Současné průzkumy ukazují, že sice existují firmy, které nahradily lidi umělou inteligencí, nebo mnohé, které integrovaly umělou inteligenci k plnění mnoha úkolů, ale v praxi mnoho šéfů přiznává, že jejich umělá inteligence nedělá to, co se od ní očekává. Nyní další nová studie varuje společnosti, aby se do využívání AI bez hlubších znalostí nehrnuli.
Dva ekonomové vypracovali pro dánský Národní úřad pro ekonomický výzkum studii, v níž propojili využívání AI s firemními záznamy v dánských subjektech a dospěli k závěru, že produktivita ani úspory nejsou něco, čím by se měli chlubit. Výzkum zjistil, že zaměstnanci ušetřili v průměru 3 % svého času, zatímco pouze 3-7 % jejich zvýšení produktivity se promítlo do zvýšení platu.
Související článek
„Zkoumali jsme dopady chatbotů s umělou inteligencí na trh práce prostřednictvím dvou rozsáhlých průzkumů zavádění (konec roku 2023 a 2024), které zahrnovaly 11 profesí (25 000 pracovníků, 7 000 pracovišť). Zjistili jsme, že kromě mnoha věcí, pozitivních i negativních, ekonomické dopady zůstávají minimální.“
Vědci se zaměřili na tyto pozice
Za zmínku stojí i to, že se zaměřili na profese, u nichž podle různých výzkumů nejvíce hrozí, že umělá inteligence převezme část jejich úkolů a způsobí jim ztrátu zaměstnání. Podle výzkumníků jsou to: účetní, specialisté na zákaznický servis, finanční poradci, personalisté (už jsme viděli, jak AI vtrhla do náborového procesu), specialisté na IT podporu, novináři, právníci, marketingoví pracovníci, kancelářští pracovníci, vývojáři softwaru a učitelé.
Všichni byli analyzováni v Dánsku, zemi, jejíž míra zavádění AI, stejně jako postupy při najímání a propouštění zaměstnanců, jsou podobné jako v USA, ale kde je evidence dat mnohem podrobnější.
Překvapivé závěry
Výzkumníci říkají: „Naše zjištění zpochybňují narativy o blížící se transformaci trhu práce v důsledku generativní AI“. Jedním z jejich hlavních závěrů totiž je, že chatboti s umělou inteligencí zatím nemají významný vliv na výdělky nebo odpracované hodiny v žádném povolání, přičemž intervaly spolehlivosti vylučují vliv větší než 1 %.
„Skromné zvýšení produktivity (průměrná úspora času 3 %) spolu se slabým přenosem mezd pomáhají vysvětlit tyto omezené účinky na trh práce,“ vysvětlují ekonomové Anders Humlum a Emilie Vestergaardová v pracovním dokumentu Národního úřadu pro ekonomický výzkum zveřejněném tento týden.
Na druhou stranu někteří odborníci, kterým se podařilo vykonávat svou práci efektivněji, nezaznamenali žádný dopad na svou situaci v zaměstnání: Někteří ušetřili více času, ale nedostali lepší mzdu, protože do jejich mzdy se promítlo pouze 3-7 % nárůstu produktivity. Jinými slovy, ačkoli nezjistili masivní vytěsňování lidských pracovníků, nezaznamenali ani proměnu produktivity nebo zlepšení pro superpracovníky využívající umělou inteligenci. Pro výzkumníky je ve skutečnosti překvapivé, že přijetí chatbotů s umělou inteligencí pracovníky mělo tak omezený vliv na mzdy a že investice zaměstnavatelů zřejmě zvyšují dopad na výdělky.
Mnoho zaměstnanců používá AI bez vědomí nadřízených
Navíc zjistili, že chatboti sice mohou ušetřit čas při stávajících úkolech, ale tyto úspory nemusí zvýšit produktivitu při okrajových úkolech, pokud si tyto nástroje neosvojí také zaměstnavatelé. Jejich studie totiž podle nich ukazuje, že pracovníci v podporovaném prostředí jsou v reakci na používání chatbotů schopni lépe přijímat více práce.
Zadruhé, i když se produktivita zvýší, uživatelé chatbotů s umělou inteligencí mohou mít špatnou pozici při vyjednávání o vyšší mzdě, pokud zaměstnavatelé tyto nástroje nepodporují. K přijetí často dochází bez souhlasu vedení. Výzkumníci pro Fortune vysvětlili:
„Možná ušetřím čas tím, že sestavím e-mail s rozsáhlým jazykovým modelem, což mi ušetří čas, ale klíčová otázka zní: Na co tuto časovou úsporu využiji? Přeměním okrajový úkol na produktivní?“
Pracovníci ve studii strávili více než 80 % ušetřeného času na jiných pracovních úkolech (méně než 10 % tvrdilo, že si berou více přestávek nebo volna), včetně nových úkolů vytvořených použitím umělé inteligence, jako je úprava textů generovaných umělou inteligencí, nebo dokonce učitelé, kteří ji používají k úpravě zkoušek, aby zajistili, že studenti nebudou využívat umělou inteligenci k podvádění (což je hlavní výzva pro vzdělávací sektor).
Je důležité poznamenat, že ačkoli AI v této studii neprokázala významný dopad na produktivitu nebo příjmy, její potenciál transformovat průmyslová odvětví a procesy zůstává předmětem diskusí. Mnoho společností zkoumá způsoby, jak AI efektivněji integrovat, a technologický pokrok nadále zlepšuje možnosti těchto nástrojů. Klíč k budoucnosti může spočívat v nalezení rovnováhy mezi automatizací a lidskou prací a využití silných stránek obou k dosažení většího organizačního úspěchu.