New York, Los Angeles, Washington, Chicago. Názvy měst, která denně zaznívají ve zprávách o počasí, sportu či ekonomice, se objevila v úplně jiném kontextu – jako potenciální cíle ruských jaderných úderů. Ruská státní televize odvysílala grafiku s patnácti americkými lokalitami, které by podle vojenských expertů vystupujících v pořadu mohly být mezi prvními zasaženými v případě eskalace konfliktu mezi supervelmocemi.
Není to poprvé, co Moskva sahá k jaderné rétorice. Tentokrát ale nejde jen o slova – grafika doprovázená podrobnou analýzou působí jako promyšlený signál. A přichází v době, kdy se Kreml současně obrací s výhrůžkami směrem k Finsku kvůli úvahám o změně legislativy týkající se jaderných zbraní.
Proč právě tato města?
Seznam patnácti měst na první pohled působí nesourodě. Vedle očekávatelných megalopolí jako New York City s téměř devíti miliony obyvatel nebo Los Angeles se čtyřmi miliony lidí se na něm objevují i lokality, o kterých většina Američanů mimo daný region sotva slyšela. Právě v tom spočívá logika výběru, jak ji prezentovali komentátoři ruské televize.
Vojenští experti v pořadu údajně analyzovali několik klíčových faktorů: hustotu obyvatelstva, možnosti evakuace, připravenost záchranných systémů a především blízkost strategických vojenských zařízení. A právě poslední kritérium vysvětluje přítomnost menších měst na seznamu.
Cheyenne ve Wyomingu s pouhými 65 tisíci obyvateli hostí jedno z nejdůležitějších velitelských center pro řízení amerických mezikontinentálních raket. Great Falls v Montaně, kde žije jen šedesát tisíc lidí, leží několik kilometrů od základny Malmstrom Air Force Base. A Shreveport v Louisianě se nachází v blízkosti jedné z nejsilnějších základen amerického letectva.
Los Angeles se podle analýzy na seznam dostal nejen kvůli počtu obyvatel. Město představuje centrum přístavů, leteckého a kosmického průmyslu i obranného sektoru – tedy kombinaci civilní a vojenské infrastruktury, která z něj činí strategicky významný cíl.
Finsko jako další front rétorického tlaku
Zatímco grafika s americkými městy cílí na publikum za oceánem, Kreml současně posílá ostré vzkazy do severní Evropy. Finská vláda zvažuje změnu legislativy, která by v budoucnu umožnila rozmístění jaderných zbraní na území země. A Moskva reaguje okamžitě.
Toto prohlášení jsme zaznamenali a vede k eskalaci napětí v Evropě. Pokud by nás Finsko ohrožovalo, přijmeme přiměřená opatření.
Tato slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova citoval web The Moscow Times. Formulace přiměřená opatření.
Finský prezident Alexander Stubb během návštěvy Indie vysvětloval záměry své vlády. Podle jeho slov nejde o reakci na bezprostřední bezpečnostní hrozbu, ale o snahu umožnit zemi plnou účast na strategickém plánování aliance. Případné rozmístění jaderných zbraní by přicházelo v úvahu zejména v případě velkého globálního konfliktu.
Slova jsou jedna věc, činy druhá. V posledním roce Rusko výrazně zvýšilo vojenskou přítomnost u finské hranice. Satelitní snímky ukazují rozšiřování kasáren, skladů techniky i infrastruktury pro letectvo v blízkosti hranice s nejnovějším členem NATO.
Mezi slovy a činy
Únor 2026 přinesl alespoň jeden náznak možného zmírnění napětí – USA a Rusko oznámily zájem dohodnout se na prodloužení smlouvy o jaderných zbraních. Je to připomínka, že i v dobách nejostřejší rétoriky existují kanály pro komunikaci mezi supervelmocemi.
Grafika v ruské televizi, výhrůžky Finsku, budování vojenské infrastruktury u hranic – to vše jsou prvky informační války, která probíhá paralelně s tou skutečnou na Ukrajině. Cílem není nutně připravit veřejnost na jaderný konflikt, ale udržovat atmosféru nejistoty a strachu.
Otázka, kterou si klade řada analytiků, zní: kde končí propaganda a kde začíná skutečné plánování? Na to zatím nikdo nedokáže s jistotou odpovědět. A možná právě tato nejistota je tím, oč Kremlu jde především.