Írán v neděli potvrdil smrt ajatolláha Alího Chameneího, nejvyššího představitele islámské republiky od roku 1989, při útocích, které Spojené státy a Izrael podnikly proti cílům v Teheránu a dalších městech v zemi.
Ofenzíva, která začala v sobotu brzy ráno, si podle odhadů íránského Červeného půlměsíce vyžádala již více než 200 mrtvých a zahajuje období nejistých politických změn v době zvýšeného regionálního napětí.
Revoluční gardy: Mučednictví a slib pomsty
Nejprve to potvrdila státní televize a krátce poté Revoluční gardy. Ztratili jsme našeho velkého vůdce a truchlíme za něj (…) Jeho mučednická smrt z rukou nejstrašnějších teroristů a vyhlazovačů lidstva je symbolem jeho ctnosti,“ uvedl vojenský orgán v prohlášení.
Revoluční gardy přislíbily pomstu a ujistily, že „nenechají jeho vrahy na pokoji, dokud je nečeká tvrdý, rozhodný a žalostný trest“. Vyzvala také k vnitřní mobilizaci: „Vyzýváme všechny vrstvy společnosti, aby nadšenou účastí na obraně země demonstrovaly svou národní jednotu a soudržnost.“.
Velký ajatolláh Naser Makarem Širází, významný představitel íránského ší’itismu, vydal v neděli fatvu (islámský edikt) vyzývající k džihádu proti USA a Izraeli. „Hlavními pachateli tohoto zločinu jsou Spojené státy a sionistický režim a tato pomsta je náboženskou povinností všech muslimů na světě, dokud nebude zlo těchto zločinců vymýceno,“ uvedl Širazi podle íránské tiskové agentury Tasnim.
Moderátor státní televize viditelně dojatý oznámil národu smrt 86 letého duchovního a vyhlášení 40denního smutku. Podle prorevoluční gardy, tiskové agentury Fars, zahynuli při bombových útocích také dcera, zeť, snacha a vnuk nejvyššího vůdce.
„Teď je to samozřejmě mnohem jednodušší než před jedním dnem,“ řekl Trump.
Operace „Lví řev“: Úder na špičky režimu
Vojenská operace, kterou Izrael nazval Lví řev, zahrnovala údery v Teheránu, Tabrízu a Isfahánu. Izraelská armáda prohlásila, že při prvním úderu zabila 40 íránských velitelů a vysokých představitelů „během jedné minuty“. Mezi mrtvými, které potvrdila státní televize Press TV, byli vrchní velitel Revolučních gard generál Mohamad Pakpur, tajemník Rady obrany Alí Šamjání, náčelník generálního štábu ozbrojených sil generál Abdorrahím Músáví a ministr obrany Azíz Nasirzádeh.
Izrael prohlásil, že Chameneí „byl cílem přesné a rozsáhlé operace, kterou provedlo izraelské letectvo, řízené přesnými zpravodajskými informacemi“, když se nacházel ve svém velitelském sídle v Teheránu.
Několik hodin před oficiálním íránským potvrzením oznámil ajatolláhovu smrt americký prezident Donald Trump a vyzval íránský lid, aby si „vzal zpět“ svou zemi. „Teď je to samozřejmě mnohem snazší než před jedním dnem,“ řekl v rozhovoru pro americkou televizi CBS, který se vysílal v sobotu. „Vyjděte do ulic a dokončete úkol: svrhněte režim hrůzy, který vám znepříjemňuje život,“ dodal.
Smíšené reakce Západu: Od úlevy po varování
Mluvčí francouzské vlády Maud Bregeonová v neděli prohlásila, že ajatolláh Alí Chameneí byl „krvežíznivý diktátor“, a dodala, že „s jeho skonem proto můžeme být jen spokojeni“. „Je na íránském lidu, aby si zvolil svůj vlastní osud,“ řekla Bregeonová, která zopakovala, že Francie nebyla do útoků zapojena, ani před nimi nebyla předem varována.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová zase uvedla, že Chameneího smrt představuje „otevřenou cestu k jinému Íránu“, i když varovala, že budoucnost je nejistá. Kallasová na sociálních sítích zdůraznila možnost, že tento historický okamžik umožní íránské společnosti větší svobodu při určování jejího směřování, a vyzdvihla snahu EU podniknout praktické kroky k deeskalaci krize.
Hamás vyzval k „naléhavým opatřením“ na mezinárodní úrovni, která by ukončila „zločiny“ USA a Izraele.
Z Moskvy ruský prezident Vladimir Putin události jednoznačně odsoudil. V telegramu íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeskijanovi hovořil o „atentátu na nejvyššího íránského vůdce Sajjida Alího Chameneího a členy jeho rodiny, spáchaném v cynickém rozporu se všemi normami lidské morálky a mezinárodního práva“. Kreml vyzval k zastavení eskalace a k návratu situace na „politickou a diplomatickou“ kolej.
Vůdce libanonské šíitské skupiny Hizballáh Naim Qassem rovněž reagoval nábožensky nabitým prohlášením. Uvedl, že Chameneí „dosáhl nejvyššího triumfu a pocty zpečetit svůj vznešený a požehnaný život božskou medailí mučednictví“, a jeho smrt označil za „skvrnu hanby pro celé lidstvo“. Neoznámil však žádné okamžité kroky proti Izraeli nebo USA.
Hamás ze své strany vyzval k „naléhavým opatřením“ na mezinárodní úrovni, která by ukončila „zločiny“ USA a Izraele, a označil Washington a vládu Benjamina Netanjahua za odpovědné za „vážné důsledky“ pro stabilitu v regionu.
Z Havany – spojence Teheránu – ministerstvo zahraničí bombardování odsoudilo s obvyklou rétorikou a označilo je za „nezodpovědnou a úmyslnou“ agresi. Bývalý poradce Raúla Castra, Abel Prieto, rovněž připomněl varování Fidela Castra: „Nepochybuji o tom, že útok USA a Izraele proti Íránské islámské republice by se nevyhnutelně změnil v globální jaderný konflikt“.
Teherán aktivoval plánovaný mechanismus nástupnictví
Aktivován plán nástupnictví
Souběžně s vnějšími reakcemi Teherán aktivoval mechanismus plánovaného nástupnictví. Během přechodného období převezme vedení prozatímní rada. Bude se skládat z prezidenta Masúda Pezeshkiana, šéfa soudnictví Gholama-Hosseina Mohseniho Ejeiho a ajatolláha Alirezy Arafiho, 66letého právníka Rady strážců.
Shromáždění pro posuzování shody v systému potvrdilo jmenování Arafiho třetím členem rady. Tento duchovní působí jako předseda Střediska pro řízení islámských seminářů, je členem Rady strážců a druhým místopředsedou Shromáždění expertů pro vedení.
Podle íránských zákonů je volba nového nejvyššího vůdce v kompetenci Shromáždění expertů, což je orgán 88 duchovních volených každé čtyři roky – naposledy v březnu 2024. Rada strážců, složená ze šesti právníků a šesti duchovních, má za úkol schvalovat nebo vetovat parlamentní zákony a politické aspiranty.
Zatímco se organizuje přechod, Írán slíbil „největší vojenskou operaci ve své historii“ proti cílům USA a Izraele. Spojené arabské emiráty a Katar zůstávají v pohotovosti a varovaly, že přijmou „veškerá nezbytná opatření“ na ochranu svého území. Naléhavě zasedala Rada bezpečnosti OSN a předseda Evropské komise svolal mimořádné zasedání svého bezpečnostního kolegia.
Konec éry Chameneího po 37 letech
Chameneího smrt po 37 letech u moci neznamená jen konec jedné éry islámské republiky. Otevírá také období, v němž bude rovnováha mezi náboženským aparátem, vojenským vedením a politickou mocí testována pod hlukem raket a příslibů odvety.
Postava Alího Chameneího byla ústředním bodem íránské politiky od doby, kdy se ujal vedení po smrti ajatolláha Ruholláha Chomejního. Chameneí je zastáncem doktríny „Wilayat al-Faqih“, podle níž by měl vládu vést islámský právník. Po jeho smrti vzniklo v íránském náboženském a politickém vedení významné vakuum a jeho nástupnictví bude mít pro budoucnost země zásadní význam. Proces nástupnictví v Íránu je složitý a jeho cílem je zajistit, aby nový vůdce zachoval ideologickou kontinuitu režimu.
Důležitý je také mezinárodní kontext. Vztahy mezi Íránem a USA jsou napjaté od islámské revoluce v roce 1979 a nedávný vývoj by mohl situaci ještě zhoršit. Mezinárodní společenství sleduje situaci se znepokojením, protože plnohodnotný konflikt v regionu by mohl mít globální dopady a ovlivnit dodávky ropy a stabilitu na Blízkém východě.
Reakce mezinárodního společenství je smíšená. Zatímco některé země útoky odsuzují a vyzývají ke zdrženlivosti, jiné považují Chameneího smrt za příležitost k pozitivním změnám v Íránu. Situace zůstává proměnlivá a následující týdny budou rozhodující pro určení směru, kterým se Írán vydá, a pro to, jak bude reagovat mezinárodní společenství.