Málokterý chemický prvek, který se tak hojně vyskytuje v chemickém složení hvězd, je na naší planetě tak těžko dostupný. Helium, druhý nejběžnější prvek ve vesmíru, se na Zemi zřídka vyskytuje v použitelné formě. Těží se jako vedlejší produkt zemního plynu v několika málo zemích, zejména ve Spojených státech, Kataru a Rusku. V roce 2026 se jeho dodávky dostaly do fáze nebývalého napětí.
Geopolitický konflikt, který otřásá světovým trhem.
Odborníci z odvětví se shodují, že kořen současného problému je geopolitické povahy. V březnu 2026 si útok, který je spojený s konfliktem s Íránem, vynutil uzavření zařízení Ras Laffan v Kataru, které je druhým největším zdrojem helia na světě a zajišťuje přibližně třetinu celosvětových dodávek. Přerušení dodávek stáhlo z trhu přibližně 5,2 milionu metrů krychlových helia měsíčně, což zvýšilo jeho ceny o více než 100 %.
Dodavatelé byli nuceni omezit dodávky a upřednostnit odvětví považovaná za kritická, jako je zdravotnictví a výroba polovodičů, zatímco méně důležité komodity byly odsunuty na vedlejší kolej nebo zanedbány.
Proč je tento plyn tak důležitý?
Přestože se již léta zvoní na poplach, helium stále nemá ve svých nejstrategičtějších oblastech použití žádnou životaschopnou náhradu. V lékařství se skenery magnetické rezonance spoléhají na kapalné helium, které chladí supravodivé magnety na teploty blízké absolutní nule, proto jsou nemocnice největšími spotřebiteli tohoto vzácného plynu na světě.
Související článek
V technologickém průmyslu je díky své mimořádné tepelné vodivosti a inertní povaze, tj. nereaguje s jinými prvky, nezbytnou součástí pro chlazení výrobních linek polovodičů, malých čipů, které pohánějí vše od mobilních telefonů až po systémy umělé inteligence.
Tři způsoby, jak se vypořádat s nedostatkem helia
Tváří v tvář scénáři, který by se podle varování analytiků mohl protáhnout, je reakce komunikována na několika frontách současně.
Technologie pro nižší spotřebu
Výrobci jako Philips a Siemens začali uvádět na trh novou generaci magnetické rezonance vybavenou uzavřenými systémy mikrochlazení. Tyto přístroje pracují s pouhými 7 litry kapalného helia, což je výrazně méně než 1 500 litrů, které vyžadují běžné modely, a také eliminují potřebu pravidelného doplňování.
Nové zdroje extrakce
Vědecká komunita zkoumá ložiska takzvaného ‚volného helia‘, tedy ložisek v zemské kůře, která nejsou spojena se zemním plynem. Tyto nálezy by mohly rozšířit dodávky z geografického hlediska a snížit dopady jeho získávání na životní prostředí.
Oběhové hospodářství
Třetí významnou výzvou je recyklace. V současné době je pouze 1 % helia spotřebovaného v západní Evropě obnoveno a znovu použito. Aby se tato situace změnila, stanovila si Evropská unie cíl dosáhnout alespoň 25% míry recyklace helia, což je ambiciózní cíl, který bude vyžadovat investice do infrastruktury pro zachycování a přepracování plynu.