Inženýr s 21letou praxí byl propuštěn poté, co ve své firmě zavedl umělou inteligenci. Nyní jsou podle něj ohroženi všichni kancelářští pracovníci.
Shawn K., zkušený softwarový inženýr, věnoval 21 let svého života společnosti, která ho paradoxně po restrukturalizaci směrem k umělé inteligenci (AI) propustila. Tento zvrat osudu je obzvláště zarážející, protože Shawn se podílel na implementaci funkcí umělé inteligence, které ho nakonec stály práci. Jeho příběh poukazuje na nepříjemnou realitu: AI nenahrazuje člověka vždy proto, že je lepší, ale proto, že je levnější.
Po propuštění v dubnu loňského roku byl Shawn nucen rozeslat více než 800 žádostí o zaměstnání, než našel dočasnou práci. Podle deníku Futurism nakonec žil v karavanu a během hledání práce pracoval pro doručovací aplikace. Jeho zkušenost poukazuje na to, že společnosti zavádějí často chybné systémy umělé inteligence, aby ospravedlnily propouštění a snížily náklady na pracovní sílu.
„Jsem přesvědčen, že každý, kdo pracuje celý den u počítače, je vyřízený,“ řekl Shawn K. po své zkušenosti. Jeho plat, který přesahoval 150 000 dolarů (přibližně 3,2 milionů korun) ročně, považovala jeho společnost za postradatelný, přestože umělá inteligence jeho práci skutečně nahradit nemohla. Tento případ není ojedinělý. Mnoho společností propouští zaměstnance ne proto, že by jazykové modely byly efektivnější, ale proto, aby snížily náklady poté, co investovaly velké částky do AI, která nesplnila očekávání.
"Software engineer lost his $150K-a-year job to AI—he’s been rejected from 800 jobs and forced to DoorDash and live in a trailer to make ends meet," per FORTUNE pic.twitter.com/5FQem2P3hf
— unusual_whales (@unusual_whales) May 21, 2025
Ed Zitron, technologický kritik, upozorňuje, že společnosti najímají „hodnotitele AI“, aby opravovali chyby v těchto automatizovaných systémech. Tito externí pracovníci jsou placeni mnohem méně než zkušený inženýr a mají za úkol opravovat problémy generované umělou inteligencí. Britská vládní studie již určila, které profese jsou těmito technologickými změnami nejvíce ohroženy.
Zitron varuje před blížící se „krizí podřadné umělé inteligence“, kdy pracovníci doplatí na důsledky špatných technologických investic. „Obávám se, že desítky tisíc lidí přijdou o práci a velká část technologického průmyslu bude trpět, protože si uvědomí, že jediná věc, která může růst donekonečna, je rakovina,“ říká a kritizuje ekonomický model, který upřednostňuje růst za každou cenu.
Antropičtí inženýři předpovídají, že umělá inteligence by mohla v příštích několika letech zlikvidovat více než polovinu všech kancelářských pracovních míst. Tato masová automatizace administrativní práce ohrožuje zejména bílé límečky. Společnosti jako NIO, „čínská Tesla“, již plánují nahradit až 30 % svých zaměstnanců umělou inteligencí a roboty.
Případ Shawna K. je příkladem toho, jak se za narativem o inteligentní automatizaci často skrývají čistě ekonomická rozhodnutí, která neodrážejí skutečnou efektivitu této technologie. Vzhledem k tomu, že vedoucí pracovníci usilují o rychlý zisk zaváděním chybných systémů, čelí kvalifikovaní pracovníci nejisté budoucnosti na trhu, který dává přednost iluzím o efektivitě před skutečnou hodnotou lidské práce.
Společnost Google varovala, že umělá inteligence může být nebezpečnější než změna klimatu a dopad na zaměstnanost je velkým problémem. Problémem je, že k této transformaci nedochází kvůli lepší technologii, ale kvůli obchodní logice, která obětuje pracovní místa, aby AI vypadala v rozvaze úspěšně, a vytváří tak bublinu, která může jednoho dne splasknout.
Pro lepší pochopení dopadu umělé inteligence na zaměstnanost je zásadní vzít v úvahu jak přísliby, tak omezení této technologie. AI má potenciál zvýšit efektivitu a produktivitu, ale představuje také významné etické a ekonomické výzvy. Společnosti musí vyvažovat inovace se společenskou odpovědností a zajistit, aby byly přínosy AI rozdělovány spravedlivě a nikoli na úkor lidské pracovní síly.