USA mají společnost, která chce umělou inteligenci přenést mimo laboratoř. Jmenuje se Shield AI a její další výtvor, X-BAT, z ní chce udělat hvězdu nové éry v obraně. Jedná se o stíhací letoun schopný vertikálního vzletu a přistání, ale jeho nejpozoruhodnější rys není v konstrukci, ale v jeho pilotovi: systému umělé inteligence s názvem Hivemind, který bude za letu rozhodovat sám za sebe. Cílem projektu je prokázat, že stroj dokáže řídit složité vojenské mise stejně efektivně (nebo dokonce efektivněji) než člověk.
Umělá inteligence Shield není žádným nováčkem. Byla založena v roce 2015 a z malého startupu se stala jednou z nejslibnějších společností v oblasti obrany USA. CNBC uvádí, že po posledním kole financování je její hodnota odhadována na 5,3 miliardy dolarů. Na svém kontě má významné kontrakty s agenturami, jako je americká pobřežní stráž , která jí v roce 2024 udělila téměř 200 milionů dolarů za její dron V-BAT. Po tomto navýšení společnost zdvojnásobila svůj závazek v oblasti umělé inteligence a svůj software Hivemind umístila do centra své strategie a svých budoucích bojových letounů.
Plná autonomie a nízké náklady
X-BAT je navržen tak, aby operoval tam, kde konvenční stíhačky nemohou. Může vzlétat a přistávat vertikálně, což mu umožňuje operovat z lodí, vzdálených ostrovů nebo provizorních základen bez potřeby přistávací dráhy. S doletem přesahujícím 2 000 námořních mil (přibližně 3 700 km) a letovým stropem přesahujícím 50 000 stop má za cíl nově definovat dolet na bojišti. Jeho kompaktní konstrukce s rozpětím křídel přibližně 12 metrů usnadňuje přepravu a skladování: tři jednotky se vejdou do prostoru, který zabírá jedna tradiční stíhačka.
Související článek
Earth is our runway.
Introducing X-BAT, the world’s first AI-piloted VTOL fighter jet. With vertical takeoff and landing, long range, and full autonomy, X-BAT delivers combat power anywhere, anytime. This is the future of airpower.
Watch the video: https://t.co/K4abUZa23z… pic.twitter.com/AnELEPOfLV
— Shield AI (@shieldaitech) October 21, 2025
Jak říkáme, skutečný skok není v letounu, ale v inteligenci, která ho pohání. Společnost tvrdí, že Hivemind, její autonomní letový systém, byl již ověřen na různých platformách a v reálných testovacích prostředích. Podle společnosti dokáže fungovat i při absenci GPS a komunikace se základnami, což by mu umožnilo udržet aktivní misi ve scénářích, kdy by lidský pilot nebyl schopen tak rychle reagovat. Shield AI popisuje Hivemind jako systém, který je schopen pozorovat, rozhodovat se a jednat v řádu milisekund, přičemž uplatňuje nepřetržitý rozhodovací cyklus inspirovaný vojenskou doktrínou „smyčky OODA“.
„Smyčka OODA“ je koncept vyvinutý vojenským stratégem a plukovníkem amerického letectva Johnem Boydem. Odkazuje na čtyřstupňový cyklus: Pozorovat, Orientovat se, Rozhodnout a Jednat. Tento cyklus má zásadní význam v bojových situacích, kdy rychlost a efektivita rozhodování může rozhodnout o výsledku mise. Aplikací tohoto cyklu na umělou inteligenci chce Shield AI umožnit letounu X-BAT rychle se přizpůsobit změnám prostředí a novým hrozbám, což by mu poskytlo významnou taktickou výhodu.
Podle Shield AI je X-BAT navržen tak, aby se zapojil do boje. Může nést zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země jak ve svých vnitřních úložných prostorech, tak na vnějších závěsnících. Společnost upřesňuje, že jeho modelace podporuje vše od lehkých raket až po údernou munici dlouhého dosahu, stejně jako sadu aktivních a pasivních senzorů, které pokrývají celé detekční spektrum. Patří k nim i balíček pro elektronický boj, který by umožnil operovat v prostředí s rušivými nebo signálními útoky. Dohromady se snaží spojit utajení, autonomii a útočnou sílu v jediném systému.
Ekonomická nabídka společnosti Shield AI je jedním z nejvýraznějších argumentů: společnost tvrdí, že X-BAT by mohl být vyráběn za přibližně 27 milionů dolarů za kus (asi 566 421 000 Kč), což by (pokud by se potvrdila jeho výroba) byl zlomek ceny stíhaček, jako je F-35, jejichž jednotková cena přesahuje 100 milionů dolarů. Tento rozdíl by nejen snížil počáteční účet, ale podle společnosti by umožnil nasazení většího počtu letounů a znásobení počtu vzletů v operačním prostoru; očekávané snížení nákladů však závisí na úsporách z rozsahu, dodavatelském řetězci a nákladech na údržbu, které je třeba v sériové výrobě teprve prokázat.
Výhledy do budoucna
Shield AI uvádí, že vývoj letounu X-BAT probíhá podle plánu. Společnost uvádí, že dokončila zkoušky v aerodynamickém tunelu, na motoru a v konstrukční části a také zkoušky radarové signatury. První lety s kolmým vzletem a přistáním plánuje na rok 2026, provozní způsobilost na rok 2028 a výrobu na rok 2029. Prozatím se jedná o interní harmonogram, nikoli o smluvní závazek, ale společnost jej prezentuje jako ukázku toho, že autonomie ve vzduchu již není laboratorní myšlenkou, ale programem ve výstavbě.
Autonomie letounu X-BAT nás také nutí zamyslet se nad jeho digitálním zabezpečením. Systémy řízené umělou inteligencí se spoléhají na složitý software a sítě, což je činí zranitelnými vůči zásahům nebo manipulaci. Pokud dojde ke změně dat, která zpracovávají, může to ovlivnit jejich chování. Společnost Shield AI zatím neupřesnila, jak plánuje chránit tok informací v letadle, ačkoli v obranných programech není neobvyklé, že některé technické aspekty zůstávají utajeny.
V kontextu obrany je kybernetická bezpečnost kritickým problémem. Integrita systémů umělé inteligence ve stíhacích letounech je zásadní pro zajištění toho, aby nebyly zranitelné vůči kybernetickým útokům, které by mohly ohrozit jejich provoz. Zavedení pokročilých bezpečnostních opatření, jako je šifrování dat a vícefaktorová autentizace, je pro ochranu těchto systémů před potenciálními hrozbami nezbytné.