Archeologové objevili keltské město o rozloze 25 hektarů s tisíci zachovalými artefakty.
To, co mělo být rutinním krokem při výstavbě významné silniční infrastruktury, se stalo jedním z nejvýznamnějších archeologických objevů ve střední Evropě za poslední roky. Na východě republiky, přímo na plánované trase nové dálnice, se z podloží vynořilo keltské město, které bylo po dvě tisíciletí skryté a prakticky neporušené.
Unikátní nález v Čechách
Objev učinily společně Muzeum východních Čech a Univerzita Hradec Králové, jejichž týmy pracovaly na předběžném průzkumu lokality. Badatelé označují lokalitu pro její velikost, bohatost a mimořádný stav dochování za „unikátní“. Samotné muzeum v oficiálním prohlášení potvrdilo, že na nalezišti se nalezlo mimořádné množství šperků, zlatých a stříbrných mincí a dalších kovových předmětů.
Odborníci odhadují, že město zabíralo přibližně 25 hektarů a že svého největšího rozkvětu dosáhlo ve 2. století př. n. l., v době vrcholícího období La Tène, závěrečné fáze doby železné, tedy období, kdy se keltská kultura rozšířila po velké části Evropy. K tomuto závěru se dospělo díky obrovskému množství keramiky, zbytků obydlí a kovových předmětů nalezených v podloží.
Klíčové město na starověké Jantarové stezce
Odborníci oslovení časopisem Live Science se shodují, že toto město muselo být centrem dálkového obchodu. Díky své poloze se nacházelo na slavné Jantarové stezce, obchodní cestě, která po staletí spojovala žádanou fosilní pryskyřici s Baltským mořem a Středomořím. Díky této strategické poloze udržovalo město hospodářské spojení s osadami v oblasti středního Podunají a jižního dnešního Německa.
Kromě výrobních objektů, které dokládají místní výrobu luxusní keramiky, archeologové identifikovali dvě budovy, které mohly být svatyněmi, což posiluje myšlenku, že enkláva byla nejen obchodním centrem, ale také střediskem politické a náboženské moci.
22 000 pytlů nálezů v perfektním stavu
Jedním z aspektů, který badatele překvapil nejvíce, je zachovalost lokality. Muzeum zdůrazňuje, že lokalita nebyla poškozena nelegálním zavlažováním ani hledači pokladů vybavenými detektory kovů, což jsou dvě nejčastější hrozby pro archeologická naleziště v Evropě.
Díky tomu bylo možné odkrýt první vrstvu s neobvykle vysokou hustotou artefaktů. Celkem se týmům podařilo vyzvednout 22 000 sáčků plných různých typů nálezů, což z tohoto výzkumu činí jeden z nejplodnějších v regionu.
Dálnice D35 hledá alternativy
Postiženou infrastrukturou je dálnice D35, která je v současné době ve výstavbě a má se stát druhou nejdelší dálnicí v České republice a nejdelším tunelem v zemi. Jejím hlavním účelem je odlehčit stávající dálnici D1, která je zahlcena automobilovou a kamionovou dopravou. V jejích nejrychlejších úsecích čeští řidiči aspirují na rychlost 150 km/h.
Keltské sídliště se nachází v úseku Litomyšl-Janov, který je vzhledem k hustotě městských sídel v oblasti jedním z nejsložitějších úseků celého projektu. Státní orgány přiznávají, že jednání s okolními obcemi byla mimořádně obtížná.
Přijaté řešení počítá s výstavbou řady mostů a návrhem obchvatu města Litomyšle, který má odlehčit objemu dopravy, jež městem v současnosti prochází. Pokud nenastanou další nepředvídatelné okolnosti v podzemí, měly by být práce dokončeny v roce 2029.