO, neboť se jedná o konflikt mezi spojenci.
Naproti tomu Trumpův zvláštní vyslanec pro Grónsko Jeff Landry tvrdil, že prezident podporuje nezávislé Grónsko se silnými ekonomickými vazbami na Spojené státy, a popřel, že by existoval jakýkoli záměr zmocnit se území silou, a místo toho hájil obchodní dohody a dohody o spolupráci.
Navzdory těmto tvrzením Frederiksenová ujistila, že Dánsko bere varování Washingtonu vážně, a zopakoval, že útok jedné země NATO na druhou by znamenal zhroucení aliance a bezpečnostního systému budovaného od konce druhé světové války.
Situace Grónska je v současném geopolitickém kontextu nesmírně důležitá. Arktida se stává oblastí rostoucího strategického zájmu v důsledku klimatických změn, které otevírají nové námořní trasy a přístup k přírodním zdrojům. Grónsko se svou strategickou polohou a potenciálními zdroji je považováno za klíčový bod pro kontrolu těchto nových tras a zdrojů. To vede k rostoucímu soupeření mezi světovými mocnostmi, jako jsou USA, Rusko a Čína, které se snaží zvýšit svůj vliv v regionu.
Zájem USA o Grónsko navíc není nový. V roce 1946 nabídl tehdejší prezident Harry Truman ostrov ke koupi za 100 milionů dolarů (přibližně 2 miliardy korun), což Dánsko odmítlo. Nedávno, v roce 2019, Trump veřejně vyjádřil zájem o získání Grónska, což vyvolalo diplomatické napětí s Dánskem. Na ostrově se nachází letecká základna Thule, klíčové vojenské zařízení USA pro protiraketovou obranu a monitorování vesmíru, což podtrhuje jeho strategický význam pro národní bezpečnost USA.
V souvislosti se změnou klimatu je Grónsko důležité také kvůli svému obrovskému ledovému příkrovu, který prochází zrychleným táním. Tento jev má celosvětové důsledky, protože stoupající hladina moří by mohla ovlivnit miliony lidí na celém světě. Vědecký výzkum v tomto regionu je nezbytný pro lepší pochopení těchto změn a jejich budoucích dopadů.
Zájem USA o Grónsko odráží kombinaci strategických, ekonomických a vědeckých hledisek. Přestože myšlenka vojenského převzetí je kontroverzní a čelí silné mezinárodní opozici, ostrov zůstává ústředním bodem arktické geopolitiky.