Dvě organizace sledovaly outsourcing práce, který vede k vývoji umělé inteligence africkými odborníky, a také podrobně popsaly zneužívání práce.
Nová zpráva odhaluje, že několik technologických společností skrytě outsourcuje pracovníky do Afriky. Podle výzkumu existuje síť afrických odborníků, kteří se podílejí na vývoji umělé inteligence (AI), zatímco technologické společnosti své outsourcované africké pracovníky skrývají. Tato situace vyvolává nejen etické otázky, ale také poukazuje na nerovnosti v globální pracovní síle.
Nové informace pocházejí od dvou nezávislých subjektů: Africké unie moderátorů obsahu (ACMU) a neziskové organizace Personaldata.io se sídlem ve Švýcarsku. Obě vysvětlují, že tuto situaci zkoumaly a vytvořily vysvětlující a interaktivní mapu, která je přístupná na internetových stránkách nevládní organizace. Tato mapa je cenným nástrojem pro vizualizaci rozsahu outsourcingu práce v Africe a společností, které se na něm podílejí.
Mapa ukazuje, že ve 39 afrických zemích jsou pracovníci zaměstnáváni outsourcingovými společnostmi ze Spojených států, Evropy a Asie (v tomto případě méně, ale převážně ze Spojených arabských emirátů). Jejich úkolem je často moderování obsahu a označování dat, což jsou klíčové funkce pro vývoj systémů umělé inteligence, které vyžadují velké množství označených dat pro trénování modelů strojového učení.
Antonio Casilli, sociolog z pařížského Polytechnického institutu, který se zabývá přínosem lidí pro umělou inteligenci, vysvětluje, že společnosti, které zadávají digitální práci velkým technologickým firmám, bývají tajnůstkářské, často kvůli právním smlouvám, které podepisují. To umožňuje technologickým společnostem, aby se právně a eticky distancovaly od svých pracovníků, což vede k nedostatku informací o tom, kolik lidí najaly a kolik si účtují. Tento nedostatek transparentnosti ztěžuje zavádění spravedlivé pracovní politiky a ochranu práv pracovníků.
Mezinárodní společnosti využívající africké talenty
Bližší pohled na mapu, kterou rovněž sdílí The Rest of The World, ukazuje, které evropské společnosti z oblasti umělé inteligence a severoamerické společnosti zaměstnávají pracovníky v afrických zemích. Firma Sigma AI, která existuje ve Španělsku, tuto pracovní sílu nezadává externě. Z Francie je však možné vidět firmy s pracovníky v zemích, jako je Egypt, Madagaskar, Nigérie nebo Jihoafrická republika. Nebo firmy z Lucemburska s pobočkami v Keni, zemi, která, jak je vidět na mapě, nabízí pracovní sílu mnoha firmám po celém světě.
Je vidět, že společnost iSON Xperiencies se sídlem ve Spojených arabských emirátech, která má podle průzkumu za klienty společnosti jako Amazon, Shein, Vodafone, Orange, Samsung nebo různé automobilky, outsourcuje pracovní sílu mimo jiné do zemí jako Keňa, Tanzanie, Etiopie, Malawi, Uganda nebo Rwanda. Tento typ outsourcingu umožňuje společnostem snížit provozní náklady, často však na úkor pracovních práv a pracovních podmínek zaměstnanců.
Toto mapování je podle nich „zásadní pro pochopení nadnárodních řetězců zpracování dat, identifikaci nedostatků v odpovědnosti a podporu odpovědné správy dat napříč jurisdikcemi“. Správa dat je v digitálním věku zásadním aspektem, protože zajišťuje, aby se s daty nakládalo eticky a v souladu se zákonem.
Jaká zneužití výzkum odhaluje
Autoři studie uvádějí, že tento outsourcing práce může být kvůli své skrytosti spojen s pracovním zneužíváním: „Mapa pomáhá ilustrovat, co představuje skryté a vykořisťující odvětví. Ukazuje, že odvětví moderování obsahu a označování dat se rozšířilo po celé Africe, kde má 39 z 54 afrických zemí alespoň jedno centrum BPO (Business Process Outsourcing). Celkem je na kontinentu 78 center BPO, přičemž nejvíce jich má Nigérie, a to osm,“ uvádějí tvůrci výzkumu.
Jessica Pidouxová, ředitelka Personaldata.io, pro Rest of World vysvětlila, že: „Outsourcery mohou těžit z toho, že najímají pracovníky v zemích, kde jsou práva méně důsledně vymáhána“, a společnosti se zaměřují na africké země, kde jsou vlády nestabilní. Tato situace vytváří prostředí příznivé pro pracovní vykořisťování, protože pracovníci mají méně prostředků na obranu svých práv.
V roce 2023 se Africká unie moderátorů obsahu (ACMU) dostala na titulní stránky novin, když přiměla 150 afrických pracovníků společností ChatGPT, TikTok a Facebook, aby na historickém setkání v Nairobi odhlasovali vstup do odborů. Toto odborové hnutí je důležitým krokem ke zlepšení pracovních podmínek a ochraně práv pracovníků v technologickém průmyslu.
Tehdy hovořili o tom, že „navzdory psychické zátěži této práce, kvůli níž mnoho moderátorů obsahu trpí posttraumatickou stresovou poruchou, patří jejich práce k nejhůře placeným v globálním technologickém průmyslu, přičemž někteří pracovníci vydělávají pouhých 1,50 dolaru (35 korun) na hodinu“. Tato situace podtrhuje potřebu spravedlivých a rovnocenných pracovních norem v celém odvětví.
Mapa poukazuje na jednotlivé společnosti
Ze společností, které zaměstnávají africké moderátory obsahu a označovače dat, sídlí čtyři ve Spojených státech, čtyři v Evropě, dvě v Asii a jedna v Kanadě. Patří mezi ně outsourcingové společnosti, které najímají největší světové platformy sociálních médií a společnosti zabývající se umělou inteligencí. Například michiganská outsourcingová společnost Hugo, která má smlouvy se společnostmi Meta a Google, spravuje BPO centra v Jižní Africe, Nigérii a Keni.
Společnost Remotasks založila více než tucet takových kanceláří v jihovýchodní Asii a Africe, kde školí tisíce lidí, kteří označují data. V březnu 2024 společnost Remotasks údajně náhle a bez vysvětlení zrušila své služby v několika zemích. Pracovníci v Keni a Nigérii se podle informací švýcarské nevládní organizace náhle ocitli bez práce. Tento nedostatek stability zaměstnání představuje pro pracovníky v těchto regionech významný problém.
V roce 2022 podal v Keni žalobu Daniel Motaung, bývalý moderátor obsahu zaměstnaný u společnosti Sama, údajně hlavního subdodavatele společnosti Meta pro moderování obsahu v Africe. Tvrdil, že dochází k obchodování s lidmi a nepřiměřeným pracovním podmínkám, včetně nepravidelných mezd, nedostatečné psychologické podpory, represí ze strany odborů a porušování soukromí a důstojnosti pracovníků. Tyto právní případy zdůrazňují potřebu většího dohledu a regulace pracovních postupů v technologickém průmyslu.
Společnost Sama tato obvinění popřela, zatímco Meta je smetla ze stolu: tvrdí, že za pracovní podmínky pana Motaunga není odpovědná, protože není jejím zaměstnancem. Na začátku letošního roku 2025 čelila společnost vedená Markem Zuckerbergem jen v rámci Keni již třem závažným obviněním z tohoto porušování pracovních podmínek. Kvůli této zprávě jsme kontaktovali společnost Meta ve Španělsku, aniž bychom obdrželi odpověď.
Univerzitní výzkumník Mohammad Amir Anwar, vedoucí lektor afrických studií a mezinárodního rozvoje na Edinburské univerzitě, před několika týdny v časopise The Conversation analyzoval, jak se datoví a další technologičtí pracovníci v Africe často potýkají s problémy, neboť „čelí nejistotě zaměstnání – včetně smluv na dobu určitou, nízké mzdy, svévolného propouštění a sledování – a znepokojivým rizikům pro své fyzické a psychické zdraví“.
Upozornila také na to, jak společnosti využívají skutečnosti, že pracovníci v afrických zemích vydělávají méně a mají v některých zemích menší ochranu než v jiných. Velké technologické společnosti často zadávají některá pracovní místa do zemí globálního jihu, včetně afrických zemí, jako je Keňa, Uganda a Madagaskar, a také Indie a Venezuely. „Výsledkem jsou složité výrobní sítě, často neprůhledné a zahalené tajemstvím,“ vysvětlil. Tato složitost a netransparentnost ztěžují provádění pracovních reforem a zlepšování pracovních podmínek.