Rozhodnutí soudu konstatuje, že bývalý prezident překročil své pravomoci, když tyto odvody zavedl bez souhlasu Kongresu.
Rok 2025 přináší nečekaná překvapení a toto je jedno z nejvýznamnějších. Americký soud pro mezinárodní obchod zablokoval globální cla, která Donald Trump zavedl během svého prezidentství, což mnozí považovali za nevyhnutelné, ale málokdo to čekal tak brzy. Pro společnosti, jako je Apple, které se dlouho potýkaly s hrozbou 25% odvodu za výrobu svých iPhonů v Asii, je to značná úleva.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když tyto daně zavedl sám, bez souhlasu Kongresu. Podle amerických médií byl panel rázný a trvalým soudním příkazem donutil Trumpovu administrativu, aby cla stáhla do pouhých 10 dnů.
Cla, která měla bojovat proti obchodnímu deficitu
Trump tato cla – která činila až 30 % na čínské zboží a 25 % na zboží z Mexika a Kanady – odůvodnil zákonem z roku 1977 nazvaným International Emergency Economic Powers Act (IEEPA). Ten byl původně určen pro finanční sankce v době krize, ale Trumpova administrativa jej použila jako nástroj boje proti obchodnímu deficitu a obchodu s fentanylem.
🚨BREAKING: In a sweeping new ruling, the U.S. Court of International Trade has just blocked President Trump's Liberation Day tariffs, saying that authority is with Congress.
With activist judges, what is even the point of having a president?!
FACT CHECK: While the Constitution… pic.twitter.com/pMIrgDab4C
— Charlie Kirk (@charliekirk11) May 28, 2025
Soudci se vyjádřili jasně: IEEPA nedává prezidentovi carte blanche k libovolnému uvalování cel. Ústava ponechává tuto odpovědnost Kongresu a soud to ve svém verdiktu vyjádřil zcela jasně: používání cel jako páky není nepřípustné proto, že by bylo nemoudré, ale proto, že to federální zákon jednoduše neumožňuje.
Dopad na Apple a další technologické společnosti
Z toho těží zejména společnost Apple, která je již léta terčem Trumpovy kritiky za to, že vyrábí mimo USA. Cupertinská společnost se vyhne zvýšení nákladů, které by nevyhnutelně přenesla na spotřebitele, zejména vzhledem ke své globální výrobní strategii. Navíc toto rozhodnutí umožňuje společnosti Apple pokračovat v investicích do inovací a vývoje bez obav, že by musela snižovat náklady v jiných oblastech, aby kompenzovala cla.
Reakce na trzích byla okamžitá. Akcie technologických společností vzrostly o 2,1 %, dolar posílil vůči euru a jenu a technologický sektor oslavoval, že jeho výrobní náklady zůstanou stabilní. Pět malých společností, které podaly žalobu, včetně výrobce vína VOS Selections, si také oddechlo, že se ekonomické tlaky zmírnily.
Politické reakce a budoucí důsledky
Bílý dům tuto zprávu nepřivítal, označil rozsudek za „soudní převrat“ a slíbil, že využije všech právních cest, které má k dispozici. Demokratičtí prokurátoři, jako například Letitia Jamesová z New Yorku, viděli věc zcela jinak a přivítali ji jako vítězství proti dani, která postihovala rodiny i podniky. Gary Hufbauer z Petersonova institutu to označil za „překvapivé a velkolepé“ vzhledem k tomu, že soudy obvykle podporují výkonnou moc ve věcech národní nouze.
Případ pravděpodobně skončí u Nejvyššího soudu, kde se jednou provždy rozhodne, zda prezidenti mohou používat zákony o mimořádných situacích k provádění obchodní politiky. Mezitím může Kongres zavést cla tradiční cestou, i když by to byl mnohem pomalejší a složitější proces. Tento proces by vyžadoval debaty a hlasování, zahrnoval by podrobnější analýzu a možnost úprav na základě aktuálních hospodářských potřeb.
Dopad na spotřebitele
Spotřebitelé si mohou oddechnout: ceny mobilních telefonů, počítačů a dalších dovážených výrobků se nezvýší, přinejmenším po dobu řešení odvolání. Ukázalo se, že nástroj určený k sankcionování zemí v mezinárodních krizích se nakonec stal zbraní pro obchodní války a soudy nyní řekly dost. To prospívá nejen velkým podnikům, ale také spotřebitelům, kteří jsou v každodenním životě závislí na cenově dostupných technologických produktech.
Závěrem lze říci, že toto rozhodnutí představuje důležitý precedens v obchodní politice USA a zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi výkonnou a zákonodárnou mocí při provádění hospodářských opatření. Zejména technologické společnosti budou i nadále pozorně sledovat vývoj těchto událostí, protože konečný výsledek by mohl mít trvalý dopad na jejich výrobní a cenové strategie.